Chráněná krajinná oblast Blaník

Jižně od Prahy se rozkládá nejmenší chráněná krajinná oblast naší republiky – Blaník. Dvojvrší Velkého a Malého Blaníku s cennými bukovými lesy dominuje harmonicky vyvážené krajině, kde se střídají pole, louky, lesy s malebnými vesničkami a kostely, lidovými stavbami i kapličkami a křížky. Blaník ale není jen bájná hora opředená mýty. Kolem říčky Blanice se zachovaly nivní a podmáčené louky, rybníky i rašeliniště.

Centrem oblasti je zalesněný masiv Velkého a Malého Blaníku, tvořený ortorulami. Ve vrcholových partiích Velkého a Malého Blaníku se zachovaly původní bučiny se smíšenými suťovými lesy, dnes chráněny jako přírodní rezervace. Přirozenou osou oblasti je říčka Blanice, tekoucí z jihu na sever. Blanice je příkladem neregulovaného meandrujícího toku s přirozeným vodním režimem pravidelných záplav. Díky tomu se v nivě Blanice uchovala společenstva nivních luk a vrbových křovin. Vzácná květena se vyskytuje na rašelinných a podmáčených loukách a na mokřadech při rybnících.

Oblast si dodnes uchovala neopakovatelný kolorit typické české krajiny na rozhraní středních Čech a Českomoravské vrchoviny. V sídlech nalezneme lidové chalupy, statky i vesnické zámečky. Dominantami sídel jsou sakrální stavby – kostely, v menších sídlech kapličky. Volná krajina je protkána sítí polních cest, alejí a rozcestí s křížky.
 

Místa, která byste neměli minout

Velký Blaník s rozhlednou – na vrcholu legendami opřeného Velkého Blaníku stojí od roku 1941 šindelem krytá dřevěná rozhledna s výhledem na zvlněnou krajinu Posázaví, Benešovska a Vlašimska. Přírodní rezervaci tvoří bučiny se vzácnými rostlinami a živočichy, jako je plavuň pučivá, pšeníčko rozkladité, vraní oko čtyřlisté, měkkýš zemoun skalní, vzácný pavouk pavučenka Kratochvílova či velké množství brouků a ptáků. Velmi zajímavá je od vrcholu jen kousek vzdálená Slepičí skála, kde býval i menší lom. Právě z něj byl v roce 1868 vylomen jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla.

Malý Blaník – v oblasti s přirozenou bučinou se vyskytují chráněné druhy rostlin i živočichů. Z fauny zde můžeme vidět dřepčíka, krutihlava obecného, výra velkého a další. Z flory lze narazit na kapradiny sleziník červený, osladič obecný, nebo na ohroženou plavuň pučivou, či jedovaté vraní oko čtyřlisté.

Místo, kde spí rytíři z Blaníku - podle známé pověsti je podzemí hory Blaníku domovem blanických rytířů, kteří uvnitř odpočívají. Dle pověsti vchod do jejich domova ukrývá Veřejova skála. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se hora otevře, rytíři se probudí a vyrazí proti nepřátelům. A nebudou sami. V naší krajině má spící vojskou hlubokou tradici a podle pověstí jsou další vojska rozmístěna strategicky: Blaničtí rytíři jsou jištěni jižními jednotkami z šumavského Boubínu a Hadí hory u Blatné. Ze západu jsou podporováni jízdní jednotkou v Chodově u Domažlic a sever je pokryt vojsky v Házmburku u Litoměřic a v Ralsku u Mimoně.

Keltské hradiště – u vrcholu Velkého Blaníku se zachovaly pozůstatky valů, které byly součástí pravěkého hradiště (v mladší době halštatské a časné době laténské) a pozdějšího středověkého hradu.

Kaple Máří Magdaleny – trosky kaple Máří Magdalény na Malém Blaníku odkazují ke stavbě vybudované roku roce 1735. Krátce na to byla bohužel zrušena v roce 1790 zrušena během náboženské reformy císaře Josefa II. V současné době zde zůstaly pouze obvodové zdi.

Dům přírody Blaníku – nedaleko Krasovic (u Velkého Blaníku při severní cestě) naleznete dřevěnku s expozicí věnovanou přírodním, geologickým a kulturně historickým zajímavostem Podblanicka. Kromě místních rostlin a živočichů se zde seznámíte s legendou o blanických rytířích nebo si prohlédnete interaktivní model krajiny Blanické brázdy mezi Sázavou a Mladou Vožicí, který vám představí nejen strukturu brázdy, ale i přírodní a kulturní zajímavosti tohoto území.

Rytířská louka – mezi Velkým a Malým Blaníkem (JV strana hory Velký Blaník) nedaleko hlavní silnice se nachází velký palouk s jezírkem tzv. Rytířská louka. Ideálním východiskem k louce je parkoviště u hlavní silnice, vzdáleno cca 200 m. Louka i les v jejím okolí jsou silně podmáčené, často dokonce s výskyty rašelinišť. Pro pozorovatele přírody je to ideální terén pro poznání dalšího charakteristického biotopu CHKO Blaník – na podmáčených loukách i lesních partiích lze nalézt řadu vzácných živočichů a rostlin.

Údolí Brodce – romantické údolí (S strana hory Velký Blaník) se skalními výchozy, řečištěm potoka plným balvanů a lemovaným porosty kapradin je obzvláště krásné za horkých letních dnů, kdy vám jednak poskytne útočiště před úmorným vedrem, ale umožní Vám pozorovat další druhy rostlin a živočichů, vázané svým výskytem na vodní tok.

Přírodní rezervace Podlesí – nachází se u Býkovic (JV od Malého Blaníku). V oblasti leží mokřadní louky s rašelinným podkladem, kde se dobře daří obojživelníkům, zvláště pak vzácné blatnici skvrnité. Hojně se zde vyskytují vlhkomilné rostliny jako například hadí mord nízký, vachta trojlistá, prstnatec májový, či kriticky ohrožený rozchodník huňatý.

Naučná stezka Blaník – přes Velkého Blaníku vede naučná stezka. Začíná a končí na parkovištích na opačných stranách hory (nad obcemi Louňovice pod Blaníkem a Kondrac) a vede od úpatí Velkého Blaníku k rozhledně na vrcholu. Seznámí vás s faunou, florou a geologií oblasti.

Poutní cesta Blaník – Říp – poutní cesta dlouhá 190 km propojuje dva významné vrcholy České republiky: Blaník a Říp. Dálkouvou cestu vytvořil v roce 2019 spolek Cesta Česka ve spolupráci s Klubem českých turistů.

Naučná stezka Roudný – naučná stezka provede zájemce po areálu bývalého zlatého dolu v Roudném, jež na začátku 20. století patřil k největším a nejmodernějším v Evropě. Na patnácti zastaveních vás seznámí s historií těžby a dočtete se o jednotlivých šachtách, haldách a dalších technických zajímavostech.