ÚvodAktualityVelikonoce 2024: velikonoční půst a další tradice postního období
Velikonoce 2024: velikonoční půst a další tradice postního období
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Gurmánská turistika

Velikonoce 2024: velikonoční půst a další tradice postního období

Nejvýznamnější křesťanské svátky se v České republice pojí s množstvím lidových zvyků a tradic. Po masopustních rejích a zábavách přichází na řadu velikonoční půst a množství zvyků připomínajících blížící se konec zimy a příchod toužebně očekávaného jara.

Kdy začíná půst a jak dlouho trvá? 

půstČtyřicetidenní půst začíná každoročně Popeleční středou a trvá do Bílé soboty. Letos toto období vychází na 14. února až 28. března 2024. Jestliže se letos rozhodnete tradiční půst zkusit na vlastní kůži, nebude to znamenat, že se budete muset trápit hlady – podle tradice by se měl člověk vyhýbat potravinám živočišného původu: masu, masným výrobkům, vajíčkům a mléčným výrobkům. Přísnější pravidlo zahrnuje do "zakázaných" potěšení i kávu, cigarety, alkohol a sladkosti. Nejpřísnější býval post na Popeleční středu, kdy praví křesťané nejedli a pili jen vodu.

Lidová tradice ukládala ženám, aby v tento den nepraly prádlo, protože by zůstalo po celý rok stejně špinavé. Muži si nezřídka zavdali kořalky, která je následující léto měla ochránit před komáry. Ženy chodily po vesnici s vařeným mýdlem v hrnci a hledaly muže, kteří se ještě neprobrali z masopustní zábavy. Těm pak natíraly tváře. Muži se mohli z ponižující situace vyplatit – za vydělané peníze si pak ženy zakoupily sladký likér a společně jej vypily... Dalším zvykem bývalo "hledání ztraceného masopusta". Po vsi chodil směšně oblečený člověk se svítilnou a sugestivně hledal ztracený masopust. Tam, kde mu dovolili vejít do stavení, prohledal všechny kouty a domácí jej pobaveně pozorovali. Poté mu věnovali zbytky z masopustních hodů.
 

Tipy na Velikonoce
 

Postní období: co se jí během půstu a co vařit

půstJiž jsme si vysvětlili, co bylo během postu zakázané. Co by ale měl člověk jíst, aby půst neporušil? Naši předci v tomto období hojně jídávali polévky, brambory, luštěniny, kaše, různé placky, chléb, kysané zelí, kořenovou zeleninu a obiloviny. Základem postního jídelníčku jsou tedy vařené obiloviny, luštěniny, pučálka, celozrnné pečivo, vařená zelenina, kvašené zelí, bylinky, brambory, rýže, těstoviny nebo oříšky a zavařeniny. Mastit se může olejem, a kdo přísný půst nedodržuje, může i slaninou nebo sádlem. Hlavní smysl půstu je ale odříkání (zřeknutí se postradatelných požitků ve prospěch rozvoje ducha). Zajímavostí je, že neděle se do půstu nepočítá. V neděli si můžete malinko dopřát, ale z masa se může jíst maximálně ryba.

Doporučit můžeme například hrachovou kaši, čočku na kyselo, bramborové placky, jáhlovou nebo ovesnou kaši s ovocem, fazolovou polévku, bramboračku, zeleninové rizoto, vegetariánský boršč, těstovinový salát, kočičí tanec (kroupy s čočkou), grenadýrský pochod se zelím, krkonošské kyselo nebo jahleník. K pití je nejlepší obyčejná voda, přidat do ní můžete i kapku citrónu. Vhodný je také neslazený čaj nebo čaje bylinkové.
 

Nejpřísnější dny velikonočního půstu

Mezi nejpřísnější dny postního období patřila Popeleční středa na jeho začátku a Velký pátek na jeho konci. V tyto dva dny křesťané jedli málo nebo vůbec. Zpravidla se jednalo o jedno jídlo denně, a to pouze o chléb s vodou.
 

Lidové tradice postního období

moranaPostní doba ovšem neznamená, že by byl konec veškeré zábavy a lidé měli sedět doma. Zvláštních bylo šest neděli před Velikonocemi, které mají svá jména: první z nich je Černá neděle anebo Liščí. V některých krajích se ženy oblékaly do černých šatů, jinde v tento den děti nacházely na zahradě preclíky, které tam v noci "poztrácela" liška. Druhá postní neděle se nazývá Pražná. Připomíná tak postní jídlo zvané pražmo, které se hojně jídávalo. Kýchavá neděle je třetí v pořadí. Lidé si navzájem přáli, aby nekýchali, neboť kdysi se mělo za to, že kýcháním začíná mor. Čtvrtá neděle je Družební. Mládež se scházela na návsi a doma se pekly plněné koláče. I dnes je dobře známá předposlední postní neděle zvaná Smrtná. Právě tento den se vynáší smrtka neboli Morana za ves, kde se hází do vodních toků, popřípadě se pálí. V Moravském krasu existuje Smrtní jeskyně, kam Moranu odkládali obyvatelé Vilémovic. Další známou nedělí je Květná, kdy se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Světí se kočičky a peče se beránek.

Postní neděle a jejich tajemství
 

Barevné Velikonoce, konec půstu a velikonoční pochoutky

velikonocePo období odříkání se se začátkem Velikonoc blíží i konec půstu. Ten vrcholí Velkým pátkem a končí Bílou sobotou, dnem před Velikonoční nedělí. Celý týden byl však ve znamení barev, po kterých byly pojmenovány jednotlivé dny. Začínalo se Modrým pondělím, dnem, kdy se nemělo příliš pracovat. Rozbité věci se měly opravit, neopravitelné vyhodit. Šedivé úterý bylo ve znamení úklidu, kdy se vymetaly pavučiny. Na Zelený čtvrtek se připomíná Ježíšova poslední večeře se svými učedníky. Název vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Není na něm tedy nic zeleného, ovšem stále se drží zvyk jíst na Zelený čtvrtek špenát. Bílá neděle je posledním dnem velikonočního týdne a její název je odvozen od barvy roucha, které v tento den naposledy nosili nově pokřtění křesťané.

Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký

velikonoceS koncem půstu byl čas opět si dopřát nejrůznější pochoutky. Po období půstu přišel opět čas hojnosti. K typickým velikonočním pokrmům patří například kopřivová nádivka, mazanec z kynutého těsta nebo piškotový beránek s cukrovou či čokoládovou polevou. Na Moravě nemůže chybět velikonoční šmigrustovka, speciální polévka spojená s velikonoční koledou. Velkou sladkou pochoutkou jsou také jidáše potírané medem a smažené boží milosti obalované v cukru.

Tipy na tradiční velikonoční pochoutky
Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 5. březen 2025.

Velikonoce 2025: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Velikonoce 2025: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Zvony jsou poslové zpráv, hudební nástroje i umělecké kousky, které provázejí člověka od narození až do smrti. A to doslova: vzpomeňte si na známý výraz, že „někomu zvoní hrana“, tedy umíráček. S Kudy z nudy tentokrát prozkoumáme tradice českého zvonařství – a zvonkohry i slavné zvony nám k tomu budou znít z každého řádku.

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Bylinky a Velikonoce? Ochutnejte netradiční zelenou polévku

Bylinky a Velikonoce? Ochutnejte netradiční zelenou polévku

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky a jejich oslava se v České republice nese především v tomto duchu. Zároveň se ale prolíná množství lidových zvyků a tradic. Dobové recepty na velikonoční pokrmy dokládají, že jarní očista organismu bývala součástí životů našich předků a že Velikonoce pro ni byly nejlepší příležitostí.

Jaro na talíři: bylinky, tvarůžky, chřest a další dobroty

Jaro na talíři: bylinky, tvarůžky, chřest a další dobroty

S jarem nepřichází jen čas chřestu a čerstvých bylinek. Olomouc se těší na další voňavý ročník tvarůžkového festivalu, milovníci streefoodu se sjedou do Neratovic a do Litomyšle zvou všechny mlsné jazýčky Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové. Zkrátka jarní tabule je opět bohatě prostřená a vy můžete cestovat a ochutnávat, co hrdlo ráčí.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.