Slůně, Nazgûl, Malý Marťan nebo značkující voříšek: sochy kolem nás, které rozveselí a pobaví

Na nejvyšším místě: slůně na Sněžníku

Při toulání Českem objevíte všelijaké sochařské podivnosti, mezi ty nejoblíbenější patří sochy zvířat. Všimli jste si například sochy slůněte na Králickém Sněžníku? K žádné jiné kuriózní soše v Česku člověk nemusí vystoupat tak vysoko jako právě k nevelké plastice slůněte, která se navíc stala symbolem zdejšího pohoří. Drsnému počasí v nadmořské výšce 1 360 metrů čelí od roku 1932, kdy ji u Lichtenštejnovy chaty vztyčil německý umělecký spolek Jescher. Chata už dávno nestojí a připomínají ji jen kamenné základy, ale slůně vydrželo dodnes a radostně sděluje kolemjdoucím, že jsou téměř u cíle. Na vrchol Králického Sněžníku kolem pramene řeky Moravy to odtud totiž je už jen pár set metrů.
 

Neviditelná: socha na dně Slapské přehrady

Hluboké kaňonovité údolí Vltavy mezi obcemi Štěchovice a Slapy patřilo k nejkrásnějším místům v Česku. Na voraře a posléze vodáky, kteří zdolávali zrádné peřeje, od roku 1722 pod jednou ze skal dohlížela socha svatého Jana Nepomuckého. Podle ní se místu začalo říkat Svatojánské proudy. Jejich sláva skončila v polovině 20. století, kdy zmizely pod hladinou Štěchovické přehrady. Zbývající malou horní část peřejí zatopila o několik let později přehrada Slapská. Socha tu ale stojí i dnes, byť na místě, které je přístupné jen pro někoho. Čtyřicet jedna metrů pod hladinou Slapské přehrady, na stejném místě, kde svatý Jan býval až do roku 1954, stojí od roku 2012 socha Setkání Sv. Jana s andělem, dílo sochaře Petra Váni. Podle něj má socha větší návštěvnost než kdekterá galerie – a pokud se nepotápíte, kopii sochy si můžete prohlédnout v Nepomucenu, české koleji v Římě.
 

Nejtajemnější: komtur před Stavovským divadlem

Sochu u Stavovského divadla pojmenovala její autorka Anna Chromy Il Commendatore a Praze ji věnovala před několika lety. Světoznámá malířka a sochařka, rodačka z Českého Krumlova vytvořila tajemnou sochu komtura v podobě zřaseného pláště bez postavy a tváře na památku premiéry Mozartova Dona Giovanniho. Ta se odehrála ve Stavovském divadle 29. října 1787. Není to však jediná socha Anny Chromy v Praze, na Senovážném náměstí tančí její Čeští muzikanti. Podle uměleckého záměru ale sochy představují jednotlivé řeky – socha s mandolínou je indická Ganga, flétna jihoamerická Amazonka, houslistka Dunaj a trubač Mississippi. Opodál stojí ještě probouzející se Nil, pod ním pak objevíte pítko.
 

Nejsložitější: Franz Kafka v Praze

Praha, rodiště a magické město Franze Kafky mu vzdává hold na několika místech. Plné jinotajů, proměn a symboliky jsou i Kafkovy pomníky, ať už pohyblivá hlava od Davida Černého, která od října 2015 zdobí náměstí u obchodního a kancelářského centra Quadrio mezi Spálenou a Vladislavovou ulicí, anebo starší bronzová plastika od Jaroslava Róny na hranicích bývalého židovského města mezi Španělskou synagogou a gotickým kostelem sv. Ducha.

Oba sochaři zanechali v Praze více pozoruhodných stop. David Černý je například autorem obráceného svatováclavského jezdeckého pomníku v paláci Lucerna, fontány v podobě dvou čurajících mužů na nádvoří Hergetovy cihelny u Muzea Franze Kafky na Malé Straně anebo černých miminek, šplhajících po televizní věži na Žižkově. Na Pražském hradě u východu ze Zlaté uličky objevíte Rónovo Podobenství s lebkou, mystickou skulpturu, která zachycuje obří lidskou lebku umístěnou na klečící postavě. Téměř neznámý (a podle mínění některých milovníků umění prý úplně nejlepší z jeho soch) je Oskar z keramiky a betonu, který střeží jeden z vnitrobloků na Jižním Městě v Kloboukově ulici v Horních Roztylech. Pozoruhodná je i červená žirafo-sprcha na Pankráci.
 

Téměř neznámá socha: zajíc v Maštalích

Chystáte se na výlet na Českomoravské pomezí, třeba do pitoreskních skalních bytů ve Zderazi anebo na zámek v Nových Hradech? Právě mezi Zderazí a Novými Hrady vede silnička, lemovaná řadou skalních věží. Není divu, jste v oblasti Toulovcových Maštalí plné skalních bludišť a zajímavých přírodních zákoutí. Přesto i tady objevíte místa téměř neobjevená, třeba pískovcovou sochu zajíce v nadživotní velikosti. Na počest statečného zvířátka, které odvážným horolezeckým výkonem uniklo honicím psům, ji na jedné z pískovcových skal nechal kolem roku 1880 postavit novohradský lesmistr Knölle. Soška se však nedochovala, tu dnešní obnovil v roce 2005 spolek Zderad. Na místo nevede žádná turistická značka a šplhat do stráně od silnice je nebezpečné. Nejlepší přístup k místu je od polní cesty z obce Zderaz k Polance, v orientaci na místě vám pomohou souřadnice 49°50'10.214"N, 16°7'17.478"E.
 

Z vesmíru: Malý Marťan na Ještědu

U horského hotelu Ještěd, kde mezi skalami nedaleko od této stavby, jež tak trochu připomíná kosmickou loď, sedí malý Marťan a čeká na své přátele. Bronzovou sochu zhotovil sochař Jaroslav Róna. Inspirací mu byla fotografie embrya, které si mne oči. Následně pak našel fotografii Venuše se žhavou lávou, a tak ho napadlo vytvořit tvora, který žije v naprosto nepřijatelném prostředí pro člověka, ale který se tam pohybuje naprosto přirozeně. Vznikl tak z toho příběh dítěte z jiné planety – jakéhosi Marťánka, který pláče, že se ztratil. Bronzová 170 cm vysoká socha je trvale umístěna pod hotelem Ještěd.

Pohádková: Maxipes Fík a Ája z Kadaně

Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani dostálo svému jménu – najdete zde hned dvě sochy tohoto legendárního pohádkového psa. Na začátku nábřeží lze pozorovat panorama promenády skrz moderní sochu Fíka z plechu, děti zase ocení Fíkovu podobiznu v životní velikosti z kamene. První sochou je ocelová plastika s výřezem od Michala Fialy. Průhledem přes postavičku Fíka můžete spatřit část hradeb. Druhou sochu v tradičním stylu z pískovce vytvořil František Vlček a spolu s Fíkem je také jeho věrná kamarádka Ája. Děti si na sochu mohou vylézt, vyfotit se s ním a hrát si kolem něj. Skulptura se nachází v okolí dětských atrakcí v blízkosti hotelu Split.

Nejsvéráznější: čůrající voříšek

V Kryštofově Údolí se nachází velmi svérázná kašna voříška čůrajícího na patník. Autor nápadu, místní patriot Martin Chaloupka, se netají tím, že se nechal inspirovat Bruselem. Unikátní dílo stvořil akademický sochař Aleš John. Socha dostala čestné místo na první terase nad hlavním parkovištěm. Voříšek vyrobený z umělého kamene shlíží dolů ze 120 centimetrů vysokého soklu v typické poloze, se zvednutou nohou čůrající na patník. Napájený je z místního potoka Rokytka. Modelem se akademickému sochaři Alešovi Johnovi z Hořic stal šestiletý hafan Bogye, jehož prarodiče sloužili jako laboratorní psi.
 

Největší psí socha: Chodský pes

Chodský pes stojí na vrcholu kopce Hrádek u Újezda nedaleko Domažlic. Betonová socha je se svými rozměry 3,8 x 8,1 metrů jednou z největších děl sochaře Michala Olšiaka. Socha je dutá, lze se tedy dostat dovnitř a pak skrz psí tlamu vykouknout ven. Jde o jedno z největších děl sochaře a zároveň o vůbec největší sochu psa u nás. Dokončena byla v roce 2011. Zajímavostí je, že socha je dutá a úzkými dvířky se do jejích útrob dostanou nejen děti, ale i pružnější a tenčí dospělí. Socha je umístěna před restaurací Chodská chalupa na vrchu Hrádek.
 

Sochy panny a hastrmana u Dolanského rybníka

Originální: Betonové křeslo u Mořinky

Legendární: Kamenná bába u Bezděkova