ÚvodCo chcete dělat?PamátkyJižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy
Památky

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci je se svými 100,65 metry nejvyšší kostelní věží na Moravě a současně druhou nejvyšší církevní věží v České republice. Zároveň ukrývá druhý největší zvon v Česku. Zajímavostí jsou také dómské varhany, které patří k nejlepším romantickým nástrojům v ČR.

Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 metrů, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší v ČR). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. V minulosti se konaly výstupy na věž, od podzimu 2021 jsou však zrušené.
 

Z historie katedrály

Biskupský a později arcibiskupský kostel sv. Václava má nejen bohatou stavební historii. Byl současně místem, kde se odehrávaly důležité dějinné události. Roku 1469 zde část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále. V roce 1990 katedrálu navštívila Matka Tereza a o pět let později papež Jan Pavel II. u příležitosti svatořečení blahoslaveného Jana Sarkandra a blahoslavené Zdislavy

Katedrála sv. Václava začal stavět před rokem 1107 olomoucký údělný kníže Svatopluk a roku 1131 jej vysvětil biskup Jindřich Zdík. Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Na konci 19. století získal interiér i exteriér stavby novogotickou podobu.

Pod presbytářem se nachází krypta, která slouží také k výstavním účelům, základ expozice tvoří umělecká díla a liturgické předměty. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandera (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995). Na počátku 17. století zasáhl do stavby dómu podstatným způsobem kardinál František Dietrichštejn, který dal zbudovat nový raně barokní presbytář úctyhodných rozměrů (35 x 23 m). Tento prostor neztratil nic ze své působivosti ani po novogotické přestavbě dómu, k níž došlo za arcibiskupa Bedřicha Fürstenberka v letech 1883–1888. V roce 1985 přibyla v katedrále zvonkohra. Prohlédnout si můžete náhrobky přemyslovských knížat Václava a Břetislava, jejichž ostatky byly do katedrály přeneseny z kláštera Hradisko v roce 1603.

Aktuality