Hned v prvním místě, kam s
Kudy z nudy a seriálem
do stínu i na výsluní zamíříme, možná zatoužíte lehnout si na podlahu a jen tiše zírat. Pozveme vás totiž na
Vyšehrad, místo v
Praze úzce spojené s dějinami českého národa. Jeho srdcem je
bazilika sv. Petra a Pavla, která při poslední novogotické úpravě od
architekta Josefa Mockera získala bohatě zdobený interiér. Výmalba presbytáře, Šancovské kaple a postranních lodí pochází od
vídeňského malíře Karla Jobsta. Druhou část vyzdobili v secesním stylu
manželé Marie a František Urbanovi, žáci
Alfonse Muchy.
V
Praze ale objevíte i další krásná místa, která by neměla uniknout vaší pozornosti. Bohatá ornamentální výzdoba, připomínající staré byzantské chrámy, zdobí interiér novorománského
kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně; za slunečných dnů budete mít pocit, že se tu koupáte ve zlatě. Kdo má rád baroko, ten by si neměl nechat ujít prohlídku interiéru
chrámu sv. Mikuláše na
Malé Straně: velkolepá stavba, označovaná za
nejkrásnější stavbu českého baroka, má
největší barokní oltář v Praze a možná i
největší barokní fresku v Evropě. Její rozloha je kolem 1500 metrů čtverečních a váže se k ní legenda o zvědavém mnichovi. Ten chodil nakukovat na pracujícího malíře tak dlouho, až ho mistr na jedné fresce zvěčnil. Najdete na stropě chrámu postavu, která vše pozoruje zpoza sloupu?
Určitě vás okouzlí také fresky v
kostele sv. Jiljí na
Starém Městě. Jsou dílem
českého malíře a freskaře Václava Vavřince Reinera, vznikly při barokní přestavbě v letech 1733–1735 a malíř svůj honorář čtyř tisíc zlatých za provedení všech výmaleb snížil na pouhou tisícovku za to, že po jeho smrti za něj budou u sv. Jiljí sloužit narozeninové a týdenní zádušní mše.
Nechte se také okouzlit atmosférou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl
Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Velkolepé domy uprostřed nekonečných zahrad jej uchvátily natolik, že se rozhodl přenést kousek
Itálie do své rodné země – a výsledkem byl
Trojský zámek. Fascinující je především
iluzivní výzdoba velkého hlavního sálu, o kterou se postarali
vlámští malíři Abraham a Izák Godynovi.
Podobně krásná je i výzdoba stropů
zámku Jaroměřice nad Rokytnou a
zámeckého kostela sv. Markéty. Po poslední opravě ho doplňují křtitelnice, ambon, oltář a věčné světlo od
Otmara Olivy, ovšem nejkrásnější částí kostela zůstává stropní freska s rozlohou 450 metrů čtverečních. Její autor
Karel František Antonín Tepper tu vymaloval nebe svatých mučedníků. Vrcholem fresky je Boží oko v lucerně ve výšce 44 metrů, dílo
akademického malíře Jana Knora.
Jedinečnou výzdobu má
hřbitovní kostel sv. Mikuláše v
Kašperských Horách, gotická trojlodní bazilika, která se dochovala téměř v původní podobě. Původní nástěnné malby doplňuje originální dřevěný strop hlavní kostelní lodi, na němž v roce 1700
Viktorin Antonín Groff, malíř a tehdejší purkmistr Kašperských Hor, vymaloval ve spleti květinových ornamentů znak města.
Barvami hýří také stropy ambitů na
Svaté Hoře u Příbrami, v 18. století vyzdobených malbami sta milostí. Společnými znaky všech obrazů je zmenšený obraz
Panny Marie Svatohorské, letopočet, kdy se daná událost stala, a číslo, pod kterým lze v
knize Milosti Panny Marie Svatohorské nalézt popsaný příběh. V každé části ambitů převažují zázraky spjaté s určitou tematikou. Spojujícím prvkem maleb v severní části ambitů je vodní živel, ve východní části to jsou zázraky spojené s pády, v jižní se zdivočelými zvířaty, válkou nebo morem a v části západní zázraky spojené se střelnými zbraněmi, ohněm a blesky. Na návštěvu si vyhraďte hodně dlouhou dobu, čekají vás fascinující příběhy!
Poslední zastávkou na dnešní malované cestě pak je
Jihlava a
velkoryse zdobené vysoké síně renesančních paláců. V mnoha se dochovala soudobá fresková výmalba: užijte si komentované prohlídky
jihlavských renesančních domů, které nabízí
destinační společnost Brána Jihlavy!
Nechte se inspirovat našimi tipy a vydejte se s
Kudy z nudy na výlety k pestře malovaným stropům do stínu i na výsluní!