Jeho
protiválečné romány a hry, které byly aktuální hlavně v předvečer druhé světové války, neztratily na významu ani dnes. Karel Čapek byl též
žurnalistou, prozaikem, překladatelem a kritikem a autorem knih pro děti, patřil k nejvýznamnějším osobnostem meziválečné české společnosti. Jeho rozsáhlé dílo se stále vydává po celém světě, i když pro Čapkovu
obdivuhodně rozsáhlou slovní záslobu (25 000 slov) se převádí do cizích jazyků velmi obtížně. Čapek byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu a jeho díla se vydávají i v Japonsku.
Karel Čapek se narodil
9. ledna roku 1890 v
Malých Svatoňovicích u
Trutnova do rodiny venkovského lékaře Antonína Čapka. Nebyl to však on, kdo význačného spisovatele přivedl k psaní. Byla to jeho babička Helena Novotná, kdo výrazně ovlivnil jeho cit pro jazyk a rozvinul v něm sociální cítění. Ze Svatoňovic se rodina Čapkova přestěhovala nejprve do
Úpice, a když bylo Karlovi Čapkovi sedmnáct let, přesunuli se Čapkovi do
Prahy. Zde Karel vystudoval
Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy.
Čapek trpěl od mládí
Bechtěrevovou chorobou, díky které nebyl odveden za první světové války. Po ukončení studia v roce
1917 přijal první zaměstnání jako
soukromý učitel syna hraběte Lažanského na
zámku Chyše. Poté se stal novinářem pro Národní listy, ovšem odešel odtud kvůli odlišnému politickému smýšlení. Až do konce života potom působil v
redakci Lidových novin a současně se mezi lety 1921-1923 stal
dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla. Tady také potkal svoji budoucí
manželku herečku a spisovatelku
Olgu Scheinpflugovou, se kterou se vzali až v roce 1935 po dlouholetém přátelství. Spolu rádi jezdili na své
letní sídlo ve Strži na Příbramsku.
O Čapka se zajímalo Gestapo, přišlo však pozdě
Karel Čapek byl znám tím, že své politické názory neskrýval, naopak byl jako novinář velmi činný. Setkával se s řadou osobností uměleckého i politického života, nebál se kritizovat kapitalismus i komunismus, čímž si vysloužil řadu nepřátel na všech politických frontách.
Ostře se stavěl proti nastupujícímu fašismu, z tohoto období pochází například hra Bílá nemoc, kde nelze přehlédnout, že je jedna z hlavních postav Maršál se nápadně podobá Hitlerovi. Konec Čapkova života byl spojen se štvanicemi na jeho osobu a velkým zoufalstvím z pomnichovského vývoje. Zemřel duševně vysílen po komplikacích chřipky 25. prosince 1938 ve věku 48 let.
Nejznámější Čapkova díla
1921 R.U.R. (divadelní hra, poprvé užito slovo Robot)
1921 Ze života hmyzu (divadelní hra, s Josefem Čapkem)
1922 Věc Makropulos (divadelní hra, zhudebnil Leoš Janáček)
1924 Krakatit (román, zfilmován v roce 1948)
1928 Hovory s T. G. Masarykem
1929 Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
1929 Zahradníkův rok (fejetony)
1933 Dášeňka čili Život štěněte
1933 Hordubal (román – 1. díl trilogie, zfilmován v roce 1937)
1934 Povětroň (román – 2. díl trilogie)
1934 Obyčejný život (román – 3. díl trilogie)
1936 Válka s mloky (román)
1937 Bílá nemoc (divadelní hra, zfilmována v roce 1937)
Zajímavosti z Čapkova života aneb co jste možná nevěděli
- Kromě řady próz a divadelních her napsal také mnoho cestopisů.
- Byl také významným překladatelem francouzské poezie.
- V Praze bydlel spolu se svým bratrem Josefem ve dvojvile na Vinohradech. Dům patří městské části Praha 10, která zde připravuje muzeum bratří Čapků (ralizace do roku 2021).
- K velkým zálibám Karla Čapka patřilo zahradničení, cestování a fotografování
- Slovo "robot", poprvé použito ve hře R.U.R., vlastně vymyslel bratr Josef. Karel chtěl umělého člověka pojmenovat slovem „labor“ (odvozenina slova "dělník" z latiny).