Tajemný stůl v srdci České Kanady
Je celkem jedno, jestli vám
Česká Kanada svou atmosférou připomíná nebo nepřipomíná severoamerickou divočinu, jisté však je, že v malebné krajině mezi
Kunžakem a
Slavonicemi objevíte stovky pitoreskních kamenných útvarů. Některé jsou dostatečně známé a docela dobře přístupné, například
bývalý viklan Trkal nebo žulový balvan nazývaný
Ďáblova prdel, k řadě jiných ale značky ani pohodlné cesty nevedou. To je případ
Kamenného stolu mezi Kunějovem a Kunějovskými samotami, který zatím přehlížejí i turistické mapy. Stojí v místech, kde lišky dávají dobrou noc (GPS 49,079715 15,105668) a o jeho původu se neví téměř nic;
podle některých zdrojů jde o přírodní útvar, podle jiných o megalit, opracovaný kamenný památník z dávných časů. Stůl ale dobře znají milovníci kuriozit a už jej stihli obalit spoustou legend; například se tu prý zastavil a posvačil Jan Žižka v čele husitských vojsk, když táhl dobývat
hrad Landštejn.
Stůl z loupežnické pohádky na Velkém Mehelníku
Velký Mehelník je 633 metrů vysoký vrch v
Píseckých horách východně od
Písku. Je to krajina protkaná cyklostezkami a turistickými značkami, na
vrchu Jarník stojí rozhledna a mezi Jarníkem a Velkým Mehelníkem objevíte přírodně
naučný areál Flekačky s lesovnou, infocentrem a geoparkem s ukázkami jednotlivých hornin, které tvoří
Písecké hory. Když se po značené cestě vydáte na vrchol
Velkého Mehelníku, kousek od jeho vrcholu na východním úbočí objevíte velký,
mechem obrostlý kámen, označovaný jako
Loupežnický stůl. Také tady zapracovala lidská fantazie, takže podle některých badatelů šlo o
obětní kámen (a do prohlubní na jeho vrcholu se měla zachytávat krev), podle jiných tu prý večeřívali loupežníci.
Velká prohlubeň jim sloužila jako mísa, menší jako talíře. Rozhodně neuděláte chybu, když si s sebou přinesete svačinu a právě tady na Loupežnickém stole si ji sníte.
Tři kamenné stoly „na památku“
U dalších kamenných stolů loupežníci nikdy nejedli, připomínají totiž rozmanité historické události.
Starší kamenný stůl objevíte v lesích nad
řekou Sázavou (GPS 49.8367472N, 14.9915167E) a připomíná rok 1905, kdy se v nedalekých
Ratajích konal sjezd České lesnické jednoty. Na kamenném stole se tehdy prý skutečně hodovalo; dnes by to zvládli jen skuteční obři, protože stolní deska na čtyřech kamenných nohách se vznáší téměř dva metry nad zemí.
Další kamenný stůl se nachází na
úbočí Javorníku kousek od
sportovního areálu Obří sud a bezpečně vás k němu dovede turistická značka spojující
penzion Obří sud s obcí Záskalí.
Kamenný stůl stojí jen kousek od cesty na okraji velké paseky a připomíná Adolfa Walderta, koláře z Hodkovic nad Mohelkou, který se v těchto místech v únoru 1935 smrtelně zranil při lyžařských závodech.
Třetí kamenný stůl najdete v
Chřibech, u silničky mezi
Modrou a
penzionem Bunč.
Králův stůl dokonce má sedátka, a ačkoli jeho deska je všelijaká, jen ne rovná, prý na ní byla roku
1706 podepsána smlouva o vzájemné hranici mezi
velehradským klášterem a Janem z Rottalu, majitelem napajedelského panství. Mimochodem, je to jediný stůl z našeho seznamu, na který se nepodíváte zblízka, od všetečných turistů jej odděluje dřevěný plůtek.
Stůl a židle pro obry
Chystáte se na výlet do
Rychlebských hor? Když pojedete po silnici ze
Žulové do
Javorníku, vlevo od silnice na
vrcholku Lánského vrchu uvidíte
obří dřevěný stůl se dvěma židlemi. Neobvyklá konstrukce tu stojí přibližně deset let a její autor je neznámý. Kdo se sem vypraví na piknik, ten si užije překrásný kruhový výhled například na hřebeny
Rychlebských hor, Žulovskou pahorkatinu a
Smolný vrch, kam se můžete zajít podívat na známé
Venušiny misky. Z jihovýchodu údolí uzavírá masiv
Studniční hory (na jejím jižním úbočí leží
Priessnitzovy lázně a město
Jeseník) a za ní ještě zahlédnete
vrcholky Šeráku a Keprníku v
Hrubém Jeseníku. V
Hodslavicích u
rodného domu Františka Palackého objevíte
obří školní židli a další zajímavé fotopointy.
Menhir a betonové křeslo u Mořinky
Třímetrový
vápencový menhir byl na
kopec nad středočeskou obcí Mořinka umístěn dne 31. prosince roku
1999 skupinou nadšenců, v čele s akademickým sochařem Petrem Váňou. Jedná se o pseudomenhir z kamene vysokého asi
3 metry a 5 tun těžkého. U menhiru ještě objevíte originální
betonové křeslo, které je za teplých dnu příjemné vyhřáté. Sedmisetkilová betonová socha ve tvaru ušáku sem byla umístěna v roce 2003. Je
130 cm vysoká a vytvořil ji
sochař Zdeněk Ruffer. Doprava křesla proběhla bez použití těžké techniky, pouze za přispění sil skupinky lidí, vozíku a lyžin. Místo poskytuje
nádherný rozhled do údolí
Berounky s domečky, jako krabičkami od sirek, políčky a lesem na obzoru.