Jsou jednou z největších záhad v lidské historii. Úspěšní lovci obývali několik set tisíc let rozsáhlé oblasti Evropy a před 20 až 30 tisíci lety náhle zmizeli; bohužel téměř beze stop. O to vzácnější je 105 tisíc let starý výlitek mozkovny neandrtálského člověka, který na
výstavu Vítejte u neandrtálců v
brněnském Pavilonu Anthropos přijel z
Národního muzea v
Praze. Jeho cena je nevyčíslitelná, protože na světě se nic podobného nevyskytuje. V Anthroposu vzácný artefakt zůstane až
do 31. července, kdy výstava končí, potom se vrátí zpátky do trezoru
Národního muzea.
Na návštěvě v pravěku
Výstava Vítejte u neandrtálců zachycuje prostřednictvím modelů, trojrozměrných rekonstrukcí a audiovizuálních prvků život neandrtálců v sedmi zastaveních. Seznámíte se s tím, jak vypadali, jaké znali technologie, jak bydleli nebo lovili. Z neandrtálců toho skutečně zbylo pramálo: pár zubů, kusy lebek a čelistí. O to vzácnější jsou další vystavené kousky:
originální nálezy z jeskyně Kůlna a
jeskyně Švédův stůl i otisky neandertálských kostí ze slovenských Gánovců, zapůjčené Podtatranským muzeem v Popradě. V
Pavilonu Anthropos si kromě toho můžete prohlédnout
stálou expozici, mapující nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu, a
galerii obrazů Zdeňka Buriana. S menšími dětmi se vydejte na blízké
hřiště, které vypadá, jako by tu někdo poházel kousky kostí vyhynulých brontosaurů.
Nová expozice, zajímavý pořad anebo jeskyně?
Výlet za neandrtálci si můžete prodloužit ještě o další zastávky. Na
zámku v
Blansku před pár týdny otevřeli zbrusu novou
interaktivní expozici Cesta do pravěku; sami a na vlastní pěst se můžete zapojit do objevování pravěkých epoch, tak jak utvářely krajinu
Moravského krasu a její obyvatele. Mezi nejzajímavější předměty patří bezpochyby nálezy z
tajemstvími opředené jeskyně Býčí skála.
Na otázku, jak
najednou zemřelo několik desítek osob obklopených množstvím šperků a dalších obětin, dodnes neexistuje odpověď. Nyní si prohlédnete keramické a bronzové nádoby, náramky, spony, skleněné a jantarové náhrdelníky, bronzová a železná kování z rituálních vozů, nalezených v jeskyni, a dokonce i model jednoho z pohřebních vozů.
Můžete se také vypravit do
jeskyní Moravského krasu;
od začátku dubna jsou všechny podzemní prostory opět otevřené a prohlídky opět porůznu zpestřují
audiovizuální pořady, dotykové obrazovky a
videoprojekce. V
Kůlně, která je součástí
Sloupsko-šošůvských jeskyní, uvidíte dioramata neandrtálských lovců a film, v
Balcarce vás čeká projekce ze života lovců sobů a koní, kteří žili ve vstupním portálu jeskyně.
Malé výlety za neandrtálci
Že neandrtálci žili i na území Česka potvrdil zlomek čelisti neandrtálského dítěte s několika zuby, který v roce 1880 v jeskyni Šipka u Štramberka objevil profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška. Jeskyně na východním úbočí vrcholku Kotouč, dnes známá po celém světě, je součástí Lašské naučné stezky a můžete nahlédnout i do jejího nitra, ve Štramberku slavný objev připomíná muzeum.- K dalšímu nálezu došlo v roce 1905 v jeskyni Švédův stůl v jižní části Moravského krasu, kde se podařilo vykopat neandrtálskou čelist, další úlomky lebky a jeden zub se na stejném místě našly na počátku 60. let. Jeskyně leží v hlubokém krasovém údolí potoka Říčky; sice mimo značené trasy, ale jako orientační bod vám poslouží nedaleká a neméně známá jeskyně Pekárna. Právě teď je ideální čas k výletu: temné portály jeskyní jsou z údolí dobře vidět, ale výhled zanedlouho zakryjí listnaté stromy.
- Neandrtálci nám byli mnohem podobnější, než jsme si mysleli dříve. Uměli mluvit, k přípravě jídel používali oheň, měli kvalitní kamenné nástroje i krásné šperky. Byli menší, robustnější a silnější než my; typický neandrtálec měřil asi 165 cm, ženy byly ještě zhruba o deset centimetrů nižší. Díky genetice ale víme, že nevyhynuli úplně a v mnohých z nás dnes koluje kapka neandrtálské krve.