Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejhezčí vesnice a samoty

V každém dílu seriálu Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů procestujete s Kudy z nudy všechny regiony Čech, Moravy a Slezska. Tentokrát jsme se zaměřili na venkov a malé vesnice, které ukrývají velké příběhy. Mnohé z nich míjíte na svých cestách jen jako ukazatele podél hlavních silnic. Není konečně čas na to odbočit, zajet se podívat někam, kde jste ještě nebyli, a zjistit, kdo to či ono místo proslavil?
 

1. Praha, Vladislav Vančura a rozmarné léto v Zbraslavi

Není jednoduché najít venkov v Praze, ale pozveme vás třeba do Zbraslavi, která leží na jižním okraji hlavního města a dnes je samostatnou městskou částí. Její historie sahá hodně hluboko, ve zdejším klášteře bývalo pohřebiště panovnického rodu Přemyslovců a vilu si tu nechal postavit spisovatel Vladislav Vančura (1891–1942). Chcete poznat atmosféru tehdejších zbraslavských říčních lázní? Přečtěte si novelu Rozmarné léto anebo se podívejte na stejnojmenný film Jiřího Menzela, který Vančurovu prózu převedl do podoby poetických filmových obrazů plných krásy, poezie a životní moudrosti. Sám ovšem za vrchol svého režijního mistrovství považoval, že při natáčení dostal do vody Vlastimila Brodského, který se jí bál, a Rudolfa Hrušínského, který se jí štítil.
 

2. Středočeský kraj, Liteň a Svatopluk Čech

Básník, prozaik, novinář a cestovatel Svatopluk Čech (1846–1908) se proslavil příběhy pana Broučka. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích. Když mu bylo šest, jeho tatínek se stal správcem liteňského panství u Josefa Františka Daubka a s početnou rodinou se přestěhoval do Litně v Českém krasu. Tady začal malý Svatopluk poznávat svět a nejvíc mu učarovala lípa na prostranství mezi kostelem a farou. Do jejího stínu „větví kolébavých“ umístil děj svého idylického eposu Ve stínu lípy (1879), který je založený právě na vzpomínkách na dětství. Na Liteň a její okolí vždy vzpomínal jako na místo, odkud ho „samo dětství z dálky volá“, a ani v Litni na svého básníka nezapomněli. Už v roce 1896 jej k jeho 50. narozeninám obecní zastupitelstvo jednohlasně jmenovalo svým čestným občanem, v těsné blízkosti slavné lípy najdete Čechův pomník, je tu Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné i naučná stezka.
 

3. Jihočeský kraj, Hašek, Švejk a Putim

Jednou z nejznámějších jihočeských obcí je Putim. Proslavila se zejména díky románu Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi, filmu Osudy dobrého vojáka Švejka a lidové písni Když jsem já šel tou Putimskou branou. K popularitě vesnice ležící kousek od Písku na pravém břehu řeky Blanice, těsně před jejím soutokem s řekou Otavou, přispěl i Jindřich Šimon Baar. V Putimi se totiž odehrává děj románu Jan Cimbura, založeného na skutečném venkovském selském hrdinovi. Statek Jana Cimbury stojí přímo na návsi, na jeho boční zdi je pamětní deska a Jana Cimburu připomíná i náhrobek na hřbitově u kostela sv. Vavřince. Najdete tu i dům, který se proměnil ve filmovou četnickou stanici, a Švejkovu sochu.
 

4. Plzeňský kraj, Jan Žižka a Chanovice

Kopcovitá krajina kolem Chanovic s výhledy na Šumavu, stovkami kamenitých pahorků, smíšenými lesy a starými cestami, které lemují trnky, lísky a šípkové keře je typickým obrázkem Pošumaví. Říká se, že když Jan Žižka při dobývání hradu Rabí v dálce zahlédl chanovickou tvrz, vydal se ji dobýt.  Jenže pestrá krajina se spoustou kopečků a remízků ho zmátla natolik, že zabloudil a Chanovice nikdy nenašel. Pokud budete mít větší štěstí a malebnou vesničku najdete, uvidíte i zámek, který byl několik stovek let domovem šlechtického rodu Chanovských z Dlouhé Vsi. Dnes v něm kromě základní školy a knihovny objevíte Muzeum lidových řemesel. Okolím Chanovic prochází naučná stezka Příroda a lesy Pošumaví; dovede vás nejenom k rozhledně na Chlumu, ale také ke skanzenu, jediné rozsáhlejší expozice lidové architektury v Plzeňském kraji.
 

5. Karlovarský kraj, pan Herget a Andělská Hora

Jedním z oblíbených cílů pražských výletů je Hergetova cihelna v Praze na Malé Straně s restaurací a muzeem Franze Kafky. Kolem roku 1780 ji založil Franz Anton Leonard Herget, matematik a inženýr, který se narodil v roce 1741 v Andělské Hoře, vesnici ležící kousek od Karlových Varů. Cihly z Hergetovy cihelny putovaly do světa s vtisknutým reliéfem s písmeny A H, což jsou čistě náhodou jak iniciály jejího majitele, tak Andělské Hory.

Už na konci 18. století do Andělské Hory rádi chodívali lázeňští hosté, a to hlavně kvůli romantickým zříceninám středověkého hradu. Ze zřícenin se otvírá nádherný výhled do kopcovité krajiny Slavkovského lesa a Doupovských hor, uvidíte i kostel sv. Michaela Archanděla, unikátní trojboký barokní kostel Nejsvětější Trojice a v dálce za ním u Andělského rybníka možná i výklenkovou kapličku sv. Ludmily, kterou nechalo postavit občanské sdružení Andělská Hora.
 

6. Ústecký kraj, Franz Kafka, Siřem a tajemný Zámek

Slavný spisovatel Franz Kafka odjel na venkov v září roku 1917, krátce poté, co mu lékaři potvrdili diagnózu tuberkulózy hrtanu. Pobyt v Siřemi na Podbořansku, vesnici, která i dnes vypadá, jako by se tam zastavil čas, si moc neužíval. Psal méně, než chtěl, rušily ho kejhající husy, lomoz z návsi, klavír od sousedů, myši pobíhající po stavení i příliš přítulná kočka. Pokud se ale do Siřemi vypravíte v Kafkových stopách, objevíte nejenom předlohu pro pochmurnou ves z Kafkova románu Zámek, ale dokonce i stavbu, která se stala předlohou zvláštního šlechtického sídla.
 

7. Liberecký kraj, Prysk a slavní chalupáři

V Lužických horách mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem leží obec Prysk. V roce 2016 získala titul Vesnice roku Libereckého kraje a je vyhledávaná pro své přírodní krásy, turistické zázemí i bohatý kulturní a společenský život. Zpestřením společenského života Prysku bylo natáčení filmové komedie Léto s Kovbojem, ale na známé tváře byli místní zvyklí, chalupu nebo chatu tu totiž měla řada známých osobností, další sem jezdívali na návštěvy. Prysk dobře znala například Vlasta Chramostová, režisér Karel Kachyňa, Miki Volek, Petr Štěpánek, Roman Skamene anebo Radek Brzobohatý.
 

8. Královéhradecký kraj, Šonov a venkovské kostely Broumovska

Kolikrát už jste uvažovali o tom, že se při návštěvě Broumova a Broumovského kláštera vypravíte ještě o kousek dál? Že konečně na vlastní oči uvidíte neobjevené poklady Broumovska v čele s kostely takzvané Broumovské skupiny, tedy barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera? Kostely, které vznikly v rozmezí několika desítek let v první polovině 18. století, byly v roce 2022 zapsány mezi národní kulturní památky České republiky. K nejhezčím patří kostel sv. Markéty v Šonově: stojí o samotě na vršku nad vesnicí, štítovou zdí je otočený ke svému mateřskému klášteru, a ten je odtud navíc za jasného počasí hezky vidět, i s Broumovskými stěnami v pozadí.
 

9. Pardubický kraj, Vojtěch Jasný a Bystré

Jižně od Svitav a severně od vodní nádrže Vír v Pardubickém kraji leží Bystré. Pro inspiraci sem jezdívali spisovatelka Tereza Nováková a básník Jaroslav Vrchlický. V roce 1968 si městečko vybral pro natáčení svého slavného filmu Všichni dobří rodáci režisér Vojtěch Jasný. Po třiceti letech se vrátil do Bystrého znovu, aby tu v roce 1998 natočil film Návrat ztraceného ráje. Důležitou roli v příběhu hraje Strom rodáků, letitý javor na Němcově kopci západně od města, kde se dřív 30. dubna za filipojakubské noci pálily čarodějnice. Z kopce je také zajímavý výhled na Bystré a jeho půvabné okolí.
 

10. Vysočina, Oldřich Nový a Kuklík

Herec Oldřich Nový, hvězda filmu Kristian, vlastnil déle než čtvrt století chalupu na Kuklíku, ve vesničce deset kilometrů od Nového Města na Moravě. Koupil ji v roce 1956 za šest tisíc a časté pobyty si zpříjemňoval například hraním mariáše v místní hospůdce. Pamětníci na něj vzpomínají jako na noblesního pána, který se rozhodně nechoval jako známá osobnost s nosem nahoru, a naopak mezi místní zapadl. Když v roce 1967 ovdověl, na Vysočinu už tolik nejezdil. Roubenku na Kuklíku nakonec prodal až na podzim roku 1982, půl roku před svou smrtí.
 

11. Jihomoravský kraj, stařeček Pagáč a Petrov

Výlet na jižní Moravu se vyplatí spojit s vinařskou turistikou. Tipů na nejkrásnější vinařskou vesnici má každý milovník vína několik, mezi ty nejdoporučovanější ovšem patří Petrov a areál původních vinných sklepů Plže, v roce 1983 vyhlášený památkovou rezervací lidové architektury. Plže znáte i z filmu: točila se tu řada scén ze seriálu Slovácko sa nesúdí podle povídek Zdeňka Galušky, v němž si hlavní role stařečka Pagáče a jeho nerozlučného druha Jury Kláska zahráli Jozef Kroner a Oldřich Velen. Petrovské sklepy se objevily i v seriálech Vlak dětství a naděje, v Četnických humoreskách nebo v Básnících.
 

12. Zlínský kraj, král Karel III. a Hostětín

Rozlehlý sad a zahrada, naučné stezky Naokolo Hostětína a Po zelené Hostětínem, dřevěné sochy v krajině, Jablečné slavnosti a ekologické centrum Veronica: to všechno nabízí Hostětín, vesnice ve Zlínském kraji uvelebená na úbočí Bílých Karpat, která žije ekologií. Při jedné ze svých návštěv Česka do Hostětína zavítal i tehdejší následník britského trůnu princ Charles, nyní král Karel III.
 

13. Olomoucký kraj, liška Bystrouška a Veselí

Veselí nemusí být jen město nad Lužnicí nebo nad Moravou, existuje také maličké Veselí u Mohelnice v Olomouckém kraji. Hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel bývalo hlavně zemědělství a práce v lese. Právě na zdejším polesí praktikoval v roce 1899 malíř Stanislav Lolek. Hajný Gustav Kořínek mu tehdy vyprávěl příběhy nezbedné lišky, které se někdy v 19. století ujal revírník Ferdinand Mayer z myslivny na Stříteži. Tak vznikl předobraz pozdější slavné lišky Bystroušky. Když se projdete obcí i jejím překrásným okolím po naučné stezce Lišky Bystroušky, dojdete až pod hrad Bouzov anebo do Loštic s Muzeem olomouckých tvarůžků.
 

14. Moravskoslezský kraj, zbojník Ondráš a Janovice

Se jménem Ondráš se setkáte na řadě míst Moravskoslezského kraje: jmenují se tak horské hotely, restaurace, krajové speciality i minerálka. Většina z nich připomíná zbojníka Ondráše, legendu pověstí z Beskyd. V Janovicích, vesnici mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Frýdkem-Místkem ale dobře ví, že Ondráš nebyl pohádková postava, ale skutečný muž. Žil v letech 1680–1715 a byl prvorozeným synem janovického fojta Ondřeje Fucimana, který svého času dostal na dvacet let k užívání Lysou horu. Ondráš dokonce navštěvoval jednu z nejváženějších škol široko daleko, ale místo aby pilně studoval a stal se knězem nebo učitelem, dal se na zboj. Vedl skupinu asi třiceti chlapů a rozhodně si nepočínali jako loupežníci z pohádek, kteří bohatým brali a chudým dávali: brali všem a nedávali nikomu nic. Vydejte se do Janovic a na frýdecký zámek po Ondrášových stopách!