První den: Trojmezí u Hrádku nad Nisou
![](/getmedia/9617df83-e48e-4726-be7f-1302c4b8fa86/045-hradek-nad-nisou.jpg.aspx?width=300&height=198)
Začínáme na severu: na
česko-německo-polském Trojmezí u
Hrádku nad Nisou. Ze všech našich míst, kde se setkávají hranice tří států, žije právě Trojmezí na severu nejčilejším společenským životem. Vlají tu státní vlajky všech tří zemí a modrá vlajka Evropské unie, města Hrádek nad Nisou, Žitava a Bogatynia se každoročně střídají v pořádání Slavnosti Trojmezí. V minulosti tu proběhly velké oslavy rozšíření Evropské unie, naopak v budoucnosti se chystá stavba
kruhového mostu. Ten nejenom symbolicky propojí všechny tři země, ale umožní navštívit území našich sousedů; zatím totiž všechna místa s kříži, památníky a odpočinkovými místy oddělují
řeka Lužická Nisa a
Oldřichovský potok.
K trojbokému žulovému obelisku a dřevěné zvoničce na české straně Trojmezí se dostanete z
Hrádku nad Nisou pěšky nebo na kole po
naučné Stezce stromů, případně krátkou procházkou alejí z dubů, topolů a borovic od
parkoviště u
jezera Kristýna.
![](/getmedia/f00eac32-2957-4c4b-a894-738b2ddec829/045-hradek-nad-nisou-trojmezi.jpg.aspx?width=300&height=198)
V létě nabízí Kristýna skvělé koupání, a protože v okolí objevíte řadu zajímavých míst,
Trojmezí zvané též
Trojzemí se postará o
program třeba na prodloužený víkend: kromě
Hrádku nad Nisou a
Lužických hor se můžete vypravit třeba na
hrad Grabštejn, na
skalní vyhlídku Popova skála, do německé
Žitavy / Zittau anebo do
Oybinu, městečka kousek za hranicemi se
zříceninou gotického královského hradu s klášterem. Je to cestovatelská lahůdka, kterou
seriál #světovéČesko nemůže nechat bez povšimnutí!
Druhý den: Trojmezí a Smrčiny na západě
![](/getmedia/71f89b53-6812-43c5-bad9-fb3a8dbfefef/045-zapad-trojmezi.jpg.aspx?width=300&height=198)
Protikladem rušného trojmezí na severu je
Trojmezí na západě. Jmenuje se tak místní část města Hranice s pár desítkami obyvatel a také místo, kde se setkávají
historické hranice Čech, Bavorska a Saska. Až na hranice, do nitra téměř neznámého
pohoří Smrčiny se autem nedostanete, je třeba zaparkovat v Trojmezí a dál pokračovat pěšky nebo na kole po červeně značené cestě. Souběžně po ní vede
naučná stezka Na cestě k trojstátí; s odlehlou, ale krásnou krajinou, seznamují jednotlivá zastavení. Na konci až na hranicích, v mělkém údolí potoka Rokytnice / Regnitz čeká příjemné místo s historickými hraničními kameny; nejstarší z nich má označení 1/1 a pochází z roku 1844. Na rozdíl od severního Trojmezí tady nechybí můstky přes potok, a tak se na skok můžete podívat i k sousedům.
Třetí den: Trojmezí na Šumavě
![](/getmedia/c620e41b-ba84-46ff-8360-b1b7e96dd18e/045-sumava-trojmezi.jpg.aspx?width=300&height=198)
Nejvýše položené ze všech našich trojmezí je to na
Šumavě: jmenuje se tak horské sedlo v nadmořské výšce 1324 metrů.
Trojmezí, kde se setkávají
státní hranice Česka, Německa a Rakouska, leží mezi
vrcholy Plechý (1378 m) a
Trojmezná (1361 m). Kdo chce trojboký žulový hraniční sloup se státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích vidět na vlastní oči, musí si k němu dojít pěšky. Nejkratší cesta z české strany vede z
Nového Údolí anebo z
Jeleních vrchů podél
Schwarzenberského kanálu. Na hlavní hřeben vystoupáte od
Nového Údolí kolem
Rosenauerovy nádrže a přes
Třístoličník, z Jeleních vrchů vede nejkratší cesta kolem
Plešného jezera.
![](/getmedia/c2ac158b-91c1-407e-b53b-588af1a6acc4/tristolicnik-shutterstock-1164170782.jpg.aspx?width=300&height=200)
Dávná legenda vykládá název Třístoličník tak, že prý na místě, kde se setkávaly hranice tří zemí – Čech, Německa a Rakouska – stávaly
tři kamenné trůny, na nichž sedávala česká, německá a rakouská knížata, každý ve své vlastní zemi. Tomu odpovídá také německý název Dreisesselberg. Skutečnost je samozřejmě méně barvitá: vrcholek dostal název podle skalních věží s miskovitými prohlubněmi, které připomínají trůny.
Čtvrtý den: Trojmezí u Slavonic
![](/getmedia/016caed0-633c-4550-8189-96130fe4f329/021-slavonice.jpg.aspx?width=300&height=198)
Kdo chce být důsledný, může se zastavit na
trojmezí historických zemí Čech, Moravy a Dolních Rakous – okružní trasa po všech našich trojmezích stejně vede téměř okolo. Kousek před
Slavonicemi odbočíte do
Maříže, malé pohraniční vesnice s
vyhlášenou keramickou dílnou, zaparkujete a dál budete pokračovat pěšky do lesů směrem na západ. K nevelkému hraničnímu kameni, který stojí pod kopcem Čihadlo přímo na česko-rakouské státní hranici, to jsou necelé tři kilometry.
Pátý den: Trojmezí na soutoku řek Moravy a Dyje
![](/getmedia/4f96a6a3-49f5-40e7-9e5d-d8c1cd545b43/045-soutok.jpg.aspx?width=300&height=198)
Připadá vám, že trojmezí v našem výčtu se víc a víc posouvají do míst, kde lišky dávají dobrou noc? Ještě zdaleka nekončíme, i další trojmezí je dost odlehlé. Hranice Česka, Slovenska a Rakouska totiž leží na
soutoku největších moravských řek Moravy a Dyje, v krajině nivních luk a lužních lesů s rozsáhlou a nepřehlednou sítí říčních ramen a tůní zvané
Moravská Amazonie. Nejbližší místo, kam se dostanete autem, je
parkoviště u železničního podjezdu na jihu Břeclavi (GPS 48.7428022N, 16.8968669E); za ním už začíná
obora Soutok a dá se pokračovat jedině pěšky nebo na kole. Nejkratší cesta k Trojmezí na soutoku obou řek, kde mimo jiné stojí
historický hraniční kámen z roku 1775, vede kolem
zámečku Pohansko a měří téměř 16 kilometrů. Hodit se vám bude navigace nebo dobrá mapa: Soutok je největší obora u nás, turistické značky tudy nevedou a navíc území je pravidelně zaplavováno, takže ne vždy se dá dostat k cíli. Výlet si rozhodně naplánujte jindy než na jaře a za vyššího stavu vody.
Šestý den: Trojmezí u Hrčavy
![](/getmedia/4ba37d1c-55bf-4872-9e88-836b6e17053e/045-ilustracni-shutterstock-1505541980.jpg.aspx?width=300&height=200)
O
Trojmezí u
Hrčavy se občas píše jako o
nejvýchodnějším bodě republiky, ale kdepak, je to „jen“ další z řady míst, kde se setkávají hranice tří zemí, zde konkrétně
hranice Česka, Polska a Slovenska. Zaparkovat musíte v obci a na místo dojít pěšky. Přesný hraniční kámen se nachází na nepřístupném místě v korytě potoka, a tak v okolí najdete tři žulové monolity a také přístřešek s posezením a krbem. Pokud vyšplháte na kopec nad údolíčkem, otevřou se před vámi hezké výhledy do všech tří zemí.
![](/getmedia/ffcffae9-7263-450a-aef0-3852bc3161f0/045-hrcava.JPG.aspx?width=300&height=225)
Pokud chcete vidět skutečný
nejvýchodnější bod České republiky, neváhejte, leží jen kousek odtud. Vraťte se do
Jablunkova a vydejte se do
Bukovce, kde zaparkujete kousek za hraničním přechodem Bukovec / Jasnowice. K nejvýchodnějšímu cípu republiky na břehu potoka Olešky odtud vede
naučná stezka: měří půl kilometru a seznámí vás s
přírodní rezervací Bukovec, obcí a její historií i místní faunou a flórou.
Víte, že…?
Odpovědi na všetečné otázky: z
Hrádku nad Nisou až na parkoviště do
Bukovce jsme ujeli 1 175 kilometrů. Kdybychom ale okruh dotáhli až tam, kde naše cesta začínala, na tachometru by přibylo
1 588 kilometrů.
Jaký je rozdíl mezi trojzemím a trojmezím? Vlastně žádný, jde o místa, kde se setkávají hranice různých geografických celků, tedy krajů, historických zemí nebo okresů. Většinou mluvíme o trojmezí, trojzemí vzniká jen tam, kde se jde o hranice tří států či tří spolkových zemí.