Rozsáhlý areál
Klementina na
Starém Městě v
Praze najdete snadno: leží na
trase Královské stezky, která prochází Karlovou ulicí. Hlavní průčelí je obrácené do
Mariánského náměstí, kde sídlí také
Městská knihovna a
Magistrát hlavního města Prahy, jen pár kroků od
Klementina je
Staroměstské náměstí a
Karlův most. Zkrátka když jezuité vybírali místo pro novu kolej, nemohli si vybrat lépe.
Velkoryse rozvrženému
Klementinu vládne baroko, ostatně většina budov vznikla v 17. a 18. století. Areál využívala
Karlova univerzita, dnes v něm sídlí
Národní knihovna; do komplexu jsou začleněné i dva kostely,
kostel Nejsvětějšího Salvátora a
katedrála svatého Klimenta, a
Vlašská kaple.
Prohlídková trasa Klementina: Astronomická věž a Barokní knihovna
Jedinečná
Barokní prohlídková trasa vás zavede do části někdejší jezuitské koleje Klementina a na 68 metrů vysokou
Astronomickou věž a v původní pracovně observatoře si prohlédnete dobové astronomické, geofyzikální a meteorologické přístroje z 19. století. V severním křídle
klementinského komplexu nahlédnete do
Barokní knihovny s freskovou výzdobou a sbírkou geografických a astronomických glóbů. Knihovna v
Klementinu se označuje za
nejkrásnější knihovní sál na světě. Místnost zdobí fresky na téma věda a umění. Nechybí soubor cizojazyčné tištěné teologické literatury – fond knihovny zahrnuje
27 tisíc svazků. Z důvodu zachování stálé teploty a vlhkosti je návštěvníkům do sálu umožněn pouze vhled, nikoliv vstup.
Další zastávkou prohlídkové trasy je
Meridiánová síň (dříve využívaná na určování poledne) s dobovými astronomickými přístroji ve 2. poschodí
Astronomické věže. Z jejího vrcholu už tři sta let shlíží
obr Atlas, nesoucí na ramenou
nebe plné hvězd. Ty v Klementinu ostatně nikdy nechyběly – v hvězdných atlasech ani v jeho sálech, v nichž se procházel a hrál dokonce sám W. A. Mozart. Vrcholem prohlídky je pak
výstup na ochoz nejdéle souvisle měřící meteorologické stanice v českých zemích.
Prohlídky se
konají denně včetně víkendů a státních svátků, vstupné pro dospělé stojí
380 Kč, ale můžete získat
50% ranní slevu, když si pořídíte vstupenku na
10:30 hodin. Vstupenky je nutné zakoupit formou
eVstupenky. Výhodná je také
Multi vstupenka "9 objektů v 365 dnech" – jedná se o vstupenku na devět nejkrásnějších pražských věží, které lze navštívit v průběhu celého roku. Prohlídku Klementina zdarma mají držitelé
karty Prague Visitor Pass.
Nejkrásnější knihovna na světě
Barokní knihovna
Klementina byla poprvé otevřena roku
1722 pro účely jezuitské univerzity a její podoba se od té doby příliš nezměnila. Před třemi lety čtenáři oblíbeného amerického serveru Bored Panda při hlasování rozhodli, že jde o
nejkrásnější knihovnu na světě. Je v ní uloženo 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury, přičemž
knihy s nabílenými hřbety a červenými značkami tu byly již za dob jezuitů.
Klementinum se proslavilo také jako místo, kde se na přelomu srpna a září 1791 konala
velká výstava českých průmyslových výrobků, jedna z prvních v Evropě a zřejmě i ve světě. Nazývala se Waarenkabinet a odehrála se v letním refektáři, dnešní Všeobecné studovně. Šlo o jednu z akcí doprovodného programu ke korunovaci Leopolda II., její ozvěnou pak byly
Jubilejní zemská výstava 1891 a
Všeobecná Československá výstava 1991. Ty se ovšem už do Klementina nevešly, obě se konaly na
výstavišti a v Průmyslovém paláci v
pražských Holešovicích.
Galerie Klementinum v Národní knihovně
V areálu
Klementina sídlí také
Národní knihovna České republiky, nejrozsáhlejší a nejstarší z veřejných knihoven u nás. Její univerzální knihovní fond je zaměřený na potřeby vysokých škol univerzitního typu a vědeckých pracovišť. V
7miliónové sbírce se nacházejí také
vzácné staré tisky a rukopisy. Ten nejvzácnější,
Vyšehradský kodex, vznikl před rokem 1085. Na 27 000 historických svazků stále otevřeného fondu je uloženo v unikátním barokním knihovním sálu.
Mimo studia vzácných knih se sem můžete vydat na zajímavé výstavy, které se pořádají (většinou zdarma) v
Galerii Klementinum. Výstavní sál se nachází ve
vchodu B2, vstup je od
Mariánského náměstí. Další výstavní prostory objevíte ve
vchodu A, kde se nacházejí výstavní chodby v přízemí a 1. patře
Národní knihovny. Vstup je sem umožněn od pondělí do soboty od 9:00 do 19:00 hodin, v otevírací době Národní knihovny. Vstupné činí 20 Kč, čtenáři NK jej mají zdarma.
Zajímavosti o Klementinu aneb víte, že...?
Z Astronomické věže je nádherný výhled na historické centrum Prahy, ale oceníte jej pouze v případě, že dokážete vyšplhat až nahoru. Při výstupu na věž lze použít výtah, ovšem z nejvyššího patra stále zbývá 87 schodů na věžní ochoz.- V Klementinu probíhala meteorologická pozorování a měření již roku 1752, od roku 1775 ale tvoří nepřetržitou řadu. Víte však, že poledne měřená v Meridiánové síni byla od roku 1842 vyhlašována máváním praporu z ochozu věže, od roku 1891 ještě doprovázená výstřelem z děla? Naposled se představení odehrálo patrně v roce 1928.
Astronomická pozorování a měření vynesla Klementinu jeho místo na nebi: je po něm pojmenovaná planetka 3386 Klementinum, objevená v roce 1980 ve hvězdárně na Kleti.- V předsálí knihovny je vystavena faksimile Vyšehradského kodexu. Kniha výňatků z evangelií obsahuje 108 bohatě ilustrovaných pergamenových listů, celkem 26 stran z toho tvoří obrazy evangelistů, Kristovy rodiny či obrazy ze Starého zákona a také českého patrona svatého Václava. Jde o jeden z nejvzácnějších iluminovaných rukopisů druhé poloviny 11. století v Evropě.
Klementinum je sice symbolem Národní knihovny, ale většina knihovních svazků se už dávno nachází jinde: v centrálním depozitáři v pražské čtvrti Hostivař. Po dokončení všech oprav by v Klementinu měly zůstat „pouze“ dva miliony svazků, v Hostivaři se počítá s uložením zhruba 10 milionů knih.- Navzdory obřím číslům kapacita knihovny vystačí nanejvýš do roku 2040, a tak se patrně záhy objeví myšlenka výstavby nové knihovny. Z té poslední před deseti lety sešlo – vzpomínáte na projekt nové budovy na Letné od architekta Jana Kaplického? Mimochodem, najdete ji jako zmenšeninu v Brně, kde byl nápad využit jako zajímavá zastávka MHD.