Věda a historie není nuda: vydejte se za tajemstvím Přemyslovské a Lucemburské čáry

Dům U Zlatého prstenu v Týnské ulici je ve správě Muzea hlavního města Prahy. Prohlédnete si zde expozici zaměřenou na proměnu Prahy v době panování Karla IV., která věrně přiblížuje podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

V Bílkově vile v Mickiewiczově ulici v Praze je návštěvníkům zpřístupněn ateliér Františka Bílka. V další části objektu je umístěna stálá expozice, která představuje díla z vrcholného období tohto všestranného secesního umělce.

Praha je plná půvabných magických zákoutí. K těm nejhezčím patří Zlatá ulička na Pražském hradě. Malebná, pohádková a navštěvovaná turisty z celého světa, plná domečků pastelových barev s maličkými okny, nízkými střechami, spoustou komínů a zdmi z hrázděného zdiva. Pojďte jedno z nejkrásnějších míst staré Prahy poznat s Kudy z nudy.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Gotický román z Prahy Sedmikostelí je druhý román Miloše Urbana, první, který vydal pod svým jménem. Píše se v ní o sérii děsivých vražd, do jejichž vyšetřování se pouští neúspěšný historik a neobratný policista Květoslav Švach. Dočká se podobně jako další Urbanův román, Santiniho jazyk, filmové podoby?

Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Gustav Meyrink (1868–1932) patřil ke generaci německy píšících spisovatelů, jejichž dílo zásadně ovlivnila Praha. Ve svých dílech se k magickému městu opakovaně vracel a rozšířili tak jeho slávu i za hranice. V Praze se odehrává i Golem, jeho nejznámější román, napsaný roku 1915.

Petrská čtvrť v Praze vznikla před založením Nového Města v roce 1348, do té doby se zdejší osada nazývala Poříčí. Jméno je odvozeno od kostela svatého Petra v dnešní Biskupské ulici, který byl postaven v polovině 12. století.

Země jako ze starých pohádek, středověké hrady, městečko Esch-sur-Sure anebo hlavní město Lucemburk s katedrálou Notre Dame, v jejíž kryptě jsou uloženy ostatky českého krále Jana Lucemburského: je tolik věcí, které máme rádi v Lucembursku! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy, v jedné z nejmenších evropských zemí. Pojďte s Kudy z nudy poznat Lucembursko!

Chrám je nejvyšší kostelní stavbou v Praze a byl založen jako součást karmelitánského kláštera českým králem a císařem Karlem IV. v roce 1347 jako památka na jeho korunovaci.

Jdete kolem sochy, která má některé místo podezřele oblýskané? Sláva, právě jste objevili recept na štěstí. Soch, které za dotek či pohlazení slibují splnění tajných přání je celá řada a najdete je i v Česku – a my na portálu Kudy z nudy víme, kde. Takže hurá za štěstím, ať vám neufrnkne před nosem!

Korunovační průvody i války, slavnosti i povodně, výjimečnost i každodennost – vše o Karlově mostě! V několika sálech původního Křižovnického špitálu a kostela sv. Ducha (sv. Františka) se setkáte s historií jedinečného místa a jedinečné stavby. Poznejte život mostu a lidí kolem něj!

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Kdy se začalo Praze říkat stověžatá? Spočítal vůbec někdy někdo všechny pražské věže? A kolik jich vlastně je doopravdy? Pojďte se s Kudy z nudy prozkoumat pražské věže podrobněji, od těch nejvyšších a nejznámějších až po ty zapomenuté a maličké. Sami brzy zjistíte, že stověžatá Praha je název z dávné minulosti, v současnosti má věží několik tisíc.

Byl podzim 1350 a český král Karel IV. zmizel ze světa. Kronikář mlčeli a jen hrstka věrných věděla, co se děje. Co se stalo dnes už víme i my: král se léčil po zranění v turnajovém klání. Ovšem nebyl by to Karel, kdyby dlouhé měsíce zotavování nevyužil k práci. Současní historikové předpokládají, že právě v té době vznikl kodex Maiestas Carolina neboli Karolínský majestát.

Vytoužený dědic a milovaný syn velkého císaře, rozporuplný král, jehož nálady se měnily jako počasí, a také stavitel hradů, za jejichž hradbami hledal útočiště před neklidným světem: tím vším byl Václav IV. Která místa jsou spojená s jeho osudy a která si oblíbil?

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.

Český král a římský císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověké Evropy. Syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského se narodil 14. května 1316 v Praze, byl pokřtěn jako Václav a jméno Karel přijal při biřmování ve Francii. Zbožný a schopný panovník ovládal pět jazyků, stavěl hrady a katedrály, jako rytíř se účastnil mnoha turnajů a v naší zemi ho připomíná řada míst. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Levý Hradec se nachází na ostrohu nad řekou Vltavou poblíž Roztok. Místo bylo osídleno už v mladší době kamenné i později za časů Keltů a Slovanů. Dodnes tu jsou patrné stopy po valech velkého hradiště, které představovalo první mocenské centrum Přemyslovského státu ještě před vznikem Prahy. Z hlavního města (ze Stromovky) si sem můžete udělat pěkný cyklovýlet okolo Vltavy.

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Velkopřevorský palác je jednou ze staveb patřících k areálu maltézských rytířů. Má románské základy; budova na jeho místě pravděpodobně vznikla již ve druhé polovině 12. století, v době kdy byl tento prostor darován Vladislavem I. johanitům – pozdějším maltézským rytířům.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.

V areálu Nejvyššího purkrabství stojí ve východním cípu hradního areálu Černá věž, postavená jako součást románského opevnění Hradu ve 12. století.

Náměstí na Hradčanech mezi Pohořelcem a Hradčanským náměstím. V prostoru dnešního prostranství bývalo v 10. století pohřebiště a ve 14. století tržiště, součástí Hradčan se stal až za panování Karla IV., který město rozšířil a obehnal novými hradbami.

Byla postavena na začátku 12. století a je nejmenší a druhou nejstarší ze tří dochovaných pražských románských rotund. V současné době rotunda slouží řádu sv. Lazara a řeckokatolické církvi.

Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Zahrnuje historické části Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu.

Naučná stezka vás provede krajinou našich předků, která se rozkládá na cestě mezi dávnými sídly Přemyslovců na Levém Hradci a Pražském hradě. Tato oblast není proslulá jen historií lidského rodu, ale je bohatá krásnou přírodou.

Faustův dům neboli Mladotovský palác se nachází na jižním konci Karlova náměstí. Pojmenování si dům vysloužil díky svým obyvatelům: alchymistovi Edwardu Kelleymu a později Ferdinandu Antonínovi Mladotovi ze Solopysk, který tu prý dělal hlučné chemické pokusy.

Gotický dům U Kamenného zvonu se nachází v samém centru města, na Staroměstském náměstí. Je považován za nejcennější středověký měšťanský dům v Praze. Galerii hlavního města Prahy slouží jako prostor pro její významné výstavní projekty.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Nenechte se nachytat, hlavní hrdinku románu Pavly Horákové (* 1974) Teorie podivnosti sice pronásledují zvláštní zprávy ze Šumperska, ale jinak se děj odehrává v Praze. Cesty vědkyně Ady z domova do zaměstnání či spánkové laboratoře můžete sledovat pražskými ulicemi téměř krok za krokem. A rozhodně to není nuda, o čemž svědčí i udělení ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Přemysl Otakar II. (1233 ? – 26. srpna 1278, Moravské pole, Rakousko) je považován za jednoho z největších českých králů z dynastie Přemyslovců. Za jeho panování sahaly hranice říše až k Jaderskému moři, založil řadu měst, hradů a klášterů. V několka našich městech jej připomínají sochy a jména náměstí.

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

V centru Starého Města se nachází nenápadná stavba – románská rotunda sv. Kříže, která byla postavena v údajném středu unikátního urbanistického kříže staré Prahy. Stavba byla vybudována dokonalou stavební technikou pravděpodobně v 11. století.

Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu a impozantní koruna Pražského hradu: to je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V jejím interiéru objevíte spousty zajímavostí a na prohlídku se vyplatí vyhradit si hodně času: jsou tu nádherně vyzdobené kaple, podzemní hrobka českých králů anebo obří náhrobek sv. Jana Nepomuckého z čistého stříbra.

Karlův most s barokními sochami a oslnivými výhledy na Vltavu a Pražský hrad patří k nejkrásnějším místům Prahy, Evropy i celého světa. Rádi sem chodí i sami Pražané a pro ty, kteří do hlavního města jedou na výlet, je procházka po mostě jednou z téměř povinných zastávek. Čím nás uchvacuje, proč se i po staletích objevuje ve výčtu nejkrásnějších mostů světa a kde pro něj Karel IV. našel vzor?

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

V jižní části Loretánské ulice stojí jeden z několika pražských paláců Hrzánských. Je jedním z nejstarších hradčanských domů. Každou středu je zde přístupná stálá expozice Symboly republiky: Pilíře české státnosti.