ÚvodČeská nejOsobnostJaroslav Skála – lékař a zakladatel první české záchytky
Osobnost

Jaroslav Skála – lékař a zakladatel první české záchytky

Lékař, psychiatr a specialista na léčení závislostí Jaroslav Skála (25. května 1916 Plzeň – 26. listopadu 2007 Praha) byl vyhlášený bojovník proti alkoholismu. V roce 1948 založil protialkoholní léčebnu a o tři roky později také díky němu vznikla první záchytka – zařízení sloužící k nedobrovolnému přenocování opilých lidí, kteří ohrožují sami sebe i své okolí.
Záchytka otevřená 15. května 1951 v Praze v areálu poblíž kostela sv. Apolináře na Novém Městě byla první v Československu. Už v roce 1948 na psychiatrické klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy vzniklo oddělení, které sloužilo k léčbě alkoholové závislosti. Doktor Skála coby nestor české protialkoholní léčby ale chtěl poskytnout první pomoc také těm, kteří by opilí třeba usnuli v zimě v mrazu na ulici a zmrzli, zemřeli bez pomoci na nepoznané krvácení do mozku a z dalších příčin. Už v roce 1950 začal také jako první k léčbě využívat Antabus, lék zvyšující citlivost organismu na alkohol.

Záchytce dali odborníci do vínku zkušební provoz na tři měsíce. Otázka, zda se osvědčí nebo ne, se záhy vyřešila: podle vzpomínek doktora Skály se prvním nedobrovolným klientem už o tři dny později stal ruský námořní inženýr. Pak už počet opilců „utěšeně“ narůstal tak, že dvanáct lůžek záhy nestačilo. Pražská ambulance se stala vzorem pro další podobná zařízení v celém Československu i ve světě. Skálovou specialitou také bylo to, že se o klienty záchytky starali pacienti z protialkoholické léčebny, aby poznali, jak je vidí jejich okolí.

Nejvíc záchytek bylo v provozu na počátku 80. let, kdy jich po celém Československu bylo 63. V letech 1951–1981, kdy ji vedl Jaroslav Skála, ošetřila záchytka u Apolináře 180 tisíc lidí, v celé republice to byl milion. Nyní je v České republice podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky 18 záchytných stanic.

Dnes už záchytka u Apolináře nesídlí, po dvojím stěhování našla domov v areálu nemocnice Na Bulovce. Původní místo si ale specializaci stále udrželo: sídlí tu klinika adiktologie, kde se léčí pacienti s nejrůznějšími závislostmi.
 
Výlet do petřínského bludiště v Praze za malířem Adolfem Liebscherem

Výlet do petřínského bludiště v Praze za malířem Adolfem Liebscherem

Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha – 11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, jeden z umělců generace Národního divadla, jeden znejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.. Jeho obrazy zdobí předsíň před foyerem Národního divadla v Praze, na řadě zakázek však pracoval společně s bratrem Karlem, který byl malířem-krajinářem.

Výlet po známých i neznámých stavbách architekta Josefa Hlávky

Výlet po známých i neznámých stavbách architekta Josefa Hlávky

Josef Hlávka (15. února 1831 Přeštice – 11. března 1908 Praha) byl český architekt, stavební podnikatel, politik a mecenáš. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat k jeho nejslavnějším pražským stavbám a místům, která byste měli znát!

Hříšní lidé města pražského aneb odvrácená tvář staré Prahy

Hříšní lidé města pražského aneb odvrácená tvář staré Prahy

Hříšní lidé města pražského, Pěnička a Paraplíčko nebo Vražda v hotelu Excelsior – to jsou filmy a seriály, v nichž nahlédnete do starých pražských šantánů a nevěstinců a také do slavné Jedové chýše. Podnik, který dodnes zařazují do procházek městem pražští průvodci, přitom už 80 let neexistuje. Vydejte se s námi po stopách hříšných lidí do spleti uliček Starého Města, které skýtalo útočiště pražské smetánce i pražské galerce.

Zemská porodnice U sv. Apolináře v Praze Památky

Zemská porodnice U sv. Apolináře v Praze

Porodnice U sv. Apolináře patří mezi nejdéle bez přestávky fungující porodnice na světě. Je postavena ve stylu pobaltské gotiky, podobné budovy tak najdete v Polsku a Německu. Na podnět hraběte Františka Thun-Hohensteina stavbu v polovině 19. století projektoval a postavil architekt Josef Hlávka.