Červenec ale zdaleka nepatří jen
Annám a
Markétám: přináší také takzvané
pavlovské léto,
prokopské a
magdalenské deště. Naši předkové samozřejmě pamatovali i na svatého
Jakuba (25.7.), protože koneckonců na počasí,
péči o úrodu a úspěšné sklizni závisely jejich životy i prosperita celého hospodářství.
Pavlovské léto a Prokopské deště
S
červnem jsme se rozloučili pranostikami, které se točily kolem
Petra a
Pavla (29.6.). Kromě úrody myší a hub (vzpomeňte si,
prší-li prý na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší a urodí se hojně hub) ale také přichází takzvané
pavlovské léto a s ním předzvěst začátku žní – alespoň o tom vypovídá pranostika
svatý Petr sena sklízí, svatý Pavel k žitům vzhlíží.
V dnešní době většinu z nás daleko víc než začátek sklizně zajímá to, že 1. července začínají velké
letní prázdniny. O těch pranostiky mlčí, zato si s velkou pečlivostí všímají takzvaných
Prokopských dešťů. Po
Svatojánských deštích jde o druhou vlnu monzunových srážek, a dokonce
dlouhodobá měření počasí v
pražském Klementinu opravdu potvrzují pro 2. a 3. červenec výrazný pokles teplot v jinak teplém období.
Pranostiky pro 2. červenec (den
Navštívení Panny Marie) a 4. červenec (
svatý Prokop) proto jsou většinou nevlídné, studené a mokré:
- Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
- Na svatého Prokopa venku častá kápota.
- Když prší na svatého Prokopa, zmokne každá kopa.
Přichází svatá Markéta a začátek žní
Na
svatou Markétu (13.7.), patronku plodnosti a těhotných žen, nastává takzvané
Markétské léto, sice krátké (13.–17. července), ale jinak vítané teplé a suché období mezi jednotlivými vlnami medardovských dešťů. Ovšem pozor, kromě sucha přináší riziko letních bouřek z horka. Markétské léto také často bývá signálem k zahájení žní, hlavně v nížinách. Co o tom říkají pranostiky?
- Svatá Markéta hodila srp do žita.
- Svatá Markéta žene žence do žita.
- Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
- Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
- Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.
- Svatá Markyta češe první hrušky.
Magdalenské deště a Anenská chladná rána
Léto sotva začalo a už tu máme první příznaky blížícího se podzimu: přinášejí je takzvané
Magdalenské deště (18.7. – 23.7.), srážkově bohaté období s pravděpodobností výskytu asi 65 %. Co nám o závěru července říkají pranostiky?
- O svatém Eliáši (20.7.) bouřky často straší,
- Na proroka Daniele (21.7.) nalije též do mandele.
- Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
- V ten den rádo poprchává, poněvadž Máří Magdaléna Pána svého oplakává.
A zajímavost?
Den Maří Magdaleny (22.7.) prý býval plný smůly, takže se nekonaly svatby a také se nedoporučovalo koupat: pověra tvrdila, že by koupající stáhly pod vodu Magdaleniny dlouhé vlasy. Naopak se ale ten den doporučovalo vlasy stříhat, a to hlavně těm, kteří chtěli, aby vyrostly hustší, delší a krásnější.
A co dál? Milovníky malin potěšíme pořekadlem, že
kolem svaté Kristýny (24.7.) dozrávají maliny. Pro milovníky letních radovánek, sluníčka a prázdnin ale byl vyloženým strašákem svatý
Jakub (25.7.), který trochu záhadně přinášel spousty pranostik spojených se zimou a koncem roku:
- Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
- Parno o Jakubu, zima o Vánocích.
- Jakub bez deště, tuhá zima.
- Jakub naseče, Anna upeče.
- Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
Ovšem kdo si o
Vánocích bude pamatovat, jestli zrovna na
Jakuba foukalo, pršelo nebo pálilo slunce?
Na vlně nižších teplot se veze i svatá
Anna (26.7.), provázená obecně známou veršovánkou
„svatá Anna, chladna z rána“. Studená rána a velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami způsobují letní teploty přes den a jasné noci – aneb jak říká jedna z jakubských pranostik,
na svatého Jakuba dopoledne léto, večer zima.