Jedním z nejzachovalejších, nejvýznamnějších a zároveň posledních středověkých hradů v České republice je hrad Kost. Hrad se nachází asi 18 km od města Jičín v chráněné krajinné oblasti Český ráj.
Oblíbená
legenda praví, že hrad dostal
jméno Kost, protože nebyl nikdy dobyt, jelikož je stejně tvrdý jako kost. Hrad nyní nabízí prohlídku
4 okruhů s
tématikou rodu Kinských, středověké mučírny, spojený okruh (Rod Kinských a Mučírna) a zkrácený okruh.
Hrad Kost dnes patří stejně jako zámek
Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou
bratrům Giovannimu a Piovi Kinským. Trvale bydlí v Itálii a na své panství v Čechách přijíždějí jednou či dvakrát do měsíce. V České republice funguje akciová společnost Kinský dal Borgo, která veškerý jejich zdejší majetek spravuje.
Hrad Kost prošel mezi lety 2019 – 2022
rozsáhlou rekonstrukcí, největší v novodobé historii. Cílem byla stabilizace podloží pod hradem, odvodnění areálu a oprava parkánových zdí. Během nutných zásahů se podařilo objevit několik zajímavostí. Byly nalezeny základy staré obranné věže a podle archeologických nálezů bylo zjištěno, že
hrad vznikl zhruba o 100 let dříve, než se doposud historici domnívali. Novinkou pro návštěvníky je od roku 2022 moderní expozice zřízená ve spodním patře
Velké bílé věže. Ta je zaměřena na
stavební vývoj hradu, který její tvůrci přiblíží pomocí animace a modelu.
Ubytování na hradě Kost
Na hradě Kost se také můžete ubytovat, k pronájmu je k dispozici apartmá, které je na hradbách. V apartmánu se nachází stylově zařízený obývací pokoj a ložnice (1 x dvojlůžko a 2x jednolůžko), prostorná koupelna (sprchový kout, bidet), WC a plně vybavená kuchyňská místnost. Součástí apartmánu je uzavřená zahrada v areálu hradu.
Prohlídky hradu Kost
Okruh I – Hradní paláce
Seznamte se s osudy majitelů hradu Kost. Prozkoumejte hradní paláce, zbrojnici s kolekcí pušek, pistolí a dalších zbraní, poznejte významné členy rodu Kinských. V rámci prohlídky projdete všechna nádvoří, kapli a černou kuchyni.
Okruh II – Středověká mučírna
Vraťte se o stovky let zpět v hradní mučírně. Prohlédněte si funkční gilotinu, klec na čarodějnice nebo palečnici a nechte se vtáhnout do tajů českého hrdelního práva. Projdete všechna hradní nádvoří, kapli, černou kuchyni a přízemí Velké bílé věže s modelem hradu a počítačovou animací jeho vývoje.
Okruh III – Spojený okruh (celý hrad)
Projděte hrad křížem krážem! Vyrazte na prohlídku Kosti, která zahrnuje všechna hradní nádvoří, mučírnu, paláce, salla terenu, kapli sv. Anny, černou kuchyni a přízemí Velké bílé věže. Zvažte návštěvu okruhu s malými dětmi – výklad je detailní a cesta dlouhá.
Okruh IV – Zkrácený okruh (bezbariérový)
Nemáte moc času, přesto nedokážete jen tak projet okolo? Vyzkoušejte zkrácený okruh, který trvá jen 40 minut, ale rozhodně nepřijdete zkrátka. Provedeme vás hradními nádvořími, kaplí sv. Anny a přízemím Velké bílé věže. Tam se prostřednictvím počítačové animace přenesete do minulosti prozkoumat proměny hradu v průběhu staletí.
Z historie hradu
Původ hradu se datuje
do 13. století a stavba byla pravděpodobně započata rodinou Vartemberků, kteří na skále v místě styku tří údolí zřídili menší pevnost. Po roce 1370 byl Petrem z Vartenberka radikálně přestavěn. Hrad pak dále vlastnil rod
Zajíců z Házmburka,
Šelmberkové,
Biberštejnové, kteří ho rozšířili o renesanční palác.
Za Lobkoviců okolo přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny 16. století vznikla celá jižní část dnešního areálu včetně hospodářských budov s pivovarem. Na velkou přestavbu se chystal také Albrecht z Valdštejna, který byl ale před samotným provedením zavražděn. Svoji rezidenční funkci ztratil hrad roku 1590 s posledním zde bydlícím majitelem Oldřichem Felixem z Lobkovic (1580 – 1590), dále zde byla již jen správa panství s byty úředníků a dalších zaměstnanců. Roku 1635 hrad vyhořel. Když jej vlastnil rod Černínů proběhla čátečná přestavba a značná část obytných paláců byla používána jako sýpka. Někdejší pevnost pak koupil rod Netolických. Anna Marie dal Borgo Netolická si vzala Norberta Kinského. Jejich potomci, dva synové, jsou dnešními majiteli Kosti.
Hradní legenda aneb byl hrad Kost opravdu nedobytný?
O Kosti se říká, že
nebyl nikdy dobyt, protože je "tvrdý jako kost". Odkud toto rčení pochází a
zakládá se vůbec na pravdě? Byl hrad nedobytný anebo se dobyvatelům podařilo v průběhu dějin hrad získat? Prvním vážným střetem, kdy to měl hrad povážlivě nahnuté, byly roky
1467 a 1469, kdy pevnost obléhali
"husité". Z této doby pochází ona známá pověst. Pevný hrad Kost byl
oporou katolíků, jeho majitelé Zajícové z
Házmburka podporovali kandidaturu císaře
Zikmunda. Nelíbil se jim pak ani král
Jiří z Poděbrad, proti kterému byla utvořena Jednota zelenohorská. Následovala dlouholetá
války Jiřího proti odbojné šlechtě, za které byly dvakrát, v r. 1467 a 1469, kališníky obleženy házmburské hrady, mezi nimi také Kost. V obou případech
zachránil hrad Kost před kapitulací v poslední chvíli Jan Zajíc rychlým uzavřením příměří s králem, aby ho získal na svou stranu. Ale prostí lidé, neznalí zákulisního jednání, si nedovedli vysvětlit odchod králova vojska krátce před kapitulací hradu, a proto se později vypravovalo, jak kostecká posádka zachránila hrad tím, že obléhajícím poslala
poslední kýtu masa a poslední soudek vína s tím, aby si oblehatelé taky užili hodování, neboť hrad nelze vyhladovět a jeho obyvatelé se mají dobře. V průběhu let vypadlo lidem z paměti jméno
velitele královského vojska pana Střely a místo něho byl uváděn
Jan Žižka z Trocnova, který prý řekl, že „Kost patří psu“, a odtáhl s nepořízenou. My ale už víme, že
Žižka Kost nikdy neobléhal.
Do dalších potíží se Kost dostala
po smrti Albrechta z Valdštejna, jemuž hrad patřil v
17. století a podobně jako ostatní zámky mrtvého vévody, byl obsazen císařskou armádou. Na Kost přijel
hrabě Colloredo, jehož
služebnictvo svou neopatrností o půlnoci z 18. na 19. května
1635 hrad zapálilo. Vyhořel téměř celý starý šelmberský i věžový palác až na stáje a dva pokoje, kde bydleli písaři. Hrad měl být obnoven, hrabě se ale zalekl investic a prodal hrad Heřmanu Černínovi z Chudenic.
Po třicetileté válce (1618-1648) stále trvala stavební obnova hradu po nehodou s požárem.
Císař Ferdinand III. Habsburský vydal preventivní
rozkaz, aby pevná Kost byla srovnána se zemí, jelikož během případných daůších válek by se mohl stát tvrdým opěrným bodem nepřátel, kdyby jej dobyli. Ovdovělé
Sylvii Caretto-Millesimo, tehdejší majitelce hradu, dalo dost práce
přesvědčit císaře, aby tento svůj nápad odvolal.
Poslední zmínka o válečných operacích u Kosti souvisí s rokem
1866, kdy se bojovalo v rámci
prusko-rakouské války a
bojích u Hradce Králové. V té době hrad procházel velkou historizující přestavbou, některé části byly zbořeny a nahrazeny regotizujícími prvky. Historické prameny se zmiňují o tom, že "...Turnovská brána prvního nádvoří dostala nové zakončení" a "Při té příležitosti byly
opraveny také malé škody, které hrad utrpěl roku 1866, když
o něj svedla boj rakouská a pruská armáda."