Plzeň – město Discopříběhu i zločinu
Kdo by si nepamatoval odvážnou scénu z
Discopříběhu (1987), kdy Rudolf Hrušínský nejmladší pobíhá po plzeňském
náměstí Republiky nahý. Ve filmu se ale kromě tohoto místa objevuje například i
křižovatka U Práce, kde Jirka utíká před revizorem a v pozadí je vidět
Velká synagoga či
Divadlo J. K. Tyla. Zahrál si i obchodní dům
Prior, dnešní Tesco na Americké třídě. Převážně v plzeňské
Škodovce se odehrává další film 80. let
Vítr v kapse (1982), kde dva kamarádi Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi po maturitě vstupují do prostředí strojírenského závodu. Také plzeňské
vlakové hlavní nádraží je oblíbenou filmovou destinací – posloužilo jako kulisa k filmu
Expres z Norimberku (1953) či Návrat idiota (1999).
Plzeň je však oblíbeným natáčecím místem i v současnosti. Šestidílný
kriminální seriál Místo zločinu Plzeň (2015) sleduje práci plzeňského kriminalistického oddělení. Mimo to se v Plzni udála i klíčová vražda velkofilmu
Kajínek (2010), a zůstaneme-li u detektivního žánru, nesmíme zapomenout na díl seriálu Hříšní lidé města pražského
Malý a velký vrah (1968), kde se objevuje již zmiňované plzeňské nádraží. Právě sem se totiž dostal jeden z lotrů, který odjel vlakem z
Prahy do
Plzně. Mráz po zádech vám jistě přeběhne i při vzpomínce na film
Spalovač mrtvol (1968), kde si „zahrála“ jedna místnost
krematoria na Rokycanské ulici a
Obecní dům na náměstí Republiky, kde Kopfrkingl přednáší o významu krematorií.
Zámky Zelená hora, Žinkovy a Kozel
Další filmovou ikonou je komedie
Černí baroni (1992). Ten se odehrává převážně v
Nepomuku na
zámku Zelená Hora. Zámeček sloužil jako sídlo nechvalně známého pomocného technického praporu i ve skutečnosti, lokalita byl afilmaři zvolena skutečně autentická. I když je armáda dávno pryč, zámek se po jejím "hospodaření" jen velmi pozvolna vrací ke své dřívější kráse. Protože není běžně přístupný, dovnitř se dostanete jen pár dnů v roce.
Jestliže někdy zavítáte na
zámek Žinkovy (v současnosti zde probíhá rekonstrukce, interiéry nejsou přístupné) bude vám místo povědomé z válečného filmu
Der Lebensborn/Pramen života (2000). Převážná část děje se totiž odehrává zde. Zámek s rybníkem představuje sanatorium Izolda, kam přijíždí mladá Greta Weisserová poznat na vlastní kůži zrůdnou tvář programu Lebensborn, místo zplození a rození rasově dokonalých dětí… Ve filmu se objeví i
nádraží Semošice nedaleko
Horšovského Týna, které představuje filmovou stanici na Jezeře.
Posledním zámeckým tipem je
klasicistní zámek Kozel, jehož jídelna posloužila k natáčení filmu
Hry lásky šálivé (1971) a celý zámek se pak objevuje v epizodě seriálu
Cirkus Humberto Nabídka k sňatku (1988), jako sídlo hraběte Palačiče.
Pohádky, drama i historické snímky z hradu Rabí
Zřícenina
hradu Rabí by se dala označit jako „nejfilmovější místo“ v
Plzeňském kraji. Snímky jako Soudný den (1945),
Údolí divokých včel (1967),
Radúz a Mahulena (1970), Tři chlapi na cestách (1973),
Sirius (1974),
Božská Ema (1979), Kouzelné galoše (1986), O zapomnětlivém černokněžníkovi (1990),
Bídníci (2000), Jabloňová panna (2000),
Rok ďábla (2002), to je jen malý výčet filmových děl, která zde v minulosti vznikala. Místo však proslavila i hollywoodská díla. Například v roce 2013 se zde natáčel film
Poslední rytíř s hercem Clivem Owenem v hlavní roli. Spolu s ním zde byl také Cliff Curtis, kterého jste mohli vidět například ve snímku
Smrtonosná past 3 (1995).
K naprostému vrcholu české kinematografie patří snímek
Marketa Lazarová (1967), který se z valné většiny natáčel právě na této překrásné zřícenině. Snímek byl koncem 90. let v anketě filmových kritiků vyhlášen nejvýznamnějším počinem české kinematografie.
Víte, že... aneb tipy na další místa spojená s filmem
- Obec Výškovice u Chodové Plané se objevila ve filmu Ves v pohraničí (1948)
- Některé exteriéry filmu Bílá paní (1965) se natáčely v obci Kasejovice mezi Nepomukem a Blatnou. Zámek "Bílé paní" je pak zámek Blatná. Podhradí tvoří směs záběrů z Kasejovic a Blatné.
- V detektivce Sázka na třináctku (1977) se objeví obec Újezdec (Mochtín)
- Při natáčení snímku Drsná planina (1979) se filmařům zalíbila osada Michalovy Hory u Chodové Plané, dále se točilo na Tachovsku v obci Domaslav, na nádraží v Boru, na Jánském zámku v Broumově pod Českým lesem a na zámku Lesná.
- Bývalý hraniční přechod Folmava – Furth im Wald a městečko Horšovský Týn si zahráli v detektivce Mravenci nesou smrt (1985)
- Film Copak je to za vojáka (1987) se natáčel v Janovicích nad Úhlavou, Klenové, obci Bolešiny-Újezdec a Klatovech. Řeka, ve které plave neúnavný výsadkář je Berounka (ovšem až u Karlštejna).
- Klášter Chotěšov se mihl ve filmech Žert (1968), Dobrodružství kriminalistiky (díly Stopa a Jed 1989–1993), 3 sezony v pekle (2009) a Andělská tvář (2001)
- Klášter Plasy poznáte ve snímcích Vůně vanilky (2001), Santiniho jazyk (2011) a Sukničkáři (2013)
- Hrad Gutštejn si zahrál v pohádkách O uloupené divožence (2007) a Z pekla štěstí 2 (2001)
- Filmaři v kraji objevilii zapadlé obce a sudetská městečka jako jsou Úterý, Olbramov nebo Rabštejn nad Střelou. Právě Rabštejnsko je oblíbenou lokací režiséra Tomáše Vorla, který zde natáčel trilogii Cesta z města (2000), Cesta do lesa (2012) a aktuálně dokončovaný snímek Cesta domů (2021).
- V plzeňském regionu se pak točila také pohádka Mazel a tajemství lesa (2019) s naprosto unikátními vizuálními efekty malých postaviček z větviček, trávy a listí. Natáčení probíhalo u Kvapilových jezírek nedaleko zámku Lázeň v Chudenicích na Klatovsku.