Aprílový sníh a ženský pláč prý nemají dlouhého trvání, ale duben nás přesto dokáže často pořádně překvapit. Pranostiky pro duben, tedy lidová rčení založená na dlouhodobé zkušenosti a pozorování meteorologických jevů, až příliš často zmiňují severáky, deště a mrazy. Zkrátka je to měsíc, který začíná
Aprílem, a tomu odpovídají i první dubnové pranostiky. Jedna říká,
copak by to prý bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem? Druhá pak dodává, že
v dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
Velikonoční pranostiky
Milujete
Velikonoce? Jarní svátky máme rádi i my na
Kudy z nudy. Jejich čas většinou přichází právě v dubnu, někdy ale bývají už v březnu, případně na přelomu března a dubna. Pranostikám je to celkem jedno, spousta z nich se vztahuje k
jarním svátkům jako celku. Takže se například říká, že:
- Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
- Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
- Je-li hezky na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
- Jasné počasí o Velikonocích – nastane léto o letnicích.
- Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
- Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Aprílová chladna a Rudolfská oteplení
Takzvaná
aprílová chladna nejsou žádná fáma, ale jedna z dlouhodobě potvrzených dubnových teplotních period. Chladnější dny mezi Aprílem a 11. dubnem přicházejí s pravděpodobností až 85 %. Střídají je oteplení v době
svátku všech Rudolfů, tedy kolem 17. dubna. Ne nadarmo se traduje, že
svatý Rudolf otvírá dveře i okna.
Svatý Vojtěch, Jiří a Marek přináší jaro
Ačkoli na svatého
Vojtěcha (23.4.),
Jiřího (24.4.) a
Marka (25.4.) už je v kalendáři jaro více než měsíc, teprve tihle tři svatí často přinášejí náhlé a toužebně očekávané zvýšení teplot. Proto se říká, že
na svatého Jiří rodí se jaro,
svatý Jiří zelení hýří anebo že teprve
o svatém Jiří vylézají hadi a štíři.
Hadi a štíři s sebou přinášeli jednu zajímavou pověru: podle lidové víry se na sv. Jiří otevírala země a z ní vylézali živočichové, kteří pak trápili lidi až do zimy. Zašlo to až tak daleko, že se ten den neměla pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá.
Hadům a štírům dělala společnost další zvířata. Dubnová přehlídka zahrnuje třeba žáby, vrány a další ptactvo – posuďte sami:
- Do svatýho Jiřího nebojte se hada žádnýho.
- Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
- Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
- Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
- Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
- Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
- Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
Zatím ale zůstaňme za kamny a s nadějí vyhlížejme konec dubna s
Filipojakubskou nocí, slibující pokračování okřídlené pranostiky
„březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj.“ Příště se ve světě májových lidových pranostiky konečně dostaneme ven do
přírody!