V Botanické zahradě hlavního města Prahy je unikátní stezka, kterou tvoří téměř osmdesát vzácných rostlin a dřevin, které od roku 2009 v zahradě v rámci projektu Kořeny osobností vysazují významní představitelé českého, ale také zahraničního kulturního, sportovního, vědeckého či politického života.
Již přes
120 osobností poctilo v uplynulých letech
Botanickou zahradu hl. m. Prahy svou návštěvou, aby podpořily projekt
Kořeny osobností, v jehož rámci dochází ke spojení vzácného přírodního bohatství s těmi největšími osobnostmi současného světa. Na stezce se tak "potkáte" například s
Věrou Čáslavskou, Jiřím Menzelem, Milošem Formanem či Pavlem Nedvědem.
V rámci projektu Kořeny osobností bylo v zahradě již vysazeno osm bylin a sukulentů, čtyřicet sedm stromů, šest keřovitých kultivarů, třináct keřů, dvě vinné révy, dva čarověníky a další. Všechny vysazené exempláře patří ke vzácným dřevinám či rostlinám, některé z nich k trvale ohroženým.
První výsadby se ujaly zpěvačka
Lucie Bílá a herečka
Anna Geislerová, které ve skleníku
Fata Morgana vysadily dva vzácné druhy tropických orchidejí. Svůj "přírůstek" tu vysadil i
Karel Gott - nedávno objevený strom z Austrálie
wolemii vznešenou. Z dalších osobností se zapojili naříklad mořeplavec
Richard Konkolski,
držitel ceny World Press Photo
Antonín Kratochvíl, olympionička a běžkyně na lyžích
Kateřina Neumannová, profesor
Jiří Friml či geolog
Václav Cílek. V roce 2023 svůj strom vysadil nejúspěšnější paralympionik – držitel 6 mediailí z Paralymijských her – lukostřelec
David Drahonínský. O rok později se sázení zhostila jedna z nejúspěšnějších světových tenistek, dvojnásobná wimbledonská vítězka
Petra Kvitová. V botanické zahradě vysadila šácholan japonský v nové expozici Japonských mlžných lesů.
Ze zahraničních osobností pak projekt podpořili například
Madeleine Albrightová, která zasadila vzácnou
borovici Thunbergovu, tvarovanou ve stylu bonsaje, dovezenou přímo z Japonska.
Jabloni sikkimské zase požehnal tibetský duchovní vůdce
Jeho Svatost dalajlama. V roce 2024 svůj strom zasadila slovenská prezidentka
Zuzana Čaputová. Lípa srdčitá (
Tilia cordata) je národním stromem slovanských národů od Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848.
Svůj strom zasadila i bývalá
primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. Jedná se o
ambroň západní, která upoutá návštěvníky především panašovanými listy. Ty jsou oproti jiným panašovaným kultivarům větší, s
nápadnou bílou kresbou po obvodu. Ambroň je už jako druh sama o sobě v zahradě exotickou dřevinou. V případě tohoto kultivaru to však platí dvojnásob.
Na své si přijdou i děti. V rámci Stezky osobností mohou najít stromy
Pata a Mata, Večerníčka, Čtyřlístku, Krtečka nebo loutkové dvojice Spejbla a Hurvínka.
Raritní moruše sira Nicholase Wintona
Za skutečnou raritu je považován
strom sira Nicholase Wintona. Ten trojské botanické zahradě věnoval vzácný roub ze svého vlastního
morušovníku černého, který se množí jen s velkými obtížemi. Z tohoto vzácného Wintonova stromu existují
na světě pouze tři zakořeněné rouby.
A jeden z nich je u nás v Troji! Přitom původně měl sir Winton zahradě předat úplně jinou dřevinu – cedr. Pak ale jeho dcera Barbara dostala nápad, jak svého otce překvapit. Tajně byl tedy do České republiky převezen jeden ze zakořeněných roubů moruše, který dojatý sir Nicholas Winton zahradě věnoval s obrovskou radostí.
Nová jména, rostliny i kniha
Stávajícími jmény a dřevinami projekt nekončí.
Trojská botanická zahrada má v plánu
Kořeny osobností, a tím i
Stezku osobností, dál rozšiřovat. V následujících letech přibudou další zvučná jména a rostlinné skvosty. Vznikne tak vskutku rozsáhlý projekt, který se, jak zástupci zahrady slibují, velmi brzy rozroste také o velké zahraniční osobnosti, jež jsou či byly s Českou republikou přímo spjaty. Světově unikátní projekt botanické zahrady představila i
kniha Kořeny osobností Botanické zahrady hl. m. Prahy.