Průhonický park je od roku 2010
Národní kulturní památkou a je zapsán
na Seznamu světového dědictví UNESCO. Přestože je
Průhonický park s rozlohou více než
250 hektarů královstvím květin mnoha druhů, barev a vůní, vyplatí se naplánovat návštěvu na květen. To je totiž čas pro slavné
průhonické rododendrony, které tu hrabě
Arnošt Emanuel Silva-Tarouca pěstoval již v době založení parku v druhé polovině 19. století. Věděl proč: keře různých tvarů a velikostí s bohatými květy v odstínech od čistě bílé přes různé tóny růžové, žluté a modré dokážou rozzářit i ten nejtemnější kout zahrady. Bylo jich tu vyšlechtěno několik desítek odrůd,
průhonické šlechtění se nicméně již od předválečných let zaměřovalo především na
mrazuvzdornost, protože řada jedinečných anglických a německých odrůd ve středoevropských zimách strádá.
Zajděte se podívat také do
Dendrologické zahrady, kde se vedle průhonických odrůd uchovává jak základ
světového sortimentu rododendronů, tak i nově vyšlechtěné odrůdy především německých šlechtitelů; celkem tu roste asi 700 druhů. Na výstavách se seznámíte i s dalšími květinami, jejichž šlechtění se lidé z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví věnují, od petrklíčů přes tulipány až po jiřinky a hvězdnice. Součástí Průhonického parku je také
Botanická zahrada na Chotobuzi, se vzácnými sbírkami kosatců a
největší sbírkou růží v České republice
Rododendrony pocházejí z území mezi indickým Himálajem a Japonskem, odkud se rozšířily téměř
po celé severní polokouli; v Evropě se s planě rostoucími druhy můžete setkat hlavně v Pyrenejích, Alpách, Východních a Jižních Karpatech, na Balkánském poloostrově a ve Skandinávii. A díky změně rodového pojetí nakonec i u nás – k rododendronům je totiž nově řazen i u nás původní
rojovník bahenní. Je na
Červeném seznamu chráněných rostlin a narazit na něj můžete třeba v rašelinných borech na
Třeboňsku a
Českolipsku, nebo na vlhkých pískovcových skalách v
Labských pískovcích.