Největší vřesoviště je v Podyjí
Podyjská vřesoviště patří k velkým unikátům české přírody.
Havranické vřesoviště je
největší svého druhu u nás. Nikde jinde totiž nenajdete větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než v prostoru mezi
Znojmem. Jeho rozloha činí
131 ha a roku 1990 bylo vyhlášeno přírodní památkou. Díky kombinaci řady faktorů je toto osobité společenstvo patrně
nejbohatším biotopem Národního parku Podyjí. V současné době tu můžete vidět keříky s vřesem, ale také jiné ohrožené druhy rostlin či živočichů. Rostou zde kostřavy,
vřes obecný, kručinky, divizny i janovce a na jaře zde vykvétají stovky
konikleců. Suchomilnou faunu zastupují kudlanky nábožné,
dudci a ještěrky. Unikátním živočichem, který obývá zdejší lokalitu je
pavouk stepní rudý, který se zdržuje na zemi a nebo pod kameny.
Stádo divokých koní pomáhá na
Havranickém vřesovišti s údržbou lokality a chrání jej před zarůstáním.
Přebuzské vřesoviště v Krušných horách
Přebuzské vřesoviště najdete v
Krušných horách u stejnojmenného
města. Přírodní památka má rozlohu 90 hektarů. Na bývalém vrchovištním rašeliništi
vznikla těžbou rašeliny mozaika velmi různorodých mikrobiotopů, které jsou porostlé společenstvy rostlin. Nachází se tu až několik metrů vysoké pilíře neodtěžené rašeliny s
bohatými vřesovišti, na nichž roste
borůvka bažinná a především
bříza trpasličí (jedná se o "nejzápadnější" výskyt této rostliny na našem území). Až na minerální podloží odtěžené plochy byly osídleny plavuní vydlačkou, zavodnělé příkopy s různými rašeliníky doprovází
rosnatka okrouhlolistá. Na smilkových loukách na okraji přírodní památky lze nalézt
prhu arniku, prstnatce listenatého a nenápadnou kapradinu vratičku měsíční. K zvířeně patří
čolek horský, skokan hnědý,
ještěrka živorodá, bekasina otavní,
linduška luční a
jelen lesní.
Křížky ve Slavkovském lese
Unikátní lokalita vřesovišť
Národní přírodní památka Křížky leží mezi obcí Prameny a Nová Ves u
Bečova na Teplou. Na živiny chudém substrátu se vytvořila specifická
rostlinná společenstva s mimořádně vzácnými druhy. Roste zde
rožec kuříčkolistý, který nelze
nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Kromě skalní vegetace rostou na hadcích společenstva keříků, např.
vřesovec pleťový nebo zimostrázek alpinský. Pro regeneraci vřesovišť a posílení populace zdejšího endemitu – rožce kuřičkolistého je část území spásávána
stádem ovcí a koz. Národní přírodní památka Křížky však bohužel není přístupná veřejnosti.
Brdská vřesoviště na bývalých dopadových plochách
Vřesoviště, která vznikla v
Brdech na
dopadových plochách, jsou nevídaného rozsahu a
v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní. Brdská vřesoviště byla vytvořena vlivem odlesnění a dlouholetého působení požárů a mechanického narušení půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti a dvou evropsky významných lokalit:
Tok,
Jordán a Brda. Nejpůsobivější pohled nabízejí
vřesoviště v druhé polovině léta a na začátku podzimu. V tomto období jsou svahy cílových ploch pokryty kobercem kvetoucích keříků vřesu obalených myriádami drobných fialově růžových květů. Mimo vrcholu
Tok a blízkého
Houpáku můžeme doporučit výlet za vřesem i na
Slonovecké hřebeny poblíž
Jinců.
Alpínská vřesoviště na vrcholcích našich nejvyšších hor
V České republice se
alpínská vřesoviště vyskytují pouze
v malých ploškách našich nejvyšších pohoří. Klimatické podmínky zde nedovolují rozvoj souvislých porostů dřevin, ale nenáročný vřes si své místo našel i zde,
na větrem ošlehávaných místech. Taková místa se nachází pouze v našich nejvyšších horách (
jen čtyři lokality v ČR), v
Krkonoších (u
Luční boudy, Studniční hoře, Přední Žalý,
Violík,
Sněžné jámy,
cesta česko-polského přátelství, Vrbatovo návrší, cesta nad
Labským dolem...atp.), v
Jeseníkách na
Pradědu a
Keprníku a na
Kralickém Sněžníku.
Vřesoviště v Jizerských horách
Vřes roste v
Jizerských horách poměrně
hojně. Na polské straně dokonce natolik, že dal jméno devátému měsíci v roce – wrzesień (česky bychom řekli vřesen). A kde ho můžeme najít? Východně od
Oldřichova v Hájích se při Polednické cestě setkáte i s místním názvem, který s výskytem vřesu souvisí –
vrchem Vřesoviště (662 m n. m.). Hojněji jej potkáte ještě kousek severněji v okolí Koňské hlavy.
Nejrozsáhlejší vřesoviště v
Jizerských horách se nachází
nad Smuteční cestou poblíž chaty Hubertky a Červeného buku. Vzniklo druhotně v zářezu cesty po odtěžení stromů a skrývce zeminy. V náhorní části
Jizerek tvoří vřes naopak
přirozenou součást vegetace rašelinišť. Okolo původu
vřesovce na
Malé Jizerské louce se stále vede mnoho dohadů: jde o přirozený původ nebo byl zavlečen se sazenicemi stromů? Ať už je to jakkoli, my se můžeme potěšit pohledem na subtilní stříbřitý keřík s něžně růžovými květy na
Vyhlídkové louce u
Jizerky, hned vedle dřevěné plošiny.
Vřesoviště Bílová v Hostýnských vrších
Přírodní památka
Vřesoviště Bílová představuje drobné fragmenty podhorského vřesoviště s jalovci v
Hostýnských vrších. Je situována na mírném, převážně jihovýchodním svahu
vrcholu Klínec (667,5 m n. m.) v Hošťálkovské vrchovině, v nadmořské výšce 592 až 644 m, u osady Bílová, asi 1,9 km východně od obce
Rajnochovice. Jedná se o
jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně
v Hostýnských vrších. Tento biotop se vyskytuje v Karpatské oblasti České republiky jen velmi vzácně. Lokalita dříve patřila k místům, které se využívaly jako pastviny. Od ukončení pastvy ovcí je ale ohrožena zarůstáním náletovými dřevinami, hlavně smrkem a břízou.
Zajímavosti o vřesu, aneb víte, že...
- Před používáním chmele se z něho ve středověku vařilo pivo.
- Vysoce ceněným včelím produktem je vřesový med.
- Ženy nosívaly kytičku vřesu za pasem jako ochranu před zlými silami.
- Od věků je tato rostlina využívána v tradiční medicíně, přisuzují se jí detoxikační účinky, pomáhá při zánětech ledvin a močových cest, při dně, revmatismu, uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje spánek.
- Rozšíření vřesu obecného sahá z takřka celé Evropy k Uralu, severní Sibiří se táhne až do Severní Ameriky. Dovezen byl na Nový Zéland, kde se stal jako nepůvodní druh nežádoucí invazní rostlinou.
- Oproti vřesu zahrnuje příbuzný vřesovec asi 500 druhů rostoucích hlavně v jižní Africe, v České republice rostou pouze 2 druhy.
- Vřes je extrémista (alespoň z hlediska nároků na vodu) – snese sucho i mokro
- Často žije v symbióze s houbami (kořeny vřesu).
- Vědecký název "calluna" pochází z řečtiny – kallýnó znamená „krášlím, čistím“. Z vřesu se odedávna dělala mimo jiné košťata.