Poznejte jedinečný umělecký styl barokních vojenských pevností

Pevnost Terezín se těší na Josefínské slavnosti

Zemi k obraně, matce ke cti – to byla jedna z myšlenek, která vedla císaře Josefa II. ke stavbě dvou pevnostních měst. Josefov připomíná samotného zakladatele, Terezín nese jméno jeho matky, císařovny Marie Terezie. Pevnostní město s rozsáhlým a ve velké míře zachovalým bastionovým opevněním mělo sloužit jako obranný štít proti výpadům Pruského království. Na konci 18. století se navíc jednalo o jeden z nejdokonalejších výtvorů pevnostního stavitelství s řadou rozmanitých obranných prvků.

Události druhé světové války, kdy se Terezín proměnil v židovské ghetto a věznici gestapa, daly městu pověst světoznámého symbolu utrpení, ale původní účel byl docela jiný.

Přijeďte se sem podívat, dovolí-li korona, třeba 9. až 10. října na Josefínské slavnosti. To se bude oslavovat 240. výročí založení Terezína. Jedná se o největší historické slavnosti 18. století v Čechách. Hlavní program začíná v sobotu 9. října v 10 hodin otevřením tržiště a pouťových atrakcí, odpoledne ve 14 hodin projde městem slavnostní průvod a po něm vás čekají dvě bitevní ukázky. V 15 hodin se bude dobývat pevnost a v 19.30 začne noční útok, zakončený velkolepým ohňostrojem. Vše se bude odehrávat v objektu Retranchementu 5 na třídě Dukelských hrdinů, kde rovněž sídlí Muzeum města Terezína a začínají prohlídky podzemních chodeb.

S dobou vzniku pevnosti vás seznámí expozice Kasárna aneb zažij 18. století, novější historii, kdy se pro Židy z celé Evropy město stalo přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů, připomíná kostel Vzkříšení Páně v centru města či Památník Terezín a jeho jednotlivé části, například Muzeum ghetta v bývalé terezínské škole, Magdeburská kasárna, židovský hřbitov s krematoriem a Malá pevnost, která sloužila jako věznice pražského gestapa.
 

Pevnost Josefov zve v říjnu na poslední prohlídky

Barokní pevnostní město Josefov vzniklo ve stejné době jako Terezín na návrší u soutoku tří řek, Labe, Metuje a Úpy. Vojsku však sloužilo mnohem déle než Terezín a armáda je vyklidila až po sametové revoluci. Také tady můžete navštívit atraktivní podzemí, ale jeden a půl kilometru dlouhé chodby jsou pouhým zlomkem z celého složitého systému, v podzemí byste mohli nachodit přibližně čtyřicet kilometrů.

Zatímco v Terezíně jsou chodby přístupné nepřetržitě po celý rok, Josefov své podzemí na zimu zavírá; na slavnostní zakončení sezony 2020 se můžete přijet podívat v sobotu 31. října. Znovu se sem kromě mimořádných akcí budete moci vypravit až v dubnu 2021.
 

V pevnostech se nikdy nebojovalo

Přestože Terezín i Josefov vyrostly v místech, jimiž předtím nepřátelské armády procházely, ani jedna pevnost se nikdy se nemusela bránit obléhání.

Z vojenského hlediska tak obě stavby představovaly debakl a vyhozené peníze, pro nás, běžné turisty, je to ale vzácná výhoda. Jistě, některé části jsou poškozené, jiné úplně zmizely, ale přesto v Terezíně i v Josefově dodnes můžete vidět nejenom množství zachovalých objektů a souvislých úseků opevnění, ale dokonce se dá nahlédnout i do atraktivních podzemních prostor.
 

Vyšehrad se sálem Gorlice a Martinskými kasematy

Josefovem ale přehlídka barokních pevností nekončí. Patří mezi ně i Vyšehrad v Praze, bájné místo ze starých pověstí českých, které se v barokní pevnost s vojenskou posádkou proměňovalo od poloviny 17. století. Dnes Vyšehrad až na pár drobností – například již neexistující vyhořelé zbrojnice v parku s Myslbekovými sochami – poznáte tak, jak jej vojenská posádka roku 1911 opustila.

K celoročním prohlídkám lákají kasematy, skryté v masivních hradbách z červených neomítnutých cihel, podzemní sál Gorlice, kostel sv. Petra a Pavla i vyšehradský hřbitov, kde nalezlo místo posledního odpočinku téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti. Martinské kasematy jsou také přístupné s komentovanými prohlídkami, a to každý 2. a 4. víkend v měsíci, vždy v 11 a 14 hodin. Sraz na prohlídku je v Informačním centru Špička.
 

Slavné kasematy na Špilberku v Brně

Chcete poznat strohé vojenské baroko? Pak vzhůru na hrad Špilberk v Brně a do zdejších slavných kasemat! V roce 1742 je dal postavit plukovník Rochepin. A kde se vlastně vzalo slovo kasematy? V 17. a 18. století se takto nazývaly všechny klenuté prostory vybudované v tělese valového opevnění, jejichž účelem bylo poskytnout úkryt vojenské posádce i vojenskému materiálu v případě dělostřeleckého bombardování. Kasematy byly vestavěny do postranních hradních příkopů, severního a jižního. Šlo o dvoupatrové, z cihel postavené klenuté chodby. Uprostřed chodby v jižním patře kasemat byly vestavěny čtyři pece, ve kterých bylo možné napéct chléb až pro pět tisíc osob.

V roce 1783 rozhodl císař Josef II. v rámci reforem rakouského soudnictví a vězeňství o jejich zcela novém poslání. Část špilberské pevnosti byla určena na vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince v monarchii. Na hromadné vězeňské cely bylo přebudováno nejprve horní patro severních kasemat, na podzim roku 1784 pak z císařova příkazu byly v jejich dolním patře i v jižních kasematech zřízeny dřevěné kobky, do nichž byli jednotlivě přikováni trestanci, odsouzení k doživotnímu vězení.

Proslulé kasematy na Špilberku jsou lidem otevřené už 140 let. Historicky první návštěvníci do nich vešli v srpnu 1880. Muzeum města Brna nyní toto důležité výročí připomíná menší výstavou přímo v severní části kasemat. Panely s dobovými fotografiemi a informacemi o tehdejších prohlídkách si lidé prohlédnou v rámci běžných prohlídek. Výstava „140 let od zpřístupnění kasemat veřejnosti“ bude k vidění až do konce roku 2020.
 

Barokní kasematy v Chebu

Barokní kasematy najdete také na Chebském hradě v Chebu. Město se začalo v pohraniční pevnost měnit rozhodnutím císaře Ferdinanda III. již roku 1652, kdy měla statut pevnostního města v celém Českém království pouze Praha. Původní středověký hrad se proměnil v barokní pevnostní citadelu s typickým červeným cihlovým zdivem, použitým právě na stavbu kasemat a obvodového pláště hradu.

Kasematy se primárně se dělily na bojové, jež sloužila k umístění dělostřelecké nebo pěchotní výzbroje a byla za tímto účelem opatřena střílnami a dalším speciálním vybavením, např. odvodem kouře a jedovatých spalin vznikajících při použití černého střelného prachu. Dále pak kasematy skladové, která byla využívána k uložení zásob potravin, střeliva i dalšího vojenského materiálu a konečně ubytovací kasemata, jež poskytovala bezpečný úkryt a ubytování osádce v případě nepřátelského ostřelování pevnosti. Na Chebském hradě se nacházejí kasemata skladová a ubytovací. Z obou stran obklopují vstupní barokní portál a do výše prvního podlaží též Černou věž.

V západních kasematech si můžete prohlédnout expozici práva útrpného a trestu smrti a hradní zbrojnici s unikátní kolekcí chladných i palných zbraní. Otevřeno je tu celý rok,
 

Olomouc a její opevnění

Zatímco ze středověkého opevnění města Olomouce zbylo pramálo – například v Bezručových sadech je k vidění jedna z vstupních bran do města zvaná Židovská – docela jiné je to s barokním opevněním. Po třicetileté válce byla Olomouc vyhlášena pevnostním městem a v polovině 18. století ji obkroužil límec takzvaných tereziánských hradeb.

Při prohlídce města tak můžete vidět třeba Terezskou bránu, jejíž architektura nese rysy antického triumfálního oblouku a která se jako jediná z pevnostních bran dochovala na svém původním místě, Korunní pevnůstku s barokní prachárnou nebo monumentální Tereziánskou zbrojnici. Bastionovou pevnost o sto let později doplnil věnec předsunutých tvrzí – fortů. Pro milovníky vojenské architektury je Olomouc ojedinělým příkladem fortového způsobu opevňování; navštívit můžete například fort Radíkov, fort č. XIII v Nové Ulici a fort č. XVII v Křelově.