V hlavní roli zvířata aneb kde objevíte sochy koček, psů, lišky, zajíce či opice?

Město koček? Liberec

Mozaikové kočky ve formě street artu objevíte na řadě míst po celém Liberci, ale královnami všech libereckých koček jsou tři bílé mícy s pestrobarevnými skvrnami, které odpočívají v ulici 5. května před nákupní galerií Plaza. Autorkou barevné kočičí rodinky je Martina Niubó-Klouzová a záměrem bylo vytvořit sochu pro děti, ostatně právě s malým synem Brunem sochařka svůj návrh doladila. Kočky ze sklobetonu v nadživotní velikosti se poprvé objevily v září 2010 před libereckou radnicí a s několika přestávkami tam vydržely tři roky, než se přesunuly před nákupní středisko.

Společně s autobusovou zastávkou u knihovny, z níž David Černý udělal Snídani obrů, lavičkou Věčná něha od Lukáše Rittsteina na tramvajové zastávce u kina Lípa nebo Bránou borců na konečné stanici tramvaje pod Ještědem, kterou vytvořil Laco Sorokáč, patří kočky do stále se rozrůstající rodiny libereckých uměleckých děl.
 

Za slůnětem na Králický Sněžník

Příběh žulového slůněte, které pod vrcholem Králického Sněžníku vztyčil roku 1932 německý umělecký spolek Jescher, je přes stáří plastiky stále spoustě lidí neznámý. Teorie, že Hanibal nevedl své vojsko do Říma přes Alpy, ale přes Sněžník, je skutečně bláznivá, ale skutečnost není o moc jednodušší. Kousek od slůněte objevíte kamenné základy Lichtenštejnovy chaty. Sem jezdívala skupina mladých německých umělců, kteří prý měli rádi píseň „V ještědském údolí kvete šeřík“, v originále „In Jeschental da blüht der Flieder“, a podle ní si dali název Jescher. Až potud je historie dobře zmapovaná, ale o tom, co následovalo, se můžeme jen dohadovat: členové spolku si prý kdysi kdesi všimli, že sloní kýchání prý zní jako „jesch“, a tak se jejich symbolem stal vedle šeříku také slon.

Citoslovce „ješ“ používali jako pozdrav a při desátém výročí vzniku skupiny pak u chaty vztyčili sochu svého idolu. Návrh slůněte vypracovala Amei Hallegerová, manželka vůdce spolku Kurta Hallegera, a vytesala jej kamenická firma Förster ze Zlatých Hor. Až se zastavíte u pomníčku osobně, vzpomeňte na jeho tvůrce symbolickým sloním kýchnutím!
 

Největší psí socha v České republice

Svými rozměry, čtyři metry na výšku a osm metrů na délku, je Chodský pes jedním z největších děl sochaře Michala Olšiaka. A zároveň o vůbec největší sochu psa u nás. Dokončena byla v roce 2011. Zajímavostí je, že socha je dutá a úzkými dvířky se do jejích útrob dostanou nejen děti, ale i pružnější a tenčí dospělí.

Socha je umístěna před restaurací Chodská chalupa na vrchu Hrádek u obce Újezd, asi 4 km od Domažlic. Nedaleko sochy je další památník, slavného Choda Jana Sladkého Koziny.
 

Stájový pinč (a Švejk) v Kralupech

Před radnicí v Kralupech nad Vltavou stojí od letošního května lavička, na níž sedí bronzová socha dobrého vojáka Švejka. To není nic neobvyklého, Švejkovy sochy objevíte například v Putimi nebo v Olomouci, ale také na Slovensku, v Rusku, Polsku, na Ukrajině nebo v Bulharsku.

Jenže sochař Albert Králiček posadil na lavičku ke Švejkovi ještě psa (šlo o psa plemene stájový pinč a modelem byl sochařův knírač Rebel) a pod lavičku umístil psí hovínko s mouchou. Pro štěstí si je prý můžete pohladit a samozřejmě jste zváni i k posezení na lavičce.
 

Legendární dostihový kůň Peruán v Zámrsku

Od 12. října 2019 naleznete před dostihovým centrem v Zámrsku, pomník dostihového koně Peruána. Socha z bronzu bude stát tam, kde kůň žil, trénoval a kde také v roce 2017 uhynul. Výjimečný kůň dokázal třikrát za sebou zvítězit ve Velké pardubické a bezpočtu dalších dostihů.

Bronzového Peruána vytvořil akademický sochař Petr Novák z Jaroměře, který se tématu koní věnuje mnoho let. Socha slavného koně je vysoká přes 170 centimetrů a na délku má čtyři metry. Legendárního koně socha představuje téměř v životní velikosti, ale hlavně ve výjimečném pohybu – prudkém dostihovém cvalu.
 

Liška Bystrouška u hradu Hukvaldy

V oboře pod hradem Hukvaldy leží obří bludný kámen a na něm sedí bronzová socha lišky. Jde o originální pomník nejslavnějšího hukvaldského rodáka, hudebního skladatele Leoše Janáčka a hrdinky jeho opery Liška Bystrouška. Leoš Janáček operu složil v roce 1924. Pokud se prý dotknete ocásku lišky Bystroušky a budete si něco přát, do roka se vám přání určitě splní.

Přiznejme ale i jednu nelichotivou skutečnost – současná liška je již třetí v pořadí. Poprvé byla odcizena dva měsíce po svém odhalení a na kámen se pak vrátila v roce 1962. K druhé krádeži došlo roku 2015 a dodnes nebyla objasněna. Pro kopii byly použity dobové fotografie a řemeslné práce se zhostil sochař Adam Krhánek.
 

Odvážný zajíc ve skalách Českomoravského pomezí

Jednu z téměř neznámých zvířecích soch objevíte v Toulovcových Maštalích u Proseče. Pískovcovou sochu zajíce v nadživotní velikosti dal na jedné ze skal kolem roku 1880 postavit novohradský lesmistr Knölle. Připomíná statečné zvířátko, které odvážným horolezeckým výkonem uniklo honicím psům. Původní soška se nedochovala, tu dnešní obnovil v roce 2005 místní spolek.

Na místo nevede žádná turistická značka, nejlépe se sem dostanete od polní cesty z obce Zderaz k Polance, ale budete potřebovat dobrou mapu.
 

A další zajímavá zvířata...

Aby to jezdeckým koním nepřišlo líto, poradíme vám, kde najdete ty skutečně nejlepší sochy. Třeba v Praze v pasáži Lucerna visí u stropu parodie na jezdecký pomník sv. Václava na blízkém Václavském náměstí. Autor originálu Josef Václav Myslbek, autor parodie David Černý. Další zvláštností by mohla být socha pasoucího se koně osedlaného naším prvním prezidentem T. G. Masarykem v Lánech.

Pikantní podhled, stovky pokusů vylézt nahoru a spousty veselých přezdívek provázejí osm metrů vysokou jezdeckou sochu markraběte Jošta na Moravském náměstí v Brně. Její oficiální název zní Odvaha a autorem je sochař Jaroslav Róna.

V Olomouci před časem vzniklo několik moderních kašen, které doplnily soubor starších barokních kašen; na Horním náměstí objevíte Arionovu kašnu s želvou od sochaře Ivana Theimera.

Švejkův pes z Kralup nad Vltavou není jediný sošný pes v Česku; dalšího pejska objevíte v sousoší Pavla Drdy u sanatorií v Klimkovicích. Představuje rodinu, která pozoruje rogallistu kroužícího nad nimi; pejska si lidé hladí pro štěstí a sedají si na něj děti.

Tradiční chov šlechtěných prasat v Přešticích na Plzeňsku připomíná sousoší čuníků v životní velikosti. Stojí před budovou zemědělského podniku, kde bylo přeštické černostrakaté plemeno vyšlechtěno, miniaturní prasátka šplhají i po kašně na náměstí.

Do říše fantazie vás zanese také okřídlený lev na Klárově - moderní památník československých letců, který Praze věnovali Britové zde žijící. Zvířecí motivy mají také moderní betonové sochy Michala Olšiaka; část z nich si prohlédnete na Hamerském vycházkovém okruhu.