ÚvodČeská nejOsobnostMarkrabě moravský Jan Jindřich – zakladatel dynastie Moravských Lucemburků
Osobnost

Markrabě moravský Jan Jindřich – zakladatel dynastie Moravských Lucemburků

Jan Jindřich (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl druhorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a mladší bratr krále a císaře Karla IV. Oba bratry spojovalo celoživotní přátelství, Jan Jindřich v době nepřítomnosti Karla IV. často spravoval celé české království a v roce 1349 jej bratr jmenoval do funkce moravského markraběte.
Jan Jindřich byl podobně jako o šest let starší Karel IV. v dětství odloučen od matky a odeslán na výchovu do Tyrol. V osmi letech ho oženili s o čtyři roky starší Markétou Tyrolskou, jedinou dědičkou vévody Jindřicha Korutanského. Ta Jana Jindřicha po jedenácti letech manželství obvinila z impotence a vyhnala. Rozvod se táhl až do roku 1349, tedy stejného roku, kdy Karel IV. svěřil do jeho rukou Markrabství moravské.

Jan Jindřich se vzápětí oženil podruhé: jeho ženou stala Markéta Opavská (1325/1330–1363), dcera Mikuláše II. Opavského a pravnučka krále Přemysla Otakara II. Jako sídelní město si manželé vybrali Brno, které se v péči Moravských Lucemburků záhy stalo významným hospodářským, politickým i správním centrem Moravy. Tam přišel na svět jejich prvorozený syn Jošt Moravský (1351–1411), později k němu přibyli ještě dva synové a tři dcery. Když Jan Jindřich ovdověl, oženil se ještě dvakrát, a to s Markétou Rakouskou a Alžbětou Oettingenskou, další děti ale už neměl.

Moravský markrabě Jan Jindřich stál celý život věrně po boku svého bratra. Jejich přátelské vztahy ovlivnily jak významnou pozici Českého království ve druhé polovině 14. století, tak podobu středověkého Brna. Jan Jindřich zahájil proměnu strážního hradu Špilberku v reprezentační sídlo moravských markrabat a založil augustiniánský klášterkostelem sv. Tomáše, který se stal místem posledního odpočinku Moravských Lucemburků. V dnešním Králově Poli založil kartuziánský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice, nechal také přestavět a rozšířit hrad Veveří, a do gotické kaple Matky Boží, která stojí kousek od hradu, pořídil obraz Madony z Veveří, jeden z nejproslulejších mariánských obrazů na Moravě a v českých zemích. V kapli je vystavena kopie, originál je umístěn v Diecézním muzeu v Brně.

Šťastná doba míru a stability pro Moravu skončila záhy po smrti Jana Jindřicha: jeho tři synové Jošt, Prokop a Jan Soběslav rozpoutali dlouhé období krvavých sporů a válek o dědictví a moc. Naplněním ambicí nejstaršího Jošta coby ctižádostivého politika byla volba za římského krále v říjnu 1410, krátce před korunovací v lednu 1411 ovšem za nevyjasněných okolností zemřel. Sláva Moravských Lucemburků tak záhy skončila a titul markraběte moravského se opět vrátil zpět do rukou českých králů.
 
Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou Památky

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou

Jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů posazený na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky vznikl zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

10 míst, která jsou spojena s markrabětem Joštem

10 míst, která jsou spojena s markrabětem Joštem

Od smrti moravského markraběte a římského krále Jošta, letos uplynulo 610 let. Součastníci ho považovali za nejschopnějšího člena lucemburské královské rodiny své doby. Podařilo se mu obnovit brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince. Byl posledním moravským panovníkem, který usiloval o nezávislost Moravy. Po jeho smrti už titul moravského markraběte vždy připadl českým králům. Pojďme si připomenout místa spojená s touto nejvýznamnější osobností moravské větve dynastie Lucemburků!

Zřícenina hradu Rychvald Památky

Zřícenina hradu Rychvald

Jakožto předchůdce zámku v blízkých Lysicích sehrál hrad Rychvald ve 14. století úlohu sídla lysické větve pánů z Kunštátu.

Znojemský hrad Kultura

Znojemský hrad

Na západním okraji městského centra ve Znojmě se nachází Hradní ulice s hradním komplexem. Hrad samotný zaujímá ostrožnu nad soutokem Dyje a Gránického potoka ve Znojmě. Součástí hradního komplexu je také známá rotunda svaté Kateřiny.

Zřícenina hradu Rokštejn Památky

Zřícenina hradu Rokštejn

Pokud patříte k milovníkům starých hradů a romantických zřícenin, vydejte se na hrad Rokštejn, jeden z historických skvostů Vysočiny. Hrad měl zmizet pod hladinou přehrady, z jejíž stavby nakonec sešlo.

Zřícenina hradu Zubštejn Památky

Zřícenina hradu Zubštejn

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od hradu Pernštejna a tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Na severní straně byl chráněn širokým a hlubokým příkopem.

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí Památky

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Kostel sv. Tomáše v Brně – dominanta Moravského náměstí Památky

Kostel sv. Tomáše v Brně – dominanta Moravského náměstí

Římskokatolický kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola, známý jako kostel svatého Tomáše, se nachází v městské části Brno-střed na Moravském náměstí. Jeho počátky sahají do 14. století. Kostel byl během staletí mnohokrát přestavován. Současná barokní podoba je ze 17. století.

Moravská galerie v Brně – Místodržitelský palác Kultura

Moravská galerie v Brně – Místodržitelský palác

Místodržitelský palác Moravské galerie v Brně nabízí rozsáhlou expozici Brno předměstí Vídně, která přibližuje lokální umění v kontextu vídeňské tvorby, přičemž kombinuje ukázky vysokého umění i uměleckého řemesla.

1. 6.31. 12.
Umění do kapsy v Moravské galerii v Brně

Umění do kapsy v Moravské galerii v Brně

Brno, Jihomoravský kraj
2. 7.31. 8.
Scalní letňák

Scalní letňák

Brno, Jihomoravský kraj
14. 8.18. 8.
Letní vlak do Neznáma s Vlakfestem

Letní vlak do Neznáma s Vlakfestem

Brno, Jihomoravský kraj
16. 8.18. 8.
Den Brna 2024

Den Brna 2024

Brno, Jihomoravský kraj
15. 7.16. 7.
Bohemia Jazz Fest 2024

Bohemia Jazz Fest 2024

Brno, Jihomoravský kraj
8. 7.14. 7.
Šary Vary 2024

Šary Vary 2024

Brno, Jihomoravský kraj
1. 11.
Výlety páně Broučkovy

Výlety páně Broučkovy

Brno, Jihomoravský kraj
4. 11.
Bamberger Symphoniker a Jakub Hrůša

Bamberger Symphoniker a Jakub Hrůša

Brno, Jihomoravský kraj