ÚvodAktualityMasopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi
Kultura

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

Poslechněte si audio verzi článku
O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Popeleční středa: legrace konec a Velikonoce v nedohlednu

MasopustTipů, kam vyrazit na masopustní oslavy, nabízí portál Kudy z nudy několik desítek. V památkové rezervaci Betlém v Hlinsku si dokonce můžete prohlédnout stálou expozici masopustních masek a obchůzek, zajímavé je i Muzeum maškarMilevsku anebo expozice karnevalových masek v Zákupech. Ale jak je to s půstem? Také se slaví? A pokud ano, jak?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy. Ta vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi, letos tedy na 14. února 2024. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách, čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku.

popeleční středaPopeleční středa bývala a pro mnohé dodnes je dnem přísného půstu, kdy si lidé připomínali pomíjivost pozemského života. Světí se popel z ratolestí, posvěcených minulý rok na Květnou neděli, a kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Naši předkové navíc obalili Popeleční středu řadou doporučení; nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.
 

Postní doba 2024: středa 14. února 2024 – čtvrtek 28. března 2024

Postní doba je období před Velikonocemi, které trvá 40 dní. Začíná popelčenou středou a končí Velkým pátkem.
 

Liščí neděle a preclíky od lišky

Šestero nedělí v době půstu má podobně jako svatební liškavýročí zvláštní jména, opředená dalšími pověrami a zvyky. Například hned první neděle postní 18. února má řadu dalších označení: Invocabit, Černá (ženy si oblékaly černé oblečení a šátky jako symbol smutku nad smrtí Ježíše) nebo ve veselejším podání Liščí. Maminky prý pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly, pak je věšely na stromy v zahradách a potomkům namluvily, že je tam poztrácela liška. V zahradě se děti pomodlily, snědly preclíky a další rok je prý nikdy nebolely zuby. Ať už tomu budete věřit nebo ne, Liščí neděli snadno oslavíte i dnes, preclíky od lišek jsou jednoduché: 300 g prosáté hladké mouky smícháte se solí a mletým zázvorem, vlijete připravený kvásek z mléka, cukru a droždí a pak přidáte asi 50 g rozpuštěného másla. Vypracujete tuhé těsto, které necháte vykynout. Z něj pak vyválíte tenké válečky a pletete preclíky, kroužky, věnce, copánky či brýle. Hotové preclíky vložíte do hrnce s vroucí vodou. Jakmile vyplavou na povrch, přeložíte je na plech, posypete mákem, kmínem nebo hrubou solí a ve vyhřáté troubě upečete do červena.
 

Pražná a Kýchavá neděle

kýcháníDruhé postní neděli – na tu dojde 25. února 2024 – se říkalo Reminscere nebo Pražná či Sazometná. V domácnostech se smýčilo, bílilo, uklízelo a mylo, a kromě toho hospodyňky chystávaly polévku praženku a pražmo, starodávný postní pokrm z nedozrálých naklíčených zrn obilí, z upražených i neopálených klasů.

Třetí neděle postní 3. března se točí kolem zdraví; říká se jí Oculi či Kýchavá a lidé si kdysi prý navzájem přáli, aby nekýchali, neboť kdysi se mělo za to, že kýcháním začíná mor. Zároveň se ale tvrdilo, že kdo na Kýchavou neděli kýchne třikrát za sebou, bude celý rok zdráv. V jiném kraji vám zase přísahali, že pečlivé počítání kýchanců vám ten den prozradí, kolik roků ještě budete žít, a jinde zase počet kýchnutí prozrazoval, za kolik let umřete. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.
 

Neděle Družebná a Smrtná

vmp smrtná nedělePůst je za polovinou, přivítáme první jarní den, Velikonoce se blíží a na řadě je čtvrtá postní neděle. Té, která letos přijde 10. března, se říká Laetare, Růžová (protože ta v kostelech střídá fialovou barvu) či Družebná a kdysi měla výsadní postavení: půst totiž alespoň na krátkou chvíli mohla přerušit zábava. Mládež se scházela na návsích a každý s sebou přinesl něco dobrého k snědku. V domácnostech se pekly plněné koláče zvané družbance, chodívalo se na námluvy, děti vítaly jaro a všichni se začali zvolna chystat na další postní neděli, Smrtnou.


Smrtná neděle

Pátá neděle postní, která letos připadá na 17. března 2024, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura. V okamžiku, kdy loutka ze slámy shoří anebo sletí do potoka, skutečně začíná jaro. Svědky vynášení Morany můžete být přímo na Smrtnou nedělikouřimském skanzenu, kde se o postních zvycích dozvíte veškeré zajímavosti díky výstavě Velikonoční čas.
 

Poslední postní neděle: Květná

kočičky jívaNásledující týden, 24. března 2024 pak nastane Květná neděle, nazývaná také Palmare, Beránková či Palmová. Oslavuje památku vjezdu Krista do Jeruzaléma, kde ho lid vítal zelenými palmovými ratolestmi. U nás palmy nerostou, a tak jejich roli převzaly jívové proutky zvané kočičky. Ty se na Květnou neděli světí v kostele, aby se napřesrok spálily na popel, a začíná pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí velikonoční. Co který den znamená a co byste rozhodně neměli anebo naopak měli dělat, to vám prozradíme až těsně před Květnou nedělí.
Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů

Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů

Je čas masopustu! Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr. Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Masopust 2024: ostatky, fašank, voračky a maspustní průvody – tipy z celého Česka na masopustní období

Masopust 2024: ostatky, fašank, voračky a maspustní průvody – tipy z celého Česka na masopustní období

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2024! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!

Návrat ke kořenům aneb toulky světem fermentovaných potravin: od jogurtů a kefírů přes kysané zelí a okurky až po kimči

Návrat ke kořenům aneb toulky světem fermentovaných potravin: od jogurtů a kefírů přes kysané zelí a okurky až po kimči

Fermentované potraviny zažívají v posledních letech svou renesanci. Jogurty, kefíry, kysané zelí nebo okurky zná kdekdo, ale škála kvašených potravin je mnohem širší: sahá od kvašených zelenin přes mléčné výrobky až po kváskový chléb nebo různé nápoje. Patří sem i oblíbený burčák nebo medovina. Zkrátka kdo vymyslel fermentování potravin, udělal pro lidstvo velmi záslužný čin.

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 5. březen 2025.

Tučný čtvrtek přináší hodování a jídlo navíc

Tučný čtvrtek přináší hodování a jídlo navíc

Přípravou na vyvrcholení a poslední dny masopustu je čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Ten den se měli lidí co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející postní období až do Velikonoc přečkali v plné síle a zdraví. Podobně jako Popeleční středa je i Tučný čtvrtek pohyblivý svátek. V roce 2024 připadá Tučný čtvrtek na 8. února.

Dlaskův statek u Turnova Památky

Dlaskův statek u Turnova

Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova.

Milevské muzeum Kultura

Milevské muzeum

Na severním okraji Milevska, v prvním nádvoří zdejšího premonstrátského kláštera, sídlí v budově barokní prelatury už více než padesát let Milevské muzeum. Muzejní sbírky, které jsou nyní instalovány cca na 750 metrech čtverečních, dokumentují především dějiny města a kláštera.

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka Kultura

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině Kultura

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Muzeum milevských maškar Kultura

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se věnuje dějinám zdejší národopisné tradice – maškarních průvodů. V Milevsku se tyto průvody ve větším formátu datují už od roku 1862 a v současnosti jsou milevské maškary největším masopustním průvodem.

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek Kultura

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.

Další aktuality

Poznejte krásy Litomyšle během podzimních prázdnin

Poznejte krásy Litomyšle během podzimních prázdnin

27. říjen 2024 10:09
Památky, Pardubický kraj
Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Králický Sněžník

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Králický Sněžník

25. říjen 2024 13:00
Příroda, Pardubický kraj
Netradiční podvečerní prohlídky lákají na hrad Svojanov

Netradiční podvečerní prohlídky lákají na hrad Svojanov

25. říjen 2024 11:00
Zážitky, Pardubický kraj
Na státní svátek proběhne výlov Bohdanečského rybníka

Na státní svátek proběhne výlov Bohdanečského rybníka

25. říjen 2024 8:00
Gurmánská turistika, Pardubický kraj
Stromem roku 2024 se stal 800letý dub z Chrudimska!

Stromem roku 2024 se stal 800letý dub z Chrudimska!

24. říjen 2024 8:00
Příroda, Pardubický kraj
V Kladrubech nad Labem se chystá Hubertova jízda

V Kladrubech nad Labem se chystá Hubertova jízda

22. říjen 2024 10:00
Letní sporty, Pardubický kraj
Oslavte Samhain v keltském skanzenu v Nasavrkách

Oslavte Samhain v keltském skanzenu v Nasavrkách

21. říjen 2024 15:00
Zážitky, Pardubický kraj