Hřebčín byl postaven roku 1875 rodem Kinských, který zde choval koně určené k soutěžím a honu. Dnes heřmanoměstecké stáje slouží jako výcvikové centrum starokladrubských koní. V březnu 2023 se areál po velké rekonstrukci opět otevřel veřejnosti.
Stáje nedaleko centra města naproti zámku nechal v roce
1875 postavit kníže
Ferdinand Bonaventura Kinský. Původní konírna sloužila koním pro parforsní hony, dostihy a šampiony koňského póla. Z
Heřmanova Městce také pochází
jediný Čech, který vyhrál Velkou liverpoolskou – kníže Karel Kinský. Dnes patří heřmanoměstecké výcvikové středisko
Národním hřebčínu v Kladrubech nad Labem.
Objekty hřebčína jsou
vzácné nejen svou historickou hodnotu, ale také
původním stavem s jen minimálními zásahy. V březnu 2021 začala v hřebčíně rozsáhlá rekonstrukce, která byla dokončena roku 2023 a nově zrekonstruované objekty jsou opět otevřené k
prohlídkám zájemcům z řad veřejnosti. Cílem rekonstrukce bylo dosažení podoby areálu tak, jak byl na konci 19. století knížetem Kinským vystavěn. Zároveň však bylo pamatováno i na soudobé potřeby výcviku koní a do areálu byly citlivě zakomponovány některé úpravy, především nová kruhová jízdárna a kruhový trenažer pro koně. Během úprav došlo i k rozšíření venkovní jízdárny. Mezi nejzajímavější místa zrekonstruovaného areálu se řadí středový trakt
hlavní stájové budovy s proskleným atriem,
historickou a provozní postrojovnu a
galasedlovnu, kde jsou k vidění různé druhy postrojů, sedel, výstroje na koňské pólo a řada tematických obrazů.
Prohlídky hřebčína
Každý rok od
dubna do října se zájemcům z řad milovníků koní otevírají dveře hřebčína dokořán, a to vždy
od pátku do neděle. Příchozí se dozvědí nejen zajímavosti z historie chovu koní v heřmanoměsteckých stájích, ale zavítají také do
historické a provozní postrojovny a galasedlovny. Nechybí samozřejmě ani zastávka u boxů
starokladrubských vraníků.
Muzeum v hřebčíně
Nedaleko samotného hřebčína se nachází muzeum. To milovníkům koní ukáže desítky ohlávek, uzd, třmenů a postrojů sloužily
jezdcům z knížecího roku Kinských. Šlechtické děti se učily jezdit nejprve na ponících a když zvládly základy přesedlaly na koně.
Velkou zajímavostí jsou exponáty vztahující se ke „
knížecí autoškole“. Jedná se o speciální
trenažer, který sloužil
začínajícím vozatajům ke správnému ovládání spřežení a získání náležitých grifů. Místo živých koní ovládali začátečníci železná závaží, která suplovala jedno, dvoj, troj nebo nejobtížnější čtyřspřeží.
Krásnou podívanou je
galasedlovna – luxusní sbírka sedel a postrojů rodu Kinských, ve které se najdou kusy staré několik století, avšak v perfektním stavu. Součástí muzea je ale také
pracovní sedlovna s uzdečkami a sedly běžného typu pro zajištění výcviku koní nebo postrojovna s různými druhy postrojů.
Z historie hřebčince
V roce
1875 nechal vystavět moderní konírny kníže Ferdinand Bonaventura Kinský. Původně zde byli ustájeni koně pro
hony,
kočároví koně a také koně pro
pólo. Po roce 1945 byly místní stáje připojeny ke Státnímu pokusnému
hřebčínu ve Slatiňanech. Od roku 1992 se stáje v
Heřmanově Městci staly součástí
Národního hřebčína Kladruby nad Labem. V současné době stáje slouží k
výcviku starokladrubských vraníků.
Na závěr jedna zajímavost – dne 30. března 1883
zvítězil ve
Velké národní v Liverpoolu Karel Kinský, další významná osobnost spojená s heřmanoměsteckými stájemi. Byl
prvním cizincem, kterému se podařilo zvítězit v tomto náročném překážkovém dostihu nad tamějšími profesionálními žokeji.