Mezi romantickým
zámkem Lednice a barokní rezidencí ve
Valticích, která soutěžila luxusem s císařským dvorem ve Vídni, se rozprostírá
rozsáhlé území se soustavou rybníků, lesů,
parků i zemědělské krajiny. Zahrnuje sedm přírodních rezervací i množství romantických staveb a pavilonů umně zakomponovaných do krajiny – například
minaret v maurském slohu,
Lovecký zámeček,
Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr,
Hraniční zámeček,
Chrám Tří Grácií,
Janův hrad, Obelisk a
Rendez-vous nebo
skleník s jednou z prvních litinovou konstrukcí na evropském kontinentu (1845).
Nepravidelný tvar území
Lednicko-valtického areálu o rozloze bezmála 300 km
2 hraničí na jihu s Rakouskem, na západě s oblastí Pálava, na severu a na východě tvoří volnou hranici areálu řeka Dyje. Jeho úpravy vycházely ze zvyklostí uplatňovaných v anglických parcích. Proto se tu potkává barokní architektura s novogoticky upravenou budovou zámku a drobnými stavbami v romantickém stylu.
Areál je možné si projít
pěšky, pro milovníky kol je připravena
značná síť cyklostezek. K památkám se lze dostat i na
loďkách anebo si užít jízdu
v kočáře taženém párem koňů. Na Seznam světového kulturního dědictví
UNESCO zapsán v roce
1996.
Skleník v Lednici – k
zámku přiléhá skleník, který navazuje na tradici
pěstování teplomilných rostlin v oranžérii, která v lednickém parku byla již od roku 1642. Více než 200 m dlouhý byl dřevěný skleník z roku 1715, který byl o 150 let později zbourán, a na jeho místě byla postavena dnešní stavba. Jejím základem jsou
litinové sloupy a břevna, která jsou
zasklena drobnými tabulkami. Částečně pod skleníkem jsou katakomby, kde se uskladňovaly rostliny přes zimu. Uvnitř skleníku můžete obdivovat
palmy, banánovníky či kapradiny.
Lovecký zámeček Pohansko – empírový lovecký zámeček z let
1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu
architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů
slovanského hradiště.
Minaret – nejstarší romantická stavba
Lednicko-valtického areálu, z let
1797 – 1802, se nachází nedaleko
zámku v Lednici. Jedná se o
největší stavbu tohoto druhu v neislámských zemích. Výška je přes 60 metrů, z vrcholu si tak prohlédnete i daleké okolí. V 1. patře objevíte restaurované salonky.
Apollonův chrám – chrám Apollo se tyčí nad
Mlýnským rybníkem nedaleko (2,5 km) od obce
Lednice. Byl postaven v letech 1817 – 1819 vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem (žil v letech 1782 – 1819), jež byl nástupcem
Josefa Hardtmutha, coby vrchního architekta rodu Liechtensteinů. Ústředním motivem je reliéf s mytologický
výjev boha Apollóna na slunečním voze. V horní části chrámu jsou
sochy z Chrámu Múz - uprostřed oblouku je skupina amoretů s Apollonovou lyrou a po stranách jsou 2 dvojice soch, znázorňující múzy.
Rybniční zámeček – přibližně
dva kilometry jižně od
Lednice u severního břehu Prostředního rybníka se nachází
klasicistní Rybniční zámeček, jehož jižní průčelí je opatřeno předsunutým
rizalitem s trojúhelníkovitým štítem vyzdobeným
motivem harfy obklopené
květinovými ornamenty. V prvním patře se nachází slavnostní sál a dva rohové salonky (společenský na východní straně a lovecký na západní straně).
Nový dvůr – stavba se nachází asi 3 km jižně od Lednice nedaleko Prostředního a Mlýnského rybníka. V současnosti slouží objekt k
chovu koní a interiéry jsou nepřístupné veřejnosti. Kdysi se tu chovali ovce; po přestavbě, kterou měl na starost císařský architekt Josef Körnhausel, přivítaly stáje
koně a krávy. Nejen
hřebcům, ale i jezdcům se tu líbilo. Zdi Nového dvora poměrně těsně lemoval les, křížený jízdními drahami, rozbíhajícími se
do čtyř světových stran. Z alejí se dodnes zachovalo jen pár borovic, trasy jsou zarostlé trávou.
Hraniční zámeček – byl vybudován Lichtenštejny jako
letní sídlo. Nachází se při břehu
Hlohoveckého rybníka a stojí na historické hranici Moravy a Dolního Rakouska, což připomíná i název na fasádě "Zwischen Österreich und Mähren" (mezi Rakouskem a Moravou). Jedna
polovina stavby byla postavena na rakouské a druhá na moravské straně. Ve své době procházela totiž hranice středem tehdy jednoho rybníka. Ta byla posunuta až daleko na jih za
Valtice přičleněním Valticka k ČSR v roce 1920.
Chrám Tří Grácií – asi 5 km severovýchodně od
Valtic se nachází Chrám tří Grácií. Leží na
červené turistické trase, která spojuje
Valtice s
Lednicí a dále pokračuje k Novomlýnským nádržím. Tři Grácie ve skutečnosti žádné grácie nejsou. Sousoší zobrazuje trio antických bohyní:
Athénu, Afroditu a Artemis.
Janův hrad – umělá zřícenina nedaleko
zámku v Lednici je plně funkční lovecký zámeček. Od počátku 19. století se zde hojně
hodovalo po honech. Byl tu prostor na ustájení
koní, přípravu pokrmů z ulovených zvířat i pro zábavu panstva. Mimo hony obýval Janohrad knížecí hajný. Dnes stavba ukrývá expozici s vycpanými zvířaty.
Obelisk – soukromá obora Obelisk leží nedaleko
Lednice. Majitel se snaží pomocí starých dochovaných map ze 17. až 18. století přírodě v této oblasti alespoň částečně
navrátit původní ráz tak, jak ji obhospodařovali Lichtenštejnové v 19. století. Chovají se zde jeleni, daňci, srnčí zvěř a divoká prasata. Najdeme zde
Přírodní památku Květné jezero a
dominantní obelisk postavený tehdejšími majiteli Lichtenštejny. Obelisk, který byl postaven na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v Campo Formiu v roce 1797, je
nejseverněji položenou stavbou Lednicko-valtického areálu.
Dianin chrám Rendes-vous – Rendez-vous, též zvaný Dianin chrám, se nachází asi 3 km severovýchodně od
Valtic. Nechal ho postavit
Jan I. z Lichtenštejna mezi lety
1810 – 1812. Stavba je zasvěcena
bohyni lovu Dianě – odtud i její druhý název Dianin chrám. Hlavní fasády jsou bohatě zdobeny reliéfy s antickou mytologií (jak řeckou, tak římskou). Interiéry stavby jsou rozděleny do
čtyř nadzemních podlaží. Zámeček je využíván pro kulturní a společenské akce a od dubna do října je přístupný i pro návštěvníky, pro které je jedním z mnoha tipů na výlet po
Lednicko Valtickém areálu. V blízkém okolí stavby je vyhlášena stejnojmenná národní
přírodní památka, chránící především unikátní ekosystém
teplomilných doubrav na kyselých píscích.
Kolonáda na Reistně (Rajstna) – valtická Kolonáda (Reistna) stojí na nejvyšším bodu celého Lednicko-valtického areálu (290 m n. m.). Její
vyhlídková terasa je přístupná a nabízí
kruhový výhled na slovenské Malé Karpaty,
Valtice,
Pálavu či
Chřiby. Kolonádu zdobí postavy z antické mytologie, byla údajně postavena jako
imitace Glorietty vídeňského Schőnbrunnu.
Kaple sv. Huberta – nedaleko
Valtic stojí
nejmladší stavba Lednicko Valtickém areálu, kaple sv. Huberta, postavená roku
1855 v pseudogotickém stylu. I ona sloužila lovcům, konaly se zde (a tato tradice byla částečně nedávno obnovena)
děkovné bohoslužby po ukončení honů.