ÚvodVýletyPěšky po ČeskuS osobností na procházku: po Nové Pace s malířem a řezbářem Vojtěchem Suchardou
S osobností na procházku: po Nové Pace s malířem a řezbářem Vojtěchem Suchardou
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

S osobností na procházku: po Nové Pace s malířem a řezbářem Vojtěchem Suchardou

Při výletu do Nové Paky vám ze Suchardů půjde hlava kolem! S Kudy z nudy vás seznámíme totiž nejenom s Vojtěchem Suchardou, ale také s jeho sourozenci, předky i potomky. Poznejte Novou Paku jako město sochařů, malířů a grafiků z uměleckého rodu Suchardů, jako město plné pozoruhodných děl a příběhů.
Desetitisícová Nová Paka leží v Českém ráji mezi Jičínem, Jilemnicí a Dvorem Králové nad Labem, v trojúhelníku tří slavných hradů, Kumburku, Pecky a Levína. To je také nápověda, proč se sem můžete vypravit. Kromě hradů a měst vás ale možná přiláká některá z akcí novopackého Městského muzea. Sídlí v Suchardově domě, ovšem členové rozvětvené rodiny Suchardů žili na mnoha místech po celém městě i v okolí. Pojďte se s nimi seznámit!
 

Umělecký rod Suchardů

Nejznámější členové uměleckého rodu Suchardů byli akademický sochař Stanislav Sucharda (1866–1916) a jeho bratr Vojtěch Sucharda (1884–1968), sochař, restaurátor, řezbář a loutkář. Rodinnou tradici ale založili už jejich prapradědeček Jan (asi 1740 – před rokem 1826) a pradědeček Jan (asi 1770 – 1820). Ten první se prý chodil dívat, jak v Nové Pace vyrůstá paulánský klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie, ten druhý obdivoval práci řezbářů při výzdobě už hotového kostela. Nakonec se vyučil řezbářskému a malířskému řemeslu v klášterní huti a roku 1789 si ve městě založil vlastní dílnu. Pro jistotu a pro případ, že by neměl dost zakázek, si ale prý pořád nechal tkalcovský stav.

Práce ale měl víc než dost, a tak se jeho synové Jan (1798–1861) a Antonín starší (1812–1886), dědeček slavných Suchardů Stanislava a Vojtěcha, už mohli věnovat pouze umění. Tvořili pomníky, náhrobky, sochy, betlémy i loutky.
 

Příběh jako z červené knihovny

Rodinnou uměleckou štafetu převzal Antonín Sucharda mladší (1843–1911), kterého tatínek poslal na studia do Prahy. Když se vrátil domů, stalo se u to, co se stává mnoha mladým mužům: zamiloval se. Jeho vyvolenou byla mladičká Anička Šádková (1848–1924), dcera mlynáře Jakuba z Podhoreckého mlýna. Rodiče si nepřáli, aby si vzal dceru ze zadluženého mlýna, ale stal se zázrak: mlynář Šádek si prý od Aničky vypůjčil dva zlaté a v lotynce vyhrál dvanáct tisíc zlatých. Tisíc dal Aničce, u Suchardů se tak mohla chystat svatba a zakrátko se manželům narodil první syn Stanislav.

Antonín s Annou měli ještě další děti, a tak se na činnosti rodinné umělecké firmy nakonec podílelo pět sourozenců: vedle nejstaršího Stanislava to byli synové Bohuslav a Vojtěch jako sochaři a dcery Anna a Miroslava jako malířky.
 

Suchardův dům

Od Pohoreckého mlýna s pamětní deskou, připomínající narození Stanislava Suchardy, zamíříme do centra města na Masarykovo náměstí. Zastavíme se v kostele sv. Mikuláše, jehož zařízení je převážně dílem umělecké dílny rodiny Suchardů, a také u kašny se sochou sv. Floriána. Podle pověsti v ní prý je bláznivá voda: kdo se jí napil, měl jistotu, že bude packým bláznem. Nová Paka je rovněž prvním městem u nás, kde byl vztyčen pomník Mistra Jana Husa.

Přes park, kde jsou vystaveny zkamenělé letokruhy stromů, zamíříme k Suchardovu domu. Otec a syn Suchardovi (dodejme že otec Antonín mladší a syn Stanislav) se společně vydali na studijní cestu do Itálie. Renesance je okouzlila natolik, že si po návratu do Nové Paky postavili dům a dílnu ve stylu takzvané české renesance s fasádou, kterou pokrývají ozdobné fresky nebo sgrafita. Dům se místním prý moc nelíbil, ale na kritické hlasy odpověděl Antonín Sucharda po svém, když k mnoha vtipným a moudrým průpovídkám na fasádě domu připojil ještě jednu, a to „…komu se nelíbí stavení za peníze mé, ať si postaví jiné za peníze své.“

V nově postaveném domě se konala svatba Anny Suchardové (1870–1940) s Aloisem Boudou, středoškolským profesorem kreslení. Za svědka jim tehdy byl Mikoláš Aleš, autor sgrafita svatého Božetěcha na fasádě domu, a za pár let se stal kmotrem jejich syna, slavného malíře Cyrila Boudy (1901–1984).

Suchardově domě je umístěna historická expozice Městského muzea a stálá expozice věnovaná rodině Suchardových, pořádají se tu také výstavy umělců, pocházejících z Nové Paky.
 

Přes Klenotnici k sokolovně a hrobce

Zastavit se můžete také v druhé muzejní budově, takzvané Klenotnici. Byla otevřena v roce 1996, stojí přímo proti Suchardovu domu a kromě přehlídky drahých kamenů je tu expozice věnovaná spiritismu. V Nové Pace platí, že za vším byste měli hledat někoho ze Suchardů, a platí to i pro spiritismus. První přednášku o spiritismu ve městě uspořádal Antonín Sucharda mladší, a přednášel na ní pozdější vůdce spiritistů Karel Sezemský. Ten o spiritismu vydal několik set knih, vydával časopis posel záhrobní a vynalezl například psychoskop, kolečko s tužkou, s nímž duchové skrze médium sami kreslí po stole. V Nové Pace pečují o unikátní sbírku takových kreseb, kdy lidé, kteří v bdělém stavu vůbec neuměli malovat, tímto způsobem vytvořili fantastická díla.

Posledním zastavením výletu za uměleckou rodinou Suchardových je rodinná hrobka na místním hřbitově. Cesta vede kolem novopacké sokolovny: ta nám připomene Antonína Suchardu mladšího, který během pražských studií vytvořil podle Mánesova návrhu plastiku sokola na žerď sokolského praporu. Sokolu a sokolskému hnutí zasvětil celý život, podobně jako další Suchardové: několik let byl náčelníkem a v letech 1881–1897 působil jako starosta novopackého Sokola.
 

Stopy Suchardových v Praze

Děti Antonína Suchardy mladšího a Anny Šádkové se vyučily v rodinné dílně, ale pak studovaly umění v Praze. Stanislav po kratším pobytu na vídeňské akademii studoval figurální sochařství na Akademii výtvarných umění u Josefa Václava Myslbeka, Anna a Vojtěch absolvovali Uměleckoprůmyslovou školu.

Stanislav Sucharda se proslavil zejména jako autor pomníku Františka Palackého na Palackého náměstíPraze, s architektem Janem Kotěrou spolupracoval na budově Muzea východních Čech v Hradci Králové. Vojtěch Sucharda restauroval sochy orloje na Staroměstské radnici a zanechal výrazný podpis i na dostavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Oba bratři společně pracovali kromě Palackého monumentu také na Fantově budově Hlavního nádraží nebo na Nové radnici v Praze.

Vojtěch Sucharda se proslavil jako řezbář, loutkář a zakladatel loutkového divadla Říše loutek. I tady je třeba hledat stopy v minulosti rodinného klanu Suchardů, a to u Vojtěchova dědečka Antonína staršího. Staropacký loutkoherec Majzner ho prý seznámil s Václavem Klimentem Klicperou, a od té doby začal Antonín vyřezávat loutky. Vytvořil jich více než sto, až metr vysokých a vážících až osm kilogramů. Kupovali je od něj Kellnerové, Třískové, Finkové a další loutkoherecké společnosti, a Majzner mu prý dělal dobovou reklamu, když říkal, že „takovej charakter loutce nedá nikdo, leda packej Sucharda“.

Mapa výletu

Export GPX