Unikátní mozaika přírodních krás, majestátních vrcholků, starobylých měst a historických památek: to je
Liberecký kraj a krajina východních výběžků
Lužických hor a jejich úbočí. Najdete tu spoustu míst, kde si odpočinete, načerpáte novou energii a také zažijete nová dobrodružství – třeba při prozkoumávání dosud neobjevených míst česko-německého pohraničí.
1. Trojmezí u Hrádku nad Nisou
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/04937f8a-9e61-4b0b-9563-4570fe265f14/537-01-trojmezi-hradek-nad-nisoushutterstock-1468192880.jpg.aspx&width=300&height=152)
Míst, kde se setkávají hranice tří států, najdete v Evropě desítky.
Česko-německo-polské Trojmezí leží severně od
Hrádku nad Nisou a jižně od německé
Žitavy / Zittau na soutoku
Lužické Nisy a Oldřichovského potoka. Z Hrádku se sem dostanete po
cyklostezce nebo pěšky kolem
jezera Kristýna, pokračovat ale můžete jen přes lávku do Polska, most přes Nisu zatím chybí. Chcete-li se podívat z
Trojmezí na skok do Německa, musíte přejít Lužickou Nisu už jižně od
Kristýny u Staré celnice a držet se
cyklotrasy Odra-Nisa.
2. Kristýna a další tipy kam k vodě
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/6fc9a82e-2f5e-45a5-819f-551349634e26/537-02-kristyna-shutterstock-1534943573.jpg.aspx&width=300&height=225)
Přestože jsme v
Lužických horách, i tady objevíte příjemná místa ke koupání. Ať už hledáte místo, kde strávit hezký letní den anebo se jen osvěžit po náročném výšlapu, jedničkou je známé
jezero Kristýna v
Hrádku nad Nisou. Bývalý lignitový lom napájí podzemní prameny a voda se v létě nekazí, navíc tu kromě několika restaurací najdete i
lanový park nebo
půjčovnu lodí. Můžete si ale vybrat i revitalizované
přírodní koupaliště v blízké
Chrastavě anebo v
Jablonném v Podještědí.
3. Hrad Grabštejn, klenot Trojzemí
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/e25ed734-15bd-406c-9ffe-125aa960d24c/046-grabstejn.jpg.aspx&width=300&height=205)
Žádný jiný
hrad či
zámek není pro
Trojzemí tak typický jako
Grabštejn, hrad na skalnatém kopci nad obcí Chotyně nedaleko
Hrádku nad Nisou. Z centra města to k hradní bráně jsou zhruba čtyři kilometry, takže prohlídku renesančního sídla rodu Gallasů a Clam-Gallasů můžete spojit s příjemnou procházkou. Odměnou bude prohlídka hradu s jedinečnou
renesanční kaplí sv. Barbory, archeologickou expozicí a
veterinárním muzeem, které mapuje dějiny vojenské kynologie. Anebo si vyberete
speciální trasou pro děti, kde je prohlídka spojená s pátráním po ztraceném klíči od truhlice s pokladem?
4. Hrádek nad Nisou
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/c180e023-0731-44ce-83c1-0a649bf425d0/537-04-hradek-nad-nisou-shutterstock-1139588456.jpg.aspx&width=300&height=167)
První písemná zmínka o městě je z roku 1287, ale v té době už
Hrádek nad Nisou jistě nějakou dobu existoval. Od 13. století patřil pod panství
Grabštejn. V 19. a 20. století bylo městečko střediskem strojního a
textilního průmyslu, v okolí se také těžil lignit. V roce 1957 byl otevřen
povrchový důl Kristýna, který byl v provozu do roku 1972. Dnes je zatopený a díky němu má Hrádek skvělé koupací
jezero Kristýna. V centru města je hezké
Horní náměstí, od roku 2003 městská památková zóna, dominantou pak je
kostel sv. Bartoloměje s bohatou barokní výzdobou.
5. Jedinečná lidová architektura a podstávkové domy
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/41382834-49b0-4f00-84d3-f085bc95a38b/podstavkovy-dum-shutterstock-2074812550.jpg.aspx&width=300&height=200)
Každý region má svou typickou
lidovou architekturu. Pro
Lužické hory jsou to domy s podstávkovou konstrukcí, hrázděným patrem, kamennou podezdívkou a břidlicovými štíty.
Dřevěné podstávkové domy jsou typické pro celé česko-polsko-německé Trojzemí, a najdete je jak v centrech měst a vesnic, tak na horských stráních. Dívejte se kolem sebe a žasněte: v krásném podstávkovém domě sídlí například
infocentrum na Horním náměstí v
Hrádku nad Nisou, další domy si prohlédnete třeba v
Mařenicích, Heřmanicích, Horní a Dolní Světlé,
Krompachu,
Jablonném v Podještědí a dalších místech.
6. Lužické hory aneb malé velké hory
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/1f95a72e-af33-4346-889c-3751f1bef7a8/Stribrny-vrch-v-Luzickych-horach.jpg.aspx&width=300&height=200)
Nejvyšší vrcholy
Lužických hor sice nedosahují ani 800 nadmořských metrů, ale přesto to jsou velké hory se vším všudy, jen v menším měřítku. Leží na průsečíku mezi
Jizerskými horami,
Českým středohořím a
Českým Švýcarskem, a z každé uvedené oblasti mají něco originálního. Z
Českého Švýcarska převzaly Lužické hory pískovcové útvary a skalní města, z
Českého středohoří vulkanický charakter a kuželovité vrcholy, z
Jizerských hor zase táhlé hřebeny. Vrcholky, strmě vystupující ze zalesněné zvlněné krajiny, vzbuzují dojem, že jsou mnohem vyšší, než se zdá. Za každý namáhavý výstup ale dostanete odměnu – nikoli v podobě razítek a suvenýrů v informačních centrech, ale v podobě
exkluzivních výhledů.
7. Lužické sedmistovky
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/bbdaba9f-c0c0-46a6-ae66-941f8ed9241e/rozhledna-jedlova.jpg.aspx&width=300&height=225)
Možná se vám
Lužické hory zdají nízké, ale věřte, že i pro zdatné turisty je zdolání zdejších
deseti lužickohorských sedmistovek pěkná výzva. Které to jsou? Nejvyšší je se 793 metry nadmořské výšky
Luž, přes který prochází česko-německá hranice. Na české straně je
vyhlídková terasa, u sousedů v Německu stojí
rozhledna. Následuje jen o metr nižší
Pěnkavčí vrch, kam ani nevede turistická značka. Třetím nejvyšším vrcholem Lužických hor je
Jedlová (774 m) s
rozhlednou. Ač bez vyhlídkové věže, jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů nabízí
vrchol Klíč (760 m), následuje
Hvozd (749 m) s torzem českého hostince a restauracemi na německé straně, kam se dá vyjet autem. Šesté místo drží
Studenec (737 m) s další rozhlednou, za ním jsou
Velký (736 m) a
Malý Buk (713 m), 710 metrů vysoký pohraniční vrch
Weberberg (711 m) a
Bouřný (703 m).
8. Popova skála a rozhled do tří zemí
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/43211213-94ef-4894-8c02-a5c2ec89b0a3/537-08-popova-skala-shutterstock-2062132043.jpg.aspx&width=300&height=200)
Zdálky vypadá
Popova skála jako tajemná zřícenina hradu, ve skutečnosti ale jde o mohutnou pískovcovou skálu, na jejímž vrcholku je skalní vyhlídka. Nahoru vedou pohodlné schody, z vrcholku s nadmořskou výškou výšce 565 m se otvírají rozhledy do tří zemí najednou. Vidět je také několik vrcholků
Lužických hor, symbol
Libereckého kraje Ještěd a také rozsáhlé povrchové doly v sousedním Polsku. Z
Hrádku nad Nisou vás až na vyhlídku dovedou značené trasy pro pěší, nejkratší cesta měří asi pět kilometrů.
9. Česká brána
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/abd1afff-dbb3-4143-9719-153513461310/537-09-lesy-luzicke-hory-shutterstock-727504216.jpg.aspx&width=300&height=225)
Na
Popovu skálu se dostanete také oklikou, když se vydáte z Loučné k
rozcestí Cikánský kout a dál po stezce podél státních hranic mezi Českem a Německem údolím Bílého potoka. Cestu kličkující územím obou států lemuje řada pískovcových věží, mezi nimiž má zvláštní místo dvojice skal zvaná
Česká brána. Stezka i hranice vede mezi nimi, v kamenech jsou vyryté novodobé hraniční znaky, letopočet 1831 a písmena Z, značící německou Žitavu.
10. Liščí kazatelna a další skalní útvary
Českou bránu využívají i horolezci, ale poměrně málo. Zajímavější jsou pro ně skály na německé straně hranice,
Pytel mouky (Mehlsack),
Výří skály (Uhustein) a
Dianina stěna (Dianawand). Vystoupat můžete až na vyhlídku
Liščí kazatelna (Fuchskanzel), která nabízí pěkný výhled na
Žitavu i
Hrádek nad Nisou. Mezi údolím Bílého potoka a silnicí Žitava–Lückendorf je rovněž
zřícenina strážního hradu Karlsfried.
Na skok za hranice
Jen kousek za hranicemi leží Žitava / Zittau, nejjižněji a nejvýchodněji položené saské město. Je plné historických památek, za vidění stojí především historické náměstí Markt s impozantní radnicí, sedmipatrová Solnice / Salzhaus a Řeznická bašta s věhlasnými květinovými hodinami. Když vystoupáte 266 schodů, můžete se rozhlédnout po okolí z věže kostela sv. Jana / Johannisturm.
- Největším pokladem města jsou postní plátna, Velké z roku 1472 (8,20 m x 6, 8 m, 90 scének ze Starého a Nového zákona, vystaveno v muzeu kostela Sv. Kříže) a Malé Žitavské postní plátno z roku 1573, vystavené v bývalém františkánském klášteře, nyní Kulturně-historickém muzeu města Žitavy / Kulturhistorisches Museum Franziskanerkloster.
Velkým turistickým lákadlem pro české turisty jsou Žitavské úzkokolejky: vlaky tažené parními lokomotivami jezdí z Žitavy do lázeňských městeček Kurort Jonsdorf a Kurort Oybin. Železnice jezdí 365 dní denně podle jízdního řádu z nádraží v Žitavě přes Olbersdorf (nádraží Bertsdorf); z nádraží v Žitavě trvá jízda asi 50 minut, z nádraží Bertsdorf pouhých 15 minut.
- Na mohutné pískovcové stolové hoře nad lázeňským městečkem Kurort Oybin se tyčí romantická zřícenina hradu Ojvín / Oybin. Srdcem areálu je bývalý klášter s kostelem zčásti vytesaným do skály, který nechal vybudovat Karel IV. Prohlédnete si také původní klášterní hřbitov a muzeum, k posezení láká výletní restaurace ve švýcarském stylu a spousty romantických vyhlídek. Otevřeno je tu celý rok.