Legendárního dostihového jezdce, chovatele a trenéra
Josefa Váňu zná většina lidí jen z televize. Pokud se s ním chcete setkat třeba i osobně a vidět, jak pracuje a kde žije, vydejte se do
Chyší. Městečko leží v malebné krajině
Postřelí, v kraji, jímž se klikatí
řeka Střela. Cestou do
stájí v Mlýncích, kde Josef Váňa trénuje své svěřence, se projdete
Chyšemi.
V Chyších jsou už řadu let na „svého Pepu“ hrdí, mají z jeho úspěchů upřímnou radost a drží mu palce.
Josef Váňa na oplátku v rozhovorech pravidelně zve výletníky, aby se přijeli podívat nejenom na
zámek, kterému rodina Lažanských vrátila někdejší lesk, ale také do
zámeckého pivovaru.
Chyše: město Josefa Váni se zámkem a pivovarem
Přijeďte se sem podívat i vy:
zámek Chyše je starobylé šlechtické sídlo spojené s mimořádnými osobnostmi. Žil tu velmož
Burian z Gutštejna i spisovatel a dramatik
Karel Čapek, obdiv si zaslouží nástropní malba z roku 1699 od největšího mistra českého baroka
Petra Brandla. Ten mimochodem namaloval také oltářní obraz pro nedaleký
kostel Jména Panny Marie, kolem něhož vede trasa dnešního výletu.
Zámek svou podobu změnil v polovině 19. století, kdy proběhla přestavba ve stylu anglické gotiky, a pak ještě jednou po příchodu
rodiny Lažanských. Ti polorozpadlé ruině po rozsáhlé a náročné rekonstrukci opět vrátili její původní romantickou tvář a neopakovatelnou rodinnou atmosféru.
V sousedství zámku se zastavte v
Zámeckém pivovaru, kde v roce 2006 obnovili výrobu několika druhů přírodního nepasterizovaného piva.
Z Chyší ke stájím Jovan – tréninkovému středisku Josefa Váni
Z
Chyší se dejte po žluté značce směrem na
Žlutice. Zastavte se na
vyhlídce u křížku a pod návrším odbočte ze silnice. Přejděte
řeku Střelu a kdo chce, ten může lesem vyšplhat na skalnatý ostroh se zbytky valů; v době železné se tam rozkládalo
hradiště. Značka je však obchází a vede přímo k
Tréninkovému středisku pro koně Josefa Váni v Mlýncích.
Od něj žlutá značka pokračuje několik kilometrů přes pastviny, louky s výběhy a lesy až k
rozcestí Záhořice. Tam se připojuje červená značka a zároveň
naučná stezka Cesta za pověstí, vedoucí ze
Žlutic na
vrch Vladař.
Až na vrchol zdaleka viditelné
stolové hory dojdete přibližně po dvou kilometrech po polních a lesních cestách, místy s náročnějším stoupáním. Kromě pozůstatků
keltského hradiště na
Vladaři pár míst připomíná rok 1421, kdy se tu husité pod velením Jana Žižky úspěšně bránili početně silnějšímu vojsku pánů z plzeňského landfrýdu a vojákům pod velením saského šlechtice
Jindřicha z Plavna, majitele hradů
Kynžvart a
Bečov. Husitům se jako zázrakem podařilo obklíčení prolomit a stáhnout se do
Žatce.
Nezapomeňte na
vyhlídku nad strmým východním úbočím Vladaře, z níž se otevře další krásný výhled do koňského ráje Josefa Váni.
Se sovou Rozárkou ke zřícenině hradu Nevděk a do Žlutic
Když se budete držet
Cesty za pověstí, sejdete z
Vladaře kolem studánky do
Vladořic a dál přes
Kolešov na
rozcestí Nad Roklí. Tady mohou unavenější výletníci odbočit na
naučnou stezku Sovy Rozárky, lemovanou pohádkovými dřevěnými sochami, a po 1,3 km dojít k
železniční zastávce Záhořice.
Pokud patříte k trénovaným turistům, neměli byste si nechat ujít
zříceninu hradu Nevděk. Na vysokém kopci nad
údolím Střely jej ve 40. letech 15. století vybudoval někdejší husitský hejtman
Jakoubek z Vřesovic, který Žluticko ovládl během předchozích válek.
Hrad byl součástí obranné linie kolem
Žlutic, která kromě něj zahrnovala
hrad Mazanec, městský hrad a opevnění. Když se ale v 16. století poměry v Čechách uklidnily, oba hrady zpustly a zanikly. Z Mazance nezbylo téměř nic, z Nevděku jen pár zdí, studna a příkop.
Z hradu vás žlutá značka dovede k
rozcestí Pod Nevděkem a k
nádraží Žlutice, kde bezmála dvacet kilometrů dlouhý výlet s převýšením přes 500 metrů končí.