Karlštejnská krvavá paní
Hrad Karlštejn najdete ve stejnojmenné obci
asi dvacet kilometrů od jihovýchodního okraje
Prahy. Vlakem nebo autem jste tam za něco málo přes půl hodiny. Čím je známý? Majestátní hrad, který nechal vybudovat náš patrně nejslavnější panovník
Karel IV., sloužil svého času k
úschově korunovačních klenotů Svaté říše římské. Jako zřícenině se mu vrátila pozornost díky Karlu Hynku Máchovi a ostatním romantikům, kterým středověká ruina učarovala. Proslavila jej také Noc na Karlštejně, díky níž se rozšířila pověst, že na hradě dříve nemohly přebývat ženy. Po velkolepé rekonstrukci se pak Karlštejn stal jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů u nás. Na atraktivitě mu navíc přidává
kaple sv. Kříže a zachovalá příroda zvlněného okolí.
Zatímco hrad je známý, o
dalších atrakcích Karlštejna se už tolik nemluví. Přitom je tu
Muzeum voskových figurín, které vás přenese do středověku i za slavnými osobnostmi nedávné minulosti,
Dům hodin s největší sbírkou hodin u nás a
Muzeum betlémů, které stojí za to navštívit, i když zrovna nejsou Vánoce.
Až se budete procházet po
Karlštejně, vzpomeňte na tragický příběh, který se váže k jeho dávné historii, ale o němž průvodci nejspíš pomlčí. V 16. století přebývala na hradě
Kateřina Bechyňová, která by se dala označit za
českou „čachtickou“ paní. Týrala a zabíjela svoje služebné, dokud ji na žalobu Václava Hájka z Libočan, jenž byl tehdy na
Karlštejně děkanem, neodsoudili k smrti vyhladověním.
Okoř „natruc“ postavený
Zřícenina, proslavená notoricky známou písničkou, leží
necelých deset kilometrů od severovýchodního okraje
Prahy. Autobus vás sem doveze za pětačtyřicet minut. Čím je známý? „Na
hradě Okoři světla už nehoří...“ Tato zřícenina je tradičním rájem trampů a především mladých lidí, kteří se sem každoročně sjíždějí na hudební festival.
Mírně zvlněné okolí vhodné pro cykloturistiku však láká výletníky všech věkových skupin –
rodiny s dětmi, zamilované páry i babičky a dědečky. Výhodou hradu je, že se k němu nemusíte škrábat do kopce.
Okoř, byť tak slavný a (doslova) opěvovaný, totiž vůbec nebyl postaven jako strategická pevnost. Právě naopak. Ve
14. století jej vybudoval jistý
František Rokycanský, bohatý pražský měšťan, který chtěl tímto gestem dokázat, že se vyrovná šlechtě. Původní účel stavby však nic nezměnil na tom, že si v běhu staletí prošla slastmi i strastmi, které potkávaly aristokratická sídla: nejprve byla zvelebována, pak
za válek dobyta a proměněna ve zříceninu, která po jistý čas zajímala leda tak strašidla. Nebo jste snad neslyšeli o zdejší Bílé paní?!
Od
Okoře je to jen pár kilometrů k patrně nejstarší stavbě u nás! Vydejte se po turistické značce či cyklostezce na sever k významnému přemyslovskému hradišti Budeč.
Rotunda sv. Petra a Pavla tam stojí už přes
jedenáct set let!
Dobříš z Princezny ze mlejna
Pohádkový
zámek leží něco přes čtyřicet kilometrů jižně od
Prahy a cesta z Prahy sem trvá něco kolem
půl hodiny. Využít můžete pravidelného autobusového spojení.
Jestli jste
Dobříš nikdy neviděli na vlastní oči, tak v kalendáři nebo pohádkovém filmu určitě. Tento půvabný
zámek, který je jednou z nejkrásnějších ukázek čistého
francouzského rokoka u nás, se objevil třeba v pohádce „Princezna ze mlejna“ režiséra Zdeňka Trošky. Kromě samotných interiérů stavby z 18. století, které byly vyzdobeny
předními umělci své doby, si vaši pozornost zaslouží navazující
francouzská zahrada (jedna z nejhodnotnějších v Česku!) a park. Tady se nachází příznačně pojmenovaný
Čertův most, který podle pověsti postavil sám ďábel.
Věděli jste, že
ondatra pižmová se v Evropě poprvé objevila v okolí dejšího rybníka? Nebo že kousek od
dobříšského zámku stojí o poznání starší
hrad Vargač, který je ale bohužel veřejnosti nepřístupný? Kam se však rozhodně podívat můžete: do
vily v nedaleké Strži, kde svého času bydlel a psal
Karel Čapek. To tady vznikla slavná díla jako Válka s mloky nebo Bílá nemoc. Dnes je zde k prohlédnutí
pamětní expozice.
Hrad Křivoklát a toulání Křivoklátskem
Vydejte se na západ od
Prahy a za nějakých
padesát kilometrů a něco přes hodinu jste tam.
Hrad Křivoklát je jako vystřižený z dob dávno minulých (to díky rekonstrukci v duchu purismu, která se mu snažila navrátit podobu ze 13. století, kdy vznikl) je mimo jiné oblíbený také proto, že se tu
pořád něco děje. Knížecí Velikonoce a advent na Křivoklátě, koncerty a divadelní představení, tradiční Křivoklání s rytířskými souboji a Křivořezání plné stánků s vyřezávanými výrobky nebo noční prohlídky...
Nicméně i pokud sem zavítáte v době, kdy se zrovna žádný kulturní program nekoná, nebudete litovat. Uvidíte
hradní paláce, interiéry
Velké věže a expozici
lovectví. Pokud vám prohlídka, při které vyšlápnete přes tři sta schodů, nebude stačit, dejte si do těla na pořádném výletě. Vyjít si odtud můžete například k
vyhlídce Paraplíčko, k
Hamouskovu statku ve Zbečně, kde objevíte i
krásnou studánku; pěkná je i
naučná stezka Brdatka. S dětmi se vydejte na
lesní hřiště.
Zatímco
Karlštejn má jméno významného krále a císaře přímo v názvu,
Křivoklát si se slavnou českou minulostí až tak nespojujeme. Přitom
Křivoklát býval opečovávaným královským hradem a rádi zde pobývaly osobnosti jako Přemysl Otakar II. nebo Václav IV. Karel IV. měl hrad dokonce tak rád, že sem po svém návratu z Francie do Čech vzal svou
první manželku Blanku z Valois. Povídá se, že tu nechal vypustit hejno zpívajících slavíků, aby svou ženu, které se stýskalo po rodné zemi, rozveselil.