Ukázky mistrovské dovednosti českých architektů, stavitelů i restaurátorů zaplní
Valdštejnskou zahradu od 2. do 31. října. Po
Praze ojedinělá
putovní výstava Stavby čtvrtstoletí postupně navštíví všechny regiony: k vidění bude na veřejných prostranstvích měst a obcí, na sportovištích i v obchodních pasážích. Kromě toho se bude vybírat vítězná stavba čtvrtstoletí a na
portálu Kudy z nudy se dozvíte nejenom o
dalších výstavách a chystaných
komentovaných prohlídkách, ale i o
seminářích, workshopech a dalších akcích. Z databáze obřích i drobných, známých i neznámých staveb jsme vybrali deset takových, které stojí za bližší seznámení.
A jako Arena
Žhavým kandidátem na vítězství o titul Stavba čtvrtstoletí je ikonická
O2 Arena. Architektura high-tech typu doplněná stříbrnou fasádou a částečně prosklenou střechou připomíná ledový palác. Vyrostla v letech 2001 až 2004 v
Praze na území bývalého závodu ČKD Lokomotivka na rozhraní
Vysočan a
Libně a coby oblíbené dějiště sportovních událostí, kulturních a zábavních akcí dokázala do zanedbané a pustnoucí tovární lokality na tehdejší periferii hlavního města vrátit život. V jejím okolí
postupně vyrůstají hotely, komerční centra, obchodní pasáže a parky. Hala je vybavená unikátní divadelní technologií s perfektní akustikou, takže ji znáte také díky koncertům předních světových interpretů.
A jako Archeopark
Na okraji známé
vinařské obce Pavlov přímo pod
Pálavou vznikl v letech 2014 až 2016
Archeopark. Místo nebylo vybráno náhodně: tady skutečně žili lovci mamutů a archeologické nálezy zůstaly na původním místě. Výstavní prostor ukrytý v terénní vlně připomíná jeskyni, na povrch vystupují jen věže z bílého betonu, podobné okolním vápencovým skalám. Podívat se sem můžete až do konce listopadu, otevřeno je vždy v pátek, sobotu a neděli.
B jako Baťa
K vrcholným dílům
zlínského funkcionalismu patří
Památník Tomáše Bati, možná nejelegantnější stavba
architekta Františka Lýdie Gahury. Stavba z roku 1933 je moderní parafrází gotické architektury, jednoduchý opěrný systém doplňují barevné vitráže a sklo. V padesátých letech byl Památník přestavěn na Dům umění, rekonstrukce v letech 2016 až 2018 mu vrátila podobu čistého krystalu. Interiéru dominuje kopie letadla Junkers F13; v něm Tomáš Baťa zahynul v roce 1932, kdy se letoun zřítil krátce po startu z nedalekých
Otrokovic. Památník je otevřený pouze s průvodcem v hlavní sezoně.
K jako knihovna
Budova unikátní svým konstrukčním a architektonickým řešením: to je
Národní technická knihovna v
Praze 6, stavba z let 2006 až 2008. Konstrukce obvodového pláště z atypických skleněných elementů, použití pohledového betonu jako finálního interiérového povrchu, originální výzdoba, viditelné technologie i speciální akustické povrchy pro eliminaci hluku společně s mikroklimatem z knihovny činí skutečný unikát. Zvláštní jsou i čísla 263 a 21 na fasádě, která označují obvod a výšku budovy.
M jako Miura
Na počátku byla jen louka uprostřed
Beskyd. Na ní v roce 2011 vyrostl
Art & Design Hotel Miura. Architektura budovy je drsná jako okolní hory, ale zároveň útulná tam, kde má být. Umění tu potkáte v takových místech, kde byste to možná ani nečekali. Hlavním materiálem je beton, kombinovaný s rezavějícím plechem corten a fialovými skly. Hotel se navíc nachází přímo na
sedmém fairwayi golfového hřiště, a tak nabízí nečekané spojení designu, umění, spa, golfu a přírody přímo v srdci Beskyd, v
Čeladné.
N jako náměstí
Stavby čtvrtstoletí se třídí do jednadvaceti kategorií od
dopravních přes
vodní, železniční a silniční až po
obchodní centra, sportoviště či
bytové domy. Autoři projektu pamatovali i na
sakrální stavby a urbanistické celky – třeba takové, jako je
Památník Velké Moravy a
náměstí Velké Moravy ve
Starém Městě. V památníku postaveném nad základy první objevené kamenné velkomoravské stavby na našem území si po rekonstrukci prohlédnete
moderní multimediální expozici, otevřeno je celoročně a denně. V těsném sousedství se rozkládá náměstí s
moderním kostelem Sv. Ducha s vyhlídkovou věží, promenádami pro pěší, plochou pro konání akcí pod širým nebem a terasami. V rohu náměstí, zapuštěné v terénu, najdete také návštěvnické centrum a zároveň vstupní bránu do zrekonstruovaného
jezuitského křížového sklepa.
R jako rozhledny
Rozhledny nás nikdy nepřestanou bavit, ani jako výletníky, ani jako stavitele. Přestože se už před několika lety psalo, že je v Česku přerozhlednováno, stále se staví další – nízké i vysoké, běžné i neobvyklé. Velký zájem provázel i otevření
Doubravky, rozhledny z dílny architekta Martina Rajniše, která se rozkročila nad
lesoparkem Čihadla na
pražském Černém Mostě. Měří 23,5 metru, vyhlídková plošina je dvacet metrů nad zemí.
Zajímavý příběh za sebou má i
rozhledna Hýlačka u
Tábora, postavená v roce 2015. Ocelovou vyhlídkovou věž s plošinou ve výšce 25 metrů vybudoval podobně jako její dřevěnou předchůdkyni před sto lety táborský Klub českých turistů. Na Nový rok 2012 ale Hýlačka kompletně shořela a lidé se záhy začali ve veřejné sbírce skládat na novou rozhlednu. Tu starou připomíná několik zajímavých detailů, třeba
půdorys vyskládaný z kamenů, které tvořily její základy, anebo
lavice na vyhlídkové plošině. Vyrobil ji pan Florián, potomek tesařského mistra Floriána, který stavěl původní Hýlačku v roce 1920.
V jako věž
Jedna z nejznámějších staveb v
Hradci Králové,
Bílá věž, sice vyrostla v 16. století a mezi stavby čtvrtstoletí tak docela nepatří, ale před několika lety prošla zásadní rekonstrukcí – a pro takové objekty je vyčleněna zvláštní kategorie.
Vyhlídková věž se zvonicí nyní nabízí úchvatný výhled do všech čtyř světových stran. Nový skleněný podhled pod bání v tomto patře navíc nyní odhaluje nevšední „pátý“ pohled na krovovou konstrukci. V původně nepřístupné místnosti nad vstupem do
kaple sv. Klimenta si navíc prohlédnete unikátní umělecké dílo,
3,8 m vysoký skleněný model Bílé věže v měřítku 1:20. Model zachycuje bílou věž v prolnutí s předpokládanou podobou původní gotické kaple, z níž věž vyrůstá. Otevřeno je tu celoročně každý den a kromě klasických si můžete vybrat i zážitkové prohlídky.
V jako vzducholoď
Na počátek dvacátého století, kdy oblohu křižovaly obří vzducholodě, se vrátíte v
Centru současného umění DOX v
Praze 7 – Holešovicích. Na střeše kulturní instituce
vzducholoď Gulliver přistála v roce 2016 a slouží jako
prostor pro setkávání současného umění s literaturou a také pro doplňkové programy výstav Centra DOX. Otevřeno je celoročně, vzducholoď je přístupná s platnou vstupenkou do Centra DOX v rámci otevírací doby galerie, program probíhá zejména v jarních a podzimních měsících.