Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Soutok, do Lanžhota a na Moravské pole

Jmenuje se Soutok, rozprostírá se na jižní Moravě mezi řekami Moravou a Dyjí a jak napovídá jméno, v nejjižnějším cípu chráněného území se skutečně nachází soutok obou řek. Je to zelená krajina lužních lesů a luk s malebnými staletými duby, protkaná vodními kanály, slepými rameny a tůněmi. Místo, které můžete objevovat opakovaně v různých ročních dobách a pokaždé najdete něco nového a zajímavého. Pojďme na to!
 

1. Soutok, největší obora České republiky

Staleté doubravy, louky, řeky, slepá ramena a tůně, to je obora Soutok. Leží jižně od Břeclavi a Lanžhota, má tvar trojúhelníku, ohraničeného řekami Moravou a Dyjí, a je hluboce zaklíněná mezi Rakousko a Slovensko. Bývalo to panství Lichtenštejnů, kteří ve snaze zachovat typ „lužního jelena“ dali v roce 1872 postavit první ochranné oplocení a svezli sem zvěř ze zahraničních honiteb – daňčí zvěř ze Sarajeva, černou zvěř z Rakouska a několik jelenů z dnešního Chorvatska. Paradoxně právě jelenům se tu moc nelíbilo, takže podle dochovaných zpráv putovali podél plotu až pod Moravskou Novou Ves, přeplavali řeku Moravu a přešli do Bílých Karpat.

Chov jelenů vyžadoval spoustu práce i v dalších letech, nyní jich na Soutoku žije asi 450 kusů. Společnost jim dělá asi 200 daňků a početná populace srnčí a černé zvěře.
 

2. Nejméně známé trojmezí

Lákají vás trojzemí, trojmezí a místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí? Pak asi tušíte, že právě obora Soutok a místo na soutoku největších moravských řek Moravy a Dyje patří k nejméně navštěvovaným. Nejkratší cesta k Trojmezí, kde stojí historický hraniční kámen z roku 1775, vede z Břeclavi kolem zámečku Pohansko a měří téměř 16 kilometrů. Až se zastavíte a podíváte na řeku, budete mít po pravé ruce Rakousko a po levé Slovensko.
 

3. Soutok aneb Moravská Amazonie

Při plánování výletu do obory Soutok pamatujte na to, že jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Přezdívka Moravská Amazonie je více než přiléhavá: podmáčeným lesům s vysokou hladinou podzemní vody i jejich zvířecím obyvatelům dlouhodobý nedostatek vody škodí, takže záplavy jsou vítány. Když k tomu ale dojde, Břeclav a Lanžhot vyhlašují dočasné omezení vstupu veřejnosti do obory. Většinou sice stačí výlet o pár týdnů odložit, ale pokud chcete mít jistotu, naplánujte si návštěvu Soutoku na jinou dobu než na jaro.
 

4. Zámeček Lány, neznámý kousek Lednicko-valtického areálu

Oáza klidu uprostřed panenské přírody na jižní Moravě a také nejjižnější salet Lednicko-valtického areálu: to je bývalý lovecký zámeček Lány. V letech 1810–1812 ho nechal postavit kníže Jan I. z Lichtenštejna, stavbou byl pověřen dvorní lichtenštejnský stavitel Josef Hardtmuth. Kolem zámečku vznikla obora, po druhé světové válce se ocitl v hraničním pásmu, zpustošila ho armáda a teprve nyní se probouzí do bývalé krásy. Navíc v sezoně tu funguje občerstvení Stroodel s výbornou kávou, pivem a domácími dezerty!
 

5. Zámeček Pohansko, archeoskanzen a vzácné stromy

Cestu do obory Soutok si naplánujte tak, abyste se prošli kolem půvabného empírového zámečku Pohansko. Lichtenštejnové jej nechali postavit ve stejné době jako zámeček Lány, interiéry využívá Městské muzeum a galerie v Břeclavi. Před zámečkem stojí socha moravského knížete Rostislava, na blízké louce v prostoru bývalého velkomoravského hradiště objevíte volně přístupný archeokanzen, cesty lemují unikátní doupné stromy.
 

6. Muzeum československého opevnění U závory

Hraniční přechod jako z pohádky Tři veteráni, kde chybí jen Rousseauův celník: tak vypadá Muzeum československého opevnění na Pohansku. Ve vojenském bunkru, který stojí na břehu rybníka kousek od zámečku Pohansko, si v hlavní sezoně prohlédnete dobovou výstroj a výzbroj, skutečným klenotem ale je vzorně rekonstruovaný dobový hraniční přechod s originální závorou a dokonalou replikou hraničního sloupu.
 

7. Po stopách lesní železnice

Když potřebujete vylákat na výlet do přírody fanoušky vojenských a technických památek, stačí mít v záloze několik cestovatelských kuriozit. Pro ty první je to výše uvedený bunkr, pro ty druhé lesní úzkorozchodná železnice. Měla rozchod 700 mm a Lichtenštejnům sloužila pro přepravu dřeva z lesních revírů Pohansko, Lanžhot, Ranšpurk a Cahnov k pile u železniční stanice v Břeclavi. Trať dosáhla celkové délky 28 kilometrů a v provozu byla od roku 1908 nepřetržitě až do roku 1965. V době mobilizace v září 1938 se stala důležitou dopravní tepnou pro československé vojenské jednotky nastupující na pohraniční pevnosti; místo dřeva se převáželo střelivo, zbraně, vojenské zásoby i vojáci. Po zrušené trati dnes vedou cyklostezky, zejména v úseku od zámečku Lány na jih obory.
 

8. Šlechtický rod Lichtenštejnů a Lichtenštejnský dům v Břeclavi

Při toulkách oborou a jejím okolím se budete opakovaně setkávat s příběhy rodu Lichtenštejnů. Jejich domovem a hlavním sídlem byla panství Valtice a Lednice; dnes tato místa známe jako Lednicko-valtický areál, památku UNESCO a největší komponovanou krajinu na světě. Pomyslnou vstupní bránou do nejjižnějšího cípu jižní Moravy může být Lichtenštejnský dům v Břeclavi, kde si prohlédnete modely známých staveb Lednicko-valtického areálu a seznámíte se s historií jednoho z nejstarších rodů působících na Moravě.
 

9. Výletní tipy pro rodiny s dětmi

Tipů co podniknout s dětmi máme na Kudy z nudy celou řadu: vezměte je třeba na výlet lodí od zámku Lednice k Minaretu anebo si zahrajte některou ze šifrovacích her; vše potřebné zjistíte a získáte v břeclavském informačním centru. V Břeclavi můžete také navštívit rodinný park Hájenka s lanovým centrem, vypravit se můžete i zvířátky do stáje Salma. Anebo si vyberete některý z tipů dovolené s dětmi?
 

10. Lanžhot a pověst o městském znaku

Nejjižnější obec jižní Moravy se jmenuje Lanžhot. České jméno vzniklo z německého názvu Landshut, zemská stráž – a skutečně městečko na hranici tří zemí, Moravy, Uher a Rakouska, sloužilo v minulých staletích jako hlídka. Přes Lanžhot se mnohokrát převalila cizí i domácí vojska, za nimiž zůstávali mrtví lidé a vydrancované domy. V těch dobách podle pověsti vznikl i městský znak s dubovou větvičkou a třemi žaludy.

Z nejvyššího dubu v okolí tehdy mladý chlapec vyhlížel Turky. Když zahlédl nepřítele, vyslal kouřový signál. Netušil ale, že před tureckou armádou jdou ještě vyzvědači, kteří chlapce podle kouře našli a zastřelili šípem. Když lanžhotští zahlédli varovný kouř, popadli vidle, sekery a šavle a vydali se na Turky, ale bylo jich málo a do jednoho padli. Když dorazilo královo vojsko, Turky zahnalo a mrtvé muže pochovalo. Jenom mladého chlapce, který dal první znamení a tak zachránil mnoho lidí i majetku, přinesli vojáci i s dubovými větvičkami ke králi. Ten se před chlapcem poklonil, vzal jednu větvičku se třemi žaludy a rozstřílenými listy, a položil ji na štít, červený od chlapcovy krve.
 

Na skok za hranice

Že král Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli ví kdekdo, ale napadlo vás někdy, kde to Moravské pole leží? Překvapivě není na Moravě, ale v jihovýchodním Weinviertelu v Dolním Rakousku mezi Dunajem a dolním úsekem řeky Moravy. Památník bitvy, v níž roku 1278 zahynul český král, patří k turistickým lákadlům: najdete jej u silnice mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen. Bitvu připomíná také socha krále Přemysla Otakara II. v nadživotní velikosti ve městečku Marchegg.