Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Architektura románského biskupského paláce s bohatou ornamentální výzdobou připomínající plastickou krajku nemá v Českých zemích 12. století obdobu.
Jádrem areálu starého olomouckého hradu je dodnes dochované sklepení pozdějšího kapitulního děkanství. V těsném sousedství se nachází románský palác biskupa Zdíka a gotická katedrála sv. Václava. První písemné zmínky pochází již z poloviny 11. století. V roce 1306 zde byl zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. Postupně byl hrad opuštěn a přeměněn v církevní sídlo. Areál nyní spravuje Muzeum umění Olomouc, které zde ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým a Kapitulou sv. Václava otevřelo Arcidiecézní muzeum. Součástí prohlídkové trasy muzea je v turistické sezoně i Zdíkův palác, v jehož křížové chodbě jsou nástěnné malby, které patří k nejkvalitněji dochovaným památkám pozdně gotického a raně renesančního malířství na Moravě.
Hrad se nachází na tzv. Svatováclavském návrší v historickém centru Olomouce. Toto místo je také němým svědkem nikdy neobjasněné vraždy posledního Přemyslovce Václava III. První zmínka o hradu je obsažena v Kosmově kronice z roku 1055. V jeho sousedství nechal v roce 1141 postavit biskup Jindřich Zdík palác, který se stal sídlem olomouckých biskupů a kapituly. Za biskupa Zdíka působila v Olomouci rozsáhlá písařská dílna, ze které pochází řada iluminovaných rukopisů. Z původního románského biskupského paláce se zachovaly v prvním patře dvě obvodové zdi s bohatě zdobenými sdruženými okny a fragmentem krbové římsy. V přízemní gotické křížové chodbě a kapli je významný cyklus nástěnných maleb z počátku 16. století.
Úkladná vražda posledního Přemyslovce
Na místě bývalého kapitulního děkanství byl roku 1306 zavražděn Václav III., poslední Přemyslovec na českém trůně. Václav III. se v rámci svých snah o udržení polské koruny rozhodl pro tažení do Polska. V létě roku 1306 se výchozím bodem jeho výpravy stala Olomouc. Dne 4. srpna 306 byl však na hradě, v domě kapitulního děkana Budislava (na dnešním Václavském náměstí), zavražděn. Přesné místo zavraždění není vzhledem k řadě pozdějších přestaveb domu identifikovatelné. Stejně tak se nikdy nepodařilo objasnit motiv vraždy.
Zápis v olomouckém nekrologiu viní z královraždy jistého durynského rytíře Konráda z Mulhova, avšak toto tvrzení je nejisté. Skutečností ovšem zůstává, že násilnou smrtí Václava III. vymřel český panovnický rod Přemyslovců po meči a nastal boj o českou korunu, který ukončil svým nástupem na trůn až Jan Lucemburský roku 1310.