Ve druhém století našeho letopočtu dosáhlo
Římské impérium svého největšího územního rozsahu. Jeho hranice rozdělovaly Evropu na dva kulturně, ekonomicky a politicky rozdílné světy. Na jedné straně to byla vyspělá civilizace s bohatými provinciemi, městskými samosprávami, kvalitními silnicemi a rozvinutou ekonomikou, na straně druhé barbarské národy ze severu –
Germáni, Markomani (jejichž
král Marobud byl prvním obyvatelem české kotliny, jehož známe jménem),
Kvádové, Keltové a další. Dělicí čarou mezi těmito světy byla ve střední Evropě linie
řeky Dunaje.
Dunajský Limes, památka UNESCO
K zabezpečení svého světa před nepřátelskými kmeny vybudovali Římané řetěz opevnění se strážními věžemi a vojenskými tábory, takzvaný
Dunajský limes. Latinsky výraz
limes označuje cestu, mez či hranici, v současnosti v širším smyslu označuje pevninskou hranici Římské říše. Ta se táhla v celkové délce 2 400 kilometrů od pramene Dunaje až k Černému moři a její západní část je od roku 2021 zapsána na
seznamu světového dědictví UNESCO. Společnou žádost podalo
Slovensko,
Rakousko a
Německo.
Některé opevněné římské základny se používaly i ve středověku a staly se základy mnoha měst – namátkou tábory Adjuvense (dnes
Wallsee), Arelape (
Pöchlarn), Favianis (
Mautern), Augustiana (
Traismauer), Comagenis (
Tulln), Cannabiaca (
Zeiselmauer), Vindobona (
Vídeň), Ala Nova (
Schwechat) a nakonec hlavní město provincie
Carnuntum. Ve vnitrozemí vznikla správní centra jako Aelium Cetium (dnešní
St. Pölten) anebo lázně Aquae (dnešní
Baden).
Archeologická naleziště a pozůstatky opevnění ale prozrazují, že Římané se často dostávali daleko za Dunaj, a tak všechny jejich cesty nevedly jen do Říma, ale také na
jižní Moravu, k
Mikulovu a pod
Pálavu, anebo dokonce až do
Olomouce.
Římané pod Pálavou a návštěvnické středisko Brána do Římské říše
Na našem území měli Římané hlavní posádku na
Hradisku u
Pasohlávek nedaleko
Novomlýnských nádrží. Vojenská základna se rozkládala zhruba na třicetihektarové ploše a je doposud jedinou lokalitou na českém území s pozůstatky zděných antických staveb. Byla mnohem větší než dočasně budované tábory a dokonce známe i její obyvatele: nalezené cihly totiž nesou kolky s označením
X. legie Gemina Pia Fidelis, která měla stálý tábor v dnešní Vídni. O
nejlépe dochovaný tábor římské armády na našem území se zajímal i
prezident T. G. Masaryk, který římské opevnění na Hradisku osobně navštívil roku 1927.
Dnes římskou pevnost, kde žily desetitisíce vojáků a nacházely se tu řemeslné dílny, nemocnice i lázně, podrobně představuje
návštěvnické centrum Brána do Římské říše. V moderně pojaté expozici uvidíte nejenom model pevnosti, ale i výstroj i výzbroj římských vojáků, repliky i originály archeologických objevů. Dozvíte se nejenom to, jak Římané bojovali, ale také jak se bavili, jak vařili a stolovali nebo jak pracovali. Okolím vás provedou
naučné stezky, v krajině objevíte i vyznačené půdorysy někdejších římských staveb, jejich repliky a rekonstrukce.
Pokud se o pobytu Římanů v kraji pod Pálavou chcete už nyní dozvědět něco víc, musíte se vypravit na
zámek do
Mikulova, kde sídlí
Regionální muzeum. Stálá expozice
Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, oceněná v
Národní soutěži muzeí cenou
Gloria musaealis v kategorii
Muzejní výstava roku, mapuje prostřednictvím archeologických nálezů život na Moravě v prvních staletích našeho letopočtu.
Římané v Olomouci
Vypravíte se za Římany do
Olomouce? Pak byste měli vědět, že barokní
Caesarova kašna v historickém centru města dokonce odkazuje na bájného zakladatele města
Gaia Julia Caesara anebo že se u
kostela Panny Marie Sněžné podařilo objevit římskou pálenou střešní krytinu. V městském znaku také najdete zlatá písmena SPQO, zkratku latinského výrazu
Senatus Populusque Olomucensis, česky Senát a lid olomoucký. V něm ale Římané prsty nemají: do městského znaku je nechala doplnit
Marie Terezie roku 1758 za hrdinný odpor měšťanů při pruském obléhání.
V městské části
Neředín v létě 2001 archeologové objevili
pozůstatky římského vojenského tábora z druhého století našeho letopočtu. Podle historiků to byl fascinující objev: jde o
nejseverněji položené průkazné stopy římského impéria ve střední Evropě. Jednotka římské armády na
střední Moravě sídlila v době markomanských válek, kdy kontrolovala okolí, zejména cesty a brod přes
řeku Moravu.
Památník pobytu Římanů objevíte kousek od někdejšího římského tábora. Jeho dominantou je
replika kamenného římského milníku, jimiž Římané označovali významné cesty. Památník doplňují lavičky a nápaditě upravená zastávka MHD s plánem archeologického naleziště a informacemi o nalezených stříbrných mincích, bronzových sponách či střepech keramických nádob. Nechybí ani údaj, kolik římských mil museli legionáři urazit, aby se z Olomouce dostali do věčného města, anebo odkaz na speciální web, kde se o římských nálezech v Olomouci dozvíte řadu podrobností a zajímavostí.
Římané na dalších místech Moravy
Díky archeologickým výzkumům víme o několika desítkách dalších římských táborů. Byly objeveny především díky terénním výzkumům a také nápadným tvarům nebo barevným rozdílům v lánech obilí, patrným na leteckých fotografiích. Na
jihu Moravy byly například římské tábory v
Ivani, v
Mušově a v
Drnholci. Další tábory budovala římská armáda v místech s největším množstvím germánských osad a také podél hlavních cest; to byly například
tábory v Olomouci-Neředíně, v
Hulíně nebo v
Jevíčku.