Popeleční středa: legrace konec a Velikonoce v nedohlednu
Tipů, kam vyrazit na masopustní oslavy, nabízí
portál Kudy z nudy několik desítek. V památkové rezervaci
Betlém v
Hlinsku si dokonce můžete prohlédnout
stálou expozici masopustních masek a obchůzek, zajímavé je i
Muzeum maškar v
Milevsku anebo
expozice karnevalových masek v
Zákupech. Ale jak je to s
půstem? Také se slaví? A pokud ano, jak?
Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od
Popeleční středy. Ta vždy připadá na
čtyřicátý den před Velikonocemi, letos tedy na
14. února 2024. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách, čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na
Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku.
Popeleční středa bývala a pro mnohé dodnes je dnem přísného půstu, kdy si lidé připomínali pomíjivost pozemského života. Světí se popel z ratolestí, posvěcených minulý rok na Květnou neděli, a kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný
Popelec, se slovy „
pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Naši předkové navíc obalili Popeleční středu řadou doporučení; nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.
Postní doba 2024: středa 14. února 2024 – čtvrtek 28. března 2024
Postní doba je období před Velikonocemi, které trvá 40 dní. Začíná popelčenou středou a končí Velkým pátkem.
Liščí neděle a preclíky od lišky
Šestero nedělí v době půstu má podobně jako svatební
výročí zvláštní jména, opředená dalšími pověrami a zvyky. Například hned
první neděle postní 18. února má řadu dalších označení:
Invocabit,
Černá (ženy si oblékaly černé oblečení a šátky jako symbol smutku nad smrtí Ježíše) nebo ve veselejším podání
Liščí. Maminky prý
pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly, pak je věšely na stromy v zahradách a potomkům namluvily, že je tam poztrácela liška. V zahradě se děti pomodlily, snědly preclíky a další rok je prý nikdy nebolely zuby. Ať už tomu budete věřit nebo ne, Liščí neděli snadno oslavíte i dnes,
preclíky od lišek jsou jednoduché: 300 g prosáté hladké mouky smícháte se solí a mletým zázvorem, vlijete připravený kvásek z mléka, cukru a droždí a pak přidáte asi 50 g rozpuštěného másla. Vypracujete
tuhé těsto, které necháte vykynout. Z něj pak vyválíte
tenké válečky a pletete preclíky, kroužky, věnce, copánky či brýle. Hotové preclíky vložíte do hrnce s vroucí vodou. Jakmile vyplavou na povrch, přeložíte je na plech,
posypete mákem, kmínem nebo hrubou solí a ve vyhřáté troubě upečete do červena.
Pražná a Kýchavá neděle
Druhé postní neděli – na tu dojde
25. února 2024 – se říkalo Reminscere nebo
Pražná či Sazometná. V domácnostech se smýčilo, bílilo, uklízelo a mylo, a kromě toho hospodyňky chystávaly polévku praženku a pražmo, starodávný
postní pokrm z nedozrálých naklíčených zrn obilí, z upražených i neopálených klasů.
Třetí neděle postní
3. března se točí kolem zdraví; říká se jí
Oculi či Kýchavá a lidé si kdysi prý navzájem přáli, aby nekýchali, neboť kdysi se mělo za to, že
kýcháním začíná mor. Zároveň se ale tvrdilo, že kdo na Kýchavou neděli kýchne třikrát za sebou, bude celý rok zdráv. V jiném kraji vám zase přísahali, že pečlivé počítání kýchanců vám ten den prozradí, kolik roků ještě budete žít, a jinde zase počet kýchnutí prozrazoval, za kolik let umřete. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.
Neděle Družebná a Smrtná
Půst je za polovinou, přivítáme první jarní den, Velikonoce se blíží a na řadě je
čtvrtá postní neděle. Té, která letos přijde
10. března, se říká
Laetare, Růžová (protože ta v kostelech střídá fialovou barvu) či
Družebná a kdysi měla výsadní postavení: půst totiž alespoň na krátkou chvíli mohla přerušit zábava. Mládež se scházela na návsích a každý s sebou přinesl něco dobrého k snědku. V domácnostech se pekly
plněné koláče zvané družbance, chodívalo se na námluvy, děti vítaly jaro a všichni se začali zvolna chystat na další postní neděli,
Smrtnou.
Smrtná neděle
Pátá neděle postní, která letos připadá na
17. března 2024, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž
vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura. V okamžiku, kdy loutka ze slámy shoří anebo sletí do potoka, skutečně začíná jaro. Svědky
vynášení Morany můžete být
přímo na Smrtnou neděli v
kouřimském skanzenu, kde se o postních zvycích dozvíte veškeré zajímavosti díky výstavě Velikonoční čas.
Poslední postní neděle: Květná
Následující týden,
24. března 2024 pak nastane
Květná neděle, nazývaná také
Palmare, Beránková či Palmová. Oslavuje památku vjezdu Krista do Jeruzaléma, kde ho lid vítal zelenými palmovými ratolestmi. U nás palmy nerostou, a tak jejich roli převzaly jívové proutky zvané kočičky. Ty se na Květnou neděli světí v kostele, aby se napřesrok spálily na popel, a začíná
pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou,
Zeleným čtvrtkem,
Velkým pátkem,
Bílou sobotou a Nedělí velikonoční. Co který den znamená a co byste rozhodně neměli anebo naopak měli dělat, to vám prozradíme až těsně před
Květnou nedělí.