ÚvodAktualityVelikonoční poklady: kde na Velký pátek pokvete zlaté kapradí?
Zážitky

Velikonoční poklady: kde na Velký pátek pokvete zlaté kapradí?

Poslechněte si audio verzi článku
Máte rádi historky o ukrytých pokladech a chtěli byste někde zakopnout o truhlu plnou zlata? Počkejte si na Velký pátek, kdy se podle dávných legend otvírají poklady, skály a některé kopce. Kromě potřebného náčiní a baterek budete potřebovat dobré oči: ukryté skvosty prý prozrazují mihotavé plamínky a světýlka, zlaté kapradí anebo záře, probleskující skalními štěrbinami.
Nevěříte? Nevadí, možná ale mezi místy s poklady najdete inspiraci pro zajímavý výlet. A kdyby vás přece jen popadla zlatá horečka, zázračná chvíle nastane na Velký pátek ve tři hodiny odpoledne. V době, kdy podle evangelií zemřel Ježíš na kříži, se otvírají hory a skály a také rozkvétá zlaté kapradí, dávný spojenec všech pátračů.

Legendy ožívají v Erbenově básni Poklad anebo Vrchlického Baladě blanické: Na Veliký pátek při pašijí hlase / vždycky jednou za rok Blaník otvírá se. / Zle je, zle je tomu, čí krok tam se šine, / musí čekat, musí, až rok zase mine.
 

Hrady plné pokladů

Při „pašijí hlase“ se neotvírá jen Velký Blaník, ale třeba také templářský poklad ve sklepení tvrze v Čejkovicích, poklady na zřícenině hradu Zubštejn, pod hradem Rokštejn u Brtnice a ve zbytcích starého hradu Mydlovary nebo loupežnický poklad pod zříceninami skalního hradu Rotštejn v Českém ráji. Velikonoční poklady se skrývají i ve skále, na které stojí hrad Český Šternberk: při čtení pašijí prý kamenná stěna pukne a sypou se z ní zlaté mince přímo do řeky. Totéž platí i pro skálu pod Kozím hrádkem u Tábora, kde kdysi pobýval Jan Hus.

Vysněný poklad pro někoho nemusí mít podobu hromady zlata, ale třeba výletu do hluboké minulosti. Povést by se to mohlo třeba na hradě Hasištejně nad Chomutovem: na Velký pátek se hrad má podle legendy objevit v celé své bývalé kráse s panstvem i služebnictvem. Ve své původní kráse prý z hlubin země vystupuje i dávno zaniklý hrad na Kákovském hřebeni jižně od Nepomuku nebo kostel sv. Mikuláše pod Krudumem. Tolik praví pověsti, jestli je na nich něco pravdy, musíte zjistit sami až na místě.

 

Skály, kopce a zlaté tele

Na Velký pátek můžete pátrat po otevřených pokladech na stolové hoře Ostaš u Police nad Metují, pod vrchem Třemšín poblíž Rožmitálu i ve Vinařické hoře u Kladna. Velkou vzácnost mají v Tetíně, kde se při čtení pašijí otvírá nedaleký vrch Damil a z něj vychází zlaté tele. Pozor, prý ho může vidět jen poctivý člověk. Ostatně u spousty pokladů nestačí jen být ve správnou chvíli na správném místě – například poklady ukryté v několika kopcích kolem Kraslic se otevřou jen lidem narozeným v neděli a poklad v Čeladné získají pouze prvorození synové od tří sester, kteří sem přijdou kopat v pašijové dny o půlnoci.

Poklad ze zaniklé tvrze Kotkov u Peček na Kolínsku zase dostane jen ten, kdo na Velký pátek se zatajeným dechem třikrát oběhne obvod hradu. Chce to jen maličkost: vědět, kde přesně hrádek stával. Kdo dokáže běhat a nedýchat, může také zkusit štěstí také u Opočnice na Nymbursku. Poklad pod návrším V Bolicích se prý otevírá jen dvakrát do roka, o jitřní vánoční mši a o Velikonocích při čtení pašijí, ale jen tomu, kdo kopeček devětkrát oběhne bez jediného nadechnutí. Výzva jak hrom, co říkáte?
 

O Velkém pátku, spícím vojsku a pašijových nitích

  • pokladniceK nejmladším velikonočním pokladům patří ruská vojenská pokladna, zakopaná před bitvou u Slavkova v polích poblíž Bučovic. Neměl ji kdo vyzvednout, celý pluk u Slavkova padl. V místě, kde je ukrytá, prý na Velký pátek hoří oheň.
  • Podobně jako poklady se na Velký pátek otvírají i hory, v nichž spí zakletá vojska. Skryté armádní rezervy nedřímají jen pod Blaníkem, legendární je i bájné vojsko Slavníkovců pod kopcem Oškobrhem u Poděbrad a podobná pověst se vypravuje o Turovu u Hronova.
  • Hledání pokladů není žádná legrace, navíc Velký pátek je dnem smutku, ticha a rozjímání. Výzdoba kostelů bývá prostá a chudá, bez květin a svící na oltáři. Na připomínku Kristova utrpení se v kostelech konají jen zvláštní večerní obřady. Písně nedoprovází varhany a mlčí i zvony: ty odletěly na svou každoroční pouť do Říma.
  • nitV minulosti Velký pátek provázela řada obřadů a zvyků, například mytí pramenitou vodou ještě před východem slunce na ochranu před nemocemi. Země měla být v klidu, takže se nepracovalo v polích ani na zahradách, a nepralo se prádlo: máčelo by se prý v Kristově krvi.
  • V oblastech, kde žili tkalci, se prý předly takzvané pašijové nitě; několik stehů v šatech prý dokázalo odehnat zlé duchy. Ještě lepší byla košile sešitá pašijovými nitěmi, ta údajně ochránila svého majitele před blesky.
Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří Příroda

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Choďte si Korunou – cesta zámeckým parkem v Chlumci nad Cidlinou Příroda

Choďte si Korunou – cesta zámeckým parkem v Chlumci nad Cidlinou

Okruh jistě ocení všichni milovníci pohybu na čerstvém vzduchu. Prostřednictvím audioprůvodce vyslechnete vyprávění hraběte Kinského, který představí všechna zajímavá místa a budovy v zámeckém parku. Zkrátka nepřijdou ani děti. V rámci venkovního okruhu je pro ně připravena interaktivní zábavná hra.

Kočičí hrádek v Kočičích skalách Příroda

Kočičí hrádek v Kočičích skalách

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

50 tipů na akce na Velký pátek

50 tipů na akce na Velký pátek

První jarní úplněk určuje datum Velikonoc – nejvýznamnějšího křesťanského svátku. Na jarmarcích můžete i na Velký pátek nakoupit čerstvá vajíčka z volného výběhu, kopřivy, velikonoční sladkosti, nebo také tradiční výzdobu – osení a kraslice. Pátek 29. března 2024 nabídne turistům tradiční velikonoční programy a prohlídky vyzdobených hradů i zámků, spoustu divadelních i hudební vystoupení, kejklířů nebo širokou nabídkou zboží na velikonočním jarmarku. Pestrý výběr kulturních akcí o prodlouženém velikonočním víkendu je inspirací pro zajímavé zážitky po celém Česku.

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Cestopisný cyklus Skryté skvosty, který připravila Česká televize společně s Národním památkovým ústavem a portálem Kudy z nudy, ukazuje ukryté památky. Podívejte se, jaké rozhodně stojí za návštěvu. Připravili jsme pro vás přehled unikátních skvostů v každém kraji České republiky. Druhá řada startuje od 7. 3. 2024!

Hora Blaník – posvátný český vrch Příroda

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Skalní město Ostaš u Police nad Metují Příroda

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel Příroda

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Svatovítský poklad na Pražském hradě Památky

Svatovítský poklad na Pražském hradě

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko Příroda

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Kočicí kameny u Lázní Libverda Příroda

Kočicí kameny u Lázní Libverda

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal nacházející se jižně od turistické chaty Hubertka nedaleko Lázní Libverda, severně od obce Bílý Potok.

Poutní místo Křemešník s kostelem Nejsvětější Trojice Památky

Poutní místo Křemešník s kostelem Nejsvětější Trojice

Poutní místo Křemešník se nachází v Českomoravské vrchovině nedaleko od Pelhřimova. Na vrcholu zalesněného kopce (765 metrů n. m.) vznikl v 1. polovině 18. století barokní kostelík Nejsvětější Trojice.

Bílé kameny u Jítravy v Lužických horách – Sloní skály Příroda

Bílé kameny u Jítravy v Lužických horách – Sloní skály

Skupina skal Bílé kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály.

Studánka Dobrá voda u Vrčeně Příroda

Studánka Dobrá voda u Vrčeně

U Vrčeně nedaleko Nepomuku, v lese nazvaném Štědrý, najdete studánku. Zázračný pramen dle legendy vytryskl přičiněním svatého Vojtěcha.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Expozice Poklady kláštera – Muzeum starobrněnského opatství Kultura

Expozice Poklady kláštera – Muzeum starobrněnského opatství

V prostorách bývalého dormitáře cisterciaček v klášteře na Mendelově náměstí vzniklo Muzeum starobrněnského opatství s expozicí Poklady kláštera. Tvoří jej galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění.

Táborský poklad – nevýznamnější mincovní nález z doby Jagellonské v České republice

Táborský poklad – nevýznamnější mincovní nález z doby Jagellonské v České republice

Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v expozici v Táboře. Mince byly objeveny spolu s dalšími předměty denní potřeby pod podlahou v jednom z domů v historickém centru města.

Expozice Tekutý poklad ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou Gurmánská turistika

Expozice Tekutý poklad ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou

Ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou vzniká expozice Tekutý poklad. Jedná se o nejvzácnější kolekci vín na celém evropském kontinentu, jejíž hodnota byla stvrzena znaleckým posudkem a znatelně přesahuje dvacet milionů korun.

Hrad a zámek Frýdlant má svůj poklad! Přijďte se podívat

Hrad a zámek Frýdlant má svůj poklad! Přijďte se podívat

Hradozámecká noc přináší vždy návštěvníkům originální zážitky. Nejinak tomu bude i při prohlídkách zámku Frýdlant, který večer 25. srpna odhalí zcela novou expozici, a to zlatý poklad, jenž byl nalezen minulý rok na dně zámeckého rybníku.

Repliky Českých korunovačních klenotů ve šperkařství Graciella Kultura

Repliky Českých korunovačních klenotů ve šperkařství Graciella

Historičtí šperkaři vytvořili přesné repliky Českých korunovačních klenotů a částí Svatovítského pokladu jako poctu svému řemeslu a dovednostem. Unikátní exponáty můžete vidět v historickém šperkařství Graciella.

Expozice mincovního pokladu v Nedvědici Památky

Expozice mincovního pokladu v Nedvědici

V expozici je umístěno všech 284 mincí, které byly v roce 2016 nalezeny v blízkosti osady Dolní Čepí nedaleko Nedvědice. Interiér je doplněn ukázkami různých variant nedvědického bílého, modrého, šedého a dokonce i růžového mramoru, prohlédnout si můžete i původní ruční kamenické nářadí.

Denárový poklad z Chýště – poklad století

Denárový poklad z Chýště – poklad století

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.

Štola Bílá paní v Chodově Památky

Štola Bílá paní v Chodově

Ke štole Bílá paní v Chodově u Karlových Varů neexistuje žádná oficiální dokumentace, takže o jejím původu lze pouze spekulovat. Pravděpodobně se jedná o průzkumnou štolu – v okolí se těžil křemen do sklářských hutí. Štolu najdete na staré cestě z Tatrovic do Chodova přes Nové Chalupy a Smolnici.