ÚvodČeská nejOsobnostLadislav Šaloun – největší secesní sochař
Osobnost

Ladislav Šaloun – největší secesní sochař

Sochařská výzdoba průčelí Obecního domu, Hlavního nádraží a Nové radnice v Praze, a hlavně pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze: to jsou nejznámější díla sochaře Ladislava Šalouna (1. srpna 1870, Praha – 18. října 1946, Praha), jedné z hlavních osobností českého secesního symbolismu.
Ladislav Šaloun vytvořil jedno z nejvýznamnějších a nejdéle diskutovaných sochařských dělPraze, pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. Na bronzovém sousoší Šaloun pracoval plných 15 let, pomník byl odhalen k 500. výročí Husova upálení.

Šaloun byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Jednoty výtvarných umělců. V letech 1906–1914 působil jako externí profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V roce 1912 byl přijat za člena České akademie věd a umění a v roce 1946 byl jmenován národním umělcem. Patřil k nejpilnějším tvůrcům své doby a jeho sochy zdobí řadu významných budov, například Obecní dům, historickou budovu Muzea města Prahy, Novou radnici na Mariánském náměstí na Starém Městě či budovu Hlavního nádraží. Je autorem řady sochařských portrétů, namátkou pomníku Jindřicha Šimona Baara na Výhledech nad Klenčím pod Čerchovem či soch T. G. MasarykaPečkách a v Jáchymově.

Blízký vztah měl Ladislav Šaloun k Hořicím, městu s kamenickou tradicí, kde v létě 1914 uspořádal svou první a prakticky jedinou soubornou výstavu. Kromě Husova pomníku uvidíte ve Smetanových sadech jeho plastiku Krakonoše.
 
Fantova kavárna na pražském Hlavním nádraží Gurmánská turistika

Fantova kavárna na pražském Hlavním nádraží

Hlavní nádraží v Praze patří k nejvýznamnějším secesním památkám v Česku, je národní kulturní památkou. Kavárna byla původně odjezdová hala, později sloužila jako místo k posezení při čekání na vlak. Vychutnejte si kousek historie ve Fantově kavárně.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Nová radnice na Mariánském náměstí – Magistrát hl. města Prahy Památky

Nová radnice na Mariánském náměstí – Magistrát hl. města Prahy

Dominantní budovou celého Mariánského náměstí je Nová radnice, sídlo Magistrátu hl. města Prahy, od roku 1945 působiště primátora a úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945.

Pomník Jindřicha Šimona Baara na Výhledech u Klenčí pod Čerchovem Památky

Pomník Jindřicha Šimona Baara na Výhledech u Klenčí pod Čerchovem

Výhledy (705 m.n.m) představují významný turistický bod Chodska, vzdálený 2 km jižně od Klenčí pod Čerchovem. V roce 1933 zde byl podle návrhu Ladislava Šalouna postaven pomník Jindřichu Šimonu Baarovi.

Hořice – město s kamenickou tradicí Kultura

Hořice – město s kamenickou tradicí

Hořickou školou prošly mnohé zakladatelské osobnosti českého moderního sochařství, což se odrazilo ve výzdobě města i ve sbírkách Galerie plastik. Mimořádné postavení tu má Jan Štursa, jehož plastiky dominují části expozice.

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí Památky

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí

Pomník je jedním z nejvýznamnějších secesně symbolistních děl českého monumentálního sochařství, stojí od roku 1915 na Staroměstském náměstí. Autorem sochy je Ladislav Šaloun. Dílo bylo odhaleno u příležitosti 500. výročí Husova upálení.

Socha Krakonoše v Hořicích Památky

Socha Krakonoše v Hořicích

Socha Krakonoše se jednou z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších v Hořicích.

Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století Kultura

Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí Památky

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí Památky

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí

Na Staroměstském náměstí v Praze stojí replika mariánského sloupu, který na tomto místě stával od roku 1648 do roku 1918. Současné sochařské dílo pochází z rukou akademického sochaře Petra Váni, na náměstí stojí opět od července 2020.