Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.
Skalní útvar podélného tvaru nevykazuje žádné stopy úprav pro zástavbu. V jeho předpolí se však nachází doposud nedatované opevnění. Nečetné nálezy keramiky pocházejí z 13. až 15.století.
Mnoho badatelů předpokládá, že se na Blaníku nacházela dávná keltská svatyně. Nasvědčuje tomu už samotný půdorys valů, který místy připomíná keltské posvátné okrsky. Svaté a legendami opředené místo to bylo i ve středověku, kdy sem podle svědectví Jana Husa chodili lidé uctívat svaté, kteří spí v hoře. Kazatel z Betlémské kaple byl touto modloslužbou pobouřen a vyčítal lidem, že duchy hory nejen ctí, ale staví jim tu z kamenů jakýsi chrám.
Na temeni Velkého Blaníku jsou kupy kamenů a takzvané Rytířské skály, které nápadně připomínají jakousi dávnou rozbořenou stavbu. Dříve se vysvětlovalo, že jde o pozůstatky středověkého hradu, nejnovější zkoumání však ukázalo, že jde o málo znatelné zbytky dávného halštatsko-laténského hradiště, staré více než 2000 let.
Původní hradiště na vrcholu Velkého Blaníku nebylo příliš rozlehlé. Odhaduje se, že zabíralo plochu pouze o rozměrech zhruba 125 x 175 metrů, ale protože jeho tvůrci zakomponovali dřevěnou stavbu a obranný systém velmi důvtipně do okolních terénních stupňů a skalních útvarů, šlo o velice složité opevnění. Vrcholovou plošinu obepínal příkop, který je zřetelný jako jakási mělká škarpa. Východiskem dvou linií hradeb byly Rytířské skály. Vnitřní hradba chránila vrchol, vnější se táhla níže ve svahu a byla mnohem mohutnější.
Zprávu o spícím vojsku v hoře Blaník poprvé vyslovil mnich, který byl "anděly" navlečen jakéhosi elastického oděvu a poté odnesen mezi hvězdy. Viděl nejen naši Zemi, ale i planety. To vše v době, kdy církev svatá tvrdila, že žijeme na placaté desce. Po návratu se údajně změnil v jasnovidce, obdařeného mimořádnými schopnostmi. A tehdy také hovořil o spících rytířích.
Podle proroctví Mikuláše z Vlásenice u Pelhřimova, vysloveného po roce 1471, je v nitru Blaníku skryto "vojsko boží na ochranu země české a pravdy boží." Určitá znamení, jako např. usychání stromů od vrcholů Blaníku, jsou předzvěsti velké bitvy, která se strhne na louce mezi Načeradcem a Blaníkem. Pak zakročí Bůh a z hory vyjede tajné vojsko, které vypudí nepřátele.
Mezi místními obyvateli se vyprávějí nejrůznější příběhy o tom, že někdo vstoupil do hory, za nedlouho z ní vyšel, ale ve skutečnosti uběhlo mnoho let. Badatelé se domnívají, že tyto příběhy lze vysvětlit pouze tím, že na Blaníku či v jeho bezprostředním okolí je možný vstup do paralelního světa či časoprostorový tunel. Blaník je sopečného původu, navíc se nachází v oblasti s jistými geomagnetickými anomáliemi, a to by mohlo vysvětlovat příčinu oněch "záhadných" jevů.