Menu
 
+ Vložit článek
ÚvodČeská nejOsobnostNicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa
Osobnost

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

Nicholas Winton Druhá světová válka Československo válka Praha Londýn Království Velké Británie Slough hlavní nádraží film Oscar Spojené království Oskar Schindler Alžběta II. Antonín Kalina
S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.
Uložit
Navštívit
5 z 5 (2x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 51 %
</> Embedovat
Rodiče Nicholase Wintona byli Židé, jmenovali se Werterheimerovi a dva roky před jeho narozením emigrovali z Německa do Británie. V nové vlasti si změnili příjmení a přestoupili ke křesťanství.

Na sklonku roku 1938 Nicholasi Wintonovi zavolal jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa. V té době byl v Praze a Wintona požádal o pomoc s organizací převozu dětí z českých židovských rodin do Británie. Oba mladí muži zápasili s časem i byrokracií: kromě německého povolení k průjezdu a britského povolení ke vstupu do země muselo každé dítě mít padesátilibrovou kauci a předem vybranou pěstounskou rodinu.

Celkem se od března do srpna 1939 podařilo vypravit osm vlaků. Devátý vlak, vůbec největší, který měl 3. září 1939 vyvézt 251 dětí, bohužel už neodjel: 1. září vypukla druhá světová válka. Většina dětí, které tímto vlakem měly jet, později zahynula v nacistických vyhlazovacích táborech. Jejich osud Winton považoval za jednu z největších tragédií svého života.

Winton za války vstoupil do řad britského letectva RAF, po válce se vrátil k práci v bance, oženil se a založil rodinu. O záchraně dětí z Prahy niky nemluvil. V roce 1988 jeho manželka Grete našla při úklidu půdy kufr plný dokumentů. Předala jej historičce Elizabeth Maxwellové a ta ve studiu BBC zorganizovala dojemné Wintonovo setkání s částí zachráněných dětí.

Média dala Wintonovi přezdívku Britský Schindler, ale on všechny zásluhy odmítal s tím, že dělal jen to, co bylo potřeba. Za své činy byl povýšen do šlechtického stavu, získal Řád britského impéria a další ocenění, mimo jiné i Řád Tomáše Garrigua Masaryka a Řád bílého lva. Opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu míru. Příběh ztvárnil režisér Matej Mináč ve filmu Všichni moji blízcí (1999) a v několika dokumentárních filmech.

Sir Nicholas Winton se do Česka opakovaně vracel a setkával se se zachráněnými dětmi. Wintonovy vlaky a zachráněné děti připomíná sousoší Wintona se dvěma malými dětmi a kufrem od Flor Kentové na prvním nástupišti Hlavního nádraží v Praze. Připomínkou rodičů Wintonových dětí, kteří většinou za války zahynuli, je památník Rozloučení v podchodu Hlavního nádraží. Skleněná deska je vsazená v replice dveří z osobního vagónu III. třídy řady Ca, které děti v roce 1939 odvážely, a jsou na ní otisky dětských a dospělých rukou. Odlitky byly vytvořeny podle rukou Mileny Grenfell-Bainesové a Zuzany Marešové, které patří k Wintonovým dětem, a jejich pravnoučat.
Alej svobody sira Wintona pod Řípem Příroda

Alej svobody sira Wintona pod Řípem

V Račiněvsi se rozhodli pro obnovení staré polní cesty, která bude sloužit jako relaxační zóna. Podél cesty je nově vysázena alej o 91 stromech a 65 keřích. Tato alej je pojmenována po siru Nicholasi Wintonovi.

Stezka osobností v Trojské botanické zahradě Příroda

Stezka osobností v Trojské botanické zahradě

V Botanické zahradě hlavního města Prahy je unikátní stezka, kterou tvoří téměř osmdesát vzácných rostlin a dřevin, které od roku 2009 v zahradě v rámci projektu Kořeny osobností vysazují významní představitelé českého, ale také zahraničního kulturního, sportovního, vědeckého či politického života.

7 věcí, které nevíte o… tom, co nás spojuje s Británií a královnou Alžbětou

7 věcí, které nevíte o… tom, co nás spojuje s Británií a královnou Alžbětou

S Kudy z nudy se tentokrát vypravíme do Velké Británie a také na zajímavá místa, která Českou republiku na dálku spojují s Anglií a Skotskem. Připomene si návštěvu královny Alžběty II., Shakespearovu Zimní pohádku, Skotské hry i hrady, zámky a další památky, inspirované britskými vzory. Vydejte se s námi do Británie!

Den vítězství nad nacismem: Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin

Den vítězství nad nacismem: Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin

8. květen je Dnem vítězství nad nacismem, kdy si připomínáme významné okamžiky z období druhé světové války, které by neměly upadnout do zapomnění. V dobách míru a obzvláště pak nyní, za současné neklidné situace, nesmíme zapomínat na oběti našich předků, kteří během válečných let neztráceli naději a často za vyšší cíle položili svůj život, anebo na ty, kteří se zcela nevinně dostali do víru událostí, z něhož již nebylo návratu. Vydejte se po stopách historických událostí, které měly dopad na vývoj našich dějin a vzdejte hold statečnosti našich předků.

Věda a historie není nuda: výlety do míst s temnou a bolestnou minulostí

Věda a historie není nuda: výlety do míst s temnou a bolestnou minulostí

Vydejte se s Kudy z nudy na cesty ve stylu noir, tedy temné turistiky. Nejsou to zážitky pro každého, mnozí se místům spojeným se smrtí, bolestí a utrpením záměrně vyhýbají. Jiní je naopak vyhledávají – a právě takové cestovatele zveme na válečná bojiště, do míst spojených s hrůzami druhé světové války a holokaustu, do míst, kde se odehrály děsivé čarodějnické procesy anebo do komunistických pracovních lágrů.

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Česko ve filmu: zachránci Schindler, Winton a Kalina a jejich filmové příběhy

Česko ve filmu: zachránci Schindler, Winton a Kalina a jejich filmové příběhy

Druhá světová válka dala vzniknout řadě fascinujících příběhů. Oskar Schindler, Nicholas Winton a Antonín Kalina se nebáli podat dětem i dospělým pomocnou ruku, přestože svými činy ohrozili sami sebe. Statečné zachránce, kteří se postavili mrazivé skutečnosti a nepředstavitelným hrůzám, dnes je kromě památníků a muzeí připomínají i dojemné filmy. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Socha Nicholase Wintona a dětí na Hlavním nádraží Památky

Socha Nicholase Wintona a dětí na Hlavním nádraží

Na prvním nástupišti pražského Hlavního nádraží spatříte emotivní sousoší sira Nicholase Wintona se dvěma dětmi, které „čekají na vlak“. Sir Nicholas George Winton v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Anglie.