Co uvidíme v roce 2020 na hvězdné obloze?

Nejbližším astronomickým úkazem je tzv. polostínové zatmění Měsíce, které bude možné pozorovat už v pátek 10. ledna 2020 od 19:30 do 20:40, nejlépe kolem vrcholné fáze jevu, která nastane ve 20:10. Úkaz, který jindy pouhýma očima nelze pozorovat, bude letos viditelný, protože Měsíc projde těsně nad stínem Země. Pozorování s odborným výkladem pořádají například pražské hvězdárny na Petříně a v Ďáblicích, a také hvězdárna v Ondřejově, kde sídlí Astronomický ústav Akademie věd. Pokud se vypravíte na některou z hvězdáren uvidíte vedle potemnělého Měsíce i Venuši jako Večernici, která je v prvních měsících letošního roku velice jasná.
 

Hned v únoru nastávají nejlepší podmínky večerní viditelnosti Merkuru, planety Slunci nejbližší. Pozorování planety Merkur je většinou velmi nesnadné. Letos však budou podmínky pozorování nejmenší planety sluneční soustavy přímo ideální. Merkur se totiž při pohledu ze Země moc nevzdaluje od Slunce a lze jej pozorovat jen v dobách největšího úhlového vzdálení – když je na své dráze buď vlevo nebo vpravo od Slunce. Letos však lze Merkur jasně spatřit dne 10. února, a to v největší úhlové vzdálenosti od Slunce. V pondělí 10. 2. zapadne zhruba 1 hodinu a 45 minut po západu Slunce a my ji můžeme pozorovat nízko nad jihozápadním obzorem, ještě za soumraku.
 

K velice nevšední situaci dojde 24. března 2020, kdy se Venuše, nejjasnější planeta oblohy, ocitne směrem na východ nejdále od Slunce. V tento den tak bude druhá planeta od Slunce bezkonkurenčně nejlépe pozorovatelnou od roku 2012 až do roku 2028.
 
Dne 24. března nastane také nov, díky čemuž bude možné za vůbec nejlepších podmínek vyhlížet zvířetníkové světlo, které bude viditelné podél roviny zemské dráhy. Jde vlastně o prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, který ze Země vidíme „z boku“.

Co se bude na obloze tedy dít? Až po západu Slunce skončí soumrak a obloha ztmavne, uvidíte nad západním obzorem mlhavý kužel neostré záře. To je zvířetníkové světlo, které se právě v období rovnodennosti od obzoru nejvíce vyklání a je tudíž večer nejlépe vidět (stejně jako v září, před rozbřeskem). Kužel se navíc na konci března nese až k hvězdokupě Plejády a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici, o níž každým rokem sní mnoho fotografů. Abyste zvířetníkové světlo spatřili, potřebujete opravdu tmavé nebe daleko od zdrojů světelného znečištění. Na území Česka proto doporučujeme vyjet někam do hor, ideálně do Oblastí tmavé oblohy – na Jizerku, Manětínsko nebo do Beskyd.
 

Na dubnové obloze se opět objeví, ostatně jako každý rok posledních 2 600 let, meteorologický roj Lyridy. Přinese je od 14. do 30. dubna mateřská kometa C/1861 G1 Thatcher a nejlépe pozorovatelné budou v druhé polovině noci 21. – 22. dubna 2020. Milovníkům hvězdného nebe tak určitě stojí za to si ráno přivstat, svítat bude v 5:40 hodin. Noční pozorování bude navíc zcela ideální, protože couvající Měsíc bude pouhý den před novem. Lze očekávat cca 18 meteorů za hodinu.

Druhé ze dvou měsíčních zatmění, které v tomto roce v České republice spatříme, nastane 5. června 2020. V Praze Měsíc vyjde ve 20:53 hod., největší přiblížení úplňku k plnému zemskému stínu se odehraje ve 21:25 hod. Polostínové zatmění však bude na hranici viditelnosti pouhýma očima, navíc jeho maximální fáze nastává při východu Měsíce. Pokud máte v plánu zkusit zatmění vyfotografovat, může se vám to dobře podařit – Měsíc bude stát vým jižním okrajem asi 0,2° severně od plného zemského stínu, takže polostínové zatmění snáze odhalí až fotografie. Soumrak bude dosti pomalý, takže Měsíc bude stoupat ještě na světlé obloze a kontrastně se vyjímat vůči objektům na obzoru. Nejzajímavější by tak mohl být východ Měsíce za nějakými vzdálenými kulturními památkami.

V polovině června 2020 bude opět v kurzu možnost spatřit mrazivou krásu Nočních svítících oblak, které úzce souvisí s meteorickým prachem a kolísáním sluneční aktivity. Ta bude i v roce 2020 v hlubokém minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se svítící oblaka tvoří. Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2020 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý. Zvláštní mračna jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem. Možnost spatřit svítící oblaka z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu (sobota 20. června 2020), kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám.
 

Nejoblíbenější meteorický roj Perseidy se sice v srpnu 2020 netěší nejlepším podmínkám, ale i tak by byla škoda si ho nechat ujít. Maximum roje vychází na 12. srpna odpoledne, tedy ještě v době denního světla, navíc Měsíc bude v poslední čtvrti, takže jeho světlo pozorování dosti naruší. Ty nejslabší meteory neuvidíte, ale ve dvou nocích – z 11. na 12. 8  a z 12. na 13. 8. budou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní dobře pozorovatelné desítky výrazných meteorů v každé hodině.
 
Měsíc v souhvězdí Býka bude v nocích maxima vycházet okolo půlnoci, obklopený dvojicí kup Hyády a Plejády. Nad jihem se bude vyjímat zjasňující planeta Mars a severovýchod nasvítí jasná jitřenka v podobě planety Venuše, která se po jarní viditelnosti na večerním nebi přehoupne do ranního dějiště. A právě po maximu roje, 13. srpna, dosáhne největší západní elongace (bude úhlově nejdále od Slunce na ranní obloze před jeho východem, téměř 46°). Vy, kterým vyhlížení meteorů nepostačí, si přivstaňte na krásnou konjunkci Venuše s Měsícem 15. srpna ráno.
 

Rok 2020 je také jedním z nejpříznivějších pro pozorování planety Mars za posledních 50 let! Mars začne být pozorovatelný už v průběhu léta. Od září ho uvidíte zářit po celou noc kromě večera. Nejlepší pozorovací čas nastane během opozice Marsu se Sluncem dne 13. října 2020, to bude Rudá planeta pozorovatelná úplně celou noc.
 
V tomto období se milovníci vesmíru dočkají také třetího největší přiblížení Marsu k Zemi od roku 1971. Stane se tak 6. října 2020 a až do roku 2035 blíže nebude (62,1 milionu kilometrů).

V říjnu čeká pozorovatele hvězdné oblohy pravidelný meteorický roj Orionidy. Desítky rojových meteorů za hodinu budou pocházet z úlomků vůbec nejznámější vlasatice – Halleyovy komety. Nejlepším pozorovacím dnem bude středa 21. října, Měsíc nebude pozorování vůbec rušit.

Posledním a opravdu excelentním pravidelným meteorickým rojem budou v roce 2020 Geminidy, které mají nejlepší pozorovací podmínky za poslední roky. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci, meteory jsou pomalé a často poměrně jasné. Jejich maximum vychází na noc mezi 13. a 14. prosincem v 1:50 hodin. Měsíc bude v novu čili pozorování nenaruší. Nastane-li jasná noc, lze vidět i přes 1000 meteorů za noc.
 
Pondělí 21. prosince 2020 přinese velmi vzácný úkaz – planety Jupiter a Saturn budou velmi blízko sebe a za soumraku, okolo 17. hodin, je již můžete dalekohledem pozorovat. Vidět budou tyto planety i se svými měsíci. Tak velká konjunkce obou planetárních obrů a rodin jejich měsíců nastala naposledy 16. července 1623 a znovu se podobného pohledu dočkají až další generace 15. března 2080.