Mnoho evropských jazyků převzalo název pro září od
Římanů a z latinského slova
septem, tedy
September. Až do roku 153 před naším letopočtem se totiž září v římském kalendáři počítalo jako sedmý měsíc v roce. Čeština ale zvolila originální název, který se sedmičkou ani zářivými slunečními paprsky nemá nic společného. Je odvozený od stejného slovního základu jako následující říjen, jen ve slově září slyšíme slova „za říje“, tedy během říje. Na
Kudy z nudy vám připomeneme jak
den podzimní rovnodennosti a začátek podzimu, tak
28. září jako den svatého Václava. Také ten s sebou přináší spousty mouder, pořekadel a pranostik, které shromáždili naši předkové.
Začátek září a Jilské ochlazení
První skutečnou úlevou po
srpnovém letním žáru může být takzvané
Jilské ochlazení, které přichází hned kolem 1. září. Z kalendářů zjistíte, že ten den mají svátek Linda a Samuel, ale dřív to byl den
svatého Jiljí. Mnich a poustevník, jeden z nejoblíbenějších středověkých světců a také jeden ze
Čtrnácti svatých pomocníků pocházel z
řeckých Atén a žil někdy mezi lety 640 až 710. Se jménem svatého Jiljí je spojená celá řada pranostik, například:
- Svatý Jiljí slunce mírní.
- Na svatého Jiljí jdou jeleni k říji.
Pranostiky vycházející z dlouhodobých historických pozorování počasí ale prozrazují ještě jednu zajímavost: jak je prý na den svatého Jiljí, takové počasí má převládat celý měsíc, ba dokonce celý podzim. Vypovídají o tom následující pořekadla:
- Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
- Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
- Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
- Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.
- Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
- Jiljí jasný – podzim krásný.
- Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
- Na den Jiljího hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
Mariánské babí léto
Znáte
mariánské léto? Vlídné teplé období, nazvané podle
svátku Narození Panny Marie (8.9.), přichází s šedesátiprocentní pravděpodobností v prvních dvou týdnech září. Podobně jako pro svatého Jiljí i tady prý platí, že jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle, případně dokonce osm neděl.
K mariánskému svátku se ale vztahují i jiné pranostiky:
- Na Narození Panny Marie se slunce musí pousmát, i kdyby mělo v noci vstát.
- Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení.
- Na Panny Marie narození hadi a štíři pod zem míří.
- Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
Na výraz mariánské léto se ale už většinou zapomnělo, mnohem častěji tomuto období říkáme
Babí léto. Období, které provází konec léta a začátek podzimu, je plné barev a slunečného příjemného počasí, kdy teploty přes den šplhají ke dvacítce. V noci a ráno sice teploty klesají i pod 10 °C a někdy dokonce až k bodu mrazu, časté jsou i ranní mlhy, ale právě během babího léta můžeme pozorovat
krásné východy a západy Slunce. Je to ideální čas pro cestování mimo sezonu, kdy zažijete poslední teplé letní dny.
A odkud se vzal název Babí léto? Prý kvůli drobným pavučinkám, které se v září volně vznášejí ve vzduchu a připomínají šedivé vlasy našich babiček. Zároveň je léto v čase babího léta již „zestárlé“ a za vrcholem, který nastal v
červenci a
srpnu. I to vystihuje jeho označení babí.
A jak dlouho babí léto trvá? To se nedá odhadnout. Historickým rekordmanem prý je rok 1959, kdy se babí léto udrželo sedm týdnů, ale v některých letech se vůbec neobjeví.
Svatováclavské léto a příchod chladných dnů
Babímu létu se také někdy říká
Svatováclavské léto. Samotný
den svatého Václava ale žádné překvapivé výkyvy počasí nepřináší. Říkává se, že
kolem svatého Václava nové léto nastává, ale také že
na svatého Václava bývá bláta záplava anebo
na svatého Václava každá pláňka dozrává. Že v září přichází čas
vinařů, vína a vinobraní prozrazují průpovídky
na Václava českého bývá vína nového anebo
svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Už od poloviny září ale je patrné, že se
příroda připravuje na zimu. Listí na stromech zlátne a zvolna opadává, na obloze se houfují tažní ptáci, a také přichází takzvané
ludmilsko-matoušské ochlazení, dlouhý úsek poklesu teplot.
Svatá Ludmila,
patronka česká, která má svátek 16. září, prý ráda přináší vítr, déšť a nepohodu. Není to nic překvapivého: ke konci měsíce se stále citelněji ochlazuje.
Nadcházející podzim prorokuje řada dalších pranostik:
- Po svatém Kříži (14.9.) podzim se blíží.
- Od Panny Marie Sedmibolestné (15.9.) teplota rychle poklesne.
- Od svaté Ludmily světice obouvej již střevíce.
- Po svatém Matouši (21.9.) čepici na uši.
- Po svatém Václavu beranici na hlavu.
Definitivní škrtnutí letního počasí s sebou přináší
svatý Jeroným (30. září). Pro jeho svátek platí pranostiky:
- Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
- O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
- Svatý Jeroným bez dřeva zatopil.