Svatí, kteří spalují ovoce i růže
Zdá se, že
Pankrác, Servác i
Bonifác (jejich svátek připadá na
12. až 14. května) v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako mučedník a druhý jako biskup, třetí byl docela obyčejný římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy
ve 4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z maloasijské Frýgie, území dnešního Turecka,
Servác z Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní Belgii a Holandsku) a
Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu.
Pankrác bývá vzýván proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy,
Servác coby patron zámečníků a stolařů má pomáhat od bolestí nohou a horeček a Bonifác je pouhopouhým patronem kláštera sv. Bonifáce.
Nicméně v seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka:
mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce. Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat... A kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na
nejteplejších místech v Česku, tedy na
jižní Moravě a pak ve
středních Čechách podél
Labe od
Kolína po
Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory. Rekordně nízké teploty se naopak dají očekávat na
nejstudenějších místech, například na
šumavské Jezerní slati u
Kvildy anebo v
Jizerských horách v okolí
osady Jizerka.
Uplakaná Žofie a malí ledoví muži
Zdá se, že ač by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně.
Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenější fronty pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka
do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také
vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias
uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá
Žofie vaří z vody, Žofie
vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie
švestky ubije.
Českými královstvími svaté Žofie a tedy
nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak okolí
Bílého Potoka – ale pozor, ne toho, který proslavil
Alois Nebel, ale
osady poblíž Hejnic v
Jizerských horách; ročně tu spadne více než 1 705 mm srážek. Na Moravě se na první příčce drží
Lysá hora v
Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm.
Doufejme, že
letošní rychlý nástup jara urychlil práci i ledovým mužům, když koncem jinak teplého dubna udeřily mrazy a ranní teploty již pod bod mrazu neklesnou. Podle norské předpovědi by se v
polovině května 2024 měly teploty ve dne držet okolo 19° až 21° C. Naopak Žofie nejspíše své pověsti dostojí – 14. a 15. května má přijít dešť.
V čem se vyplatí poslechnout zmrzlé muže
- Sazenice letniček a zeleniny se sice prodávají "ostošest", ale pokud nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.
- Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.
- Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami či teplomilnou bazalkou.
- …a kdyby se náhodou pranostiky ohledně tří ledových mužů nenaplnily, meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Další, i když ne tak výrazné studené období, prý přichází v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.