Prohlédněte si netopýry zblízka na Mezinárodní noci pro netopýry

Vysoko nad Vranovskou přehradou se tyčí pozůstatky pozoruhodného středověkého hradu. Koncem léta se sem slétají netopýři z širokého okolí, aby zde našli přechodný úkryt i partnery pro rozmnožování. Někteří z nich tu pak také přezimují.

Hřídeleckou hůru naleznete nedaleko Lázní Bělohrad, na kopci Malá u východního okraje Hřídelce. Jde o pozůstatek třetihorní sopky, avšak důvodem ochrany čedičové homole je zdejší bohaté naleziště minerálů.

Pozdně gotický hrad se zvedá na skalnatém vrchu ve výšce 677 m n. m v romantické krajině Javořických vrchů u vsi Doupě. Jeho název odpovídá erbu rodiny, zlaté pětilisté růži – původní označení hradu bylo německé Rosenstein (růžový kámen), později Roštýn.

Bertalánka leží v Pustém žlebu za Čertovou brankou. Trasa pro návštěvníky vede labyrintem chodeb s malými prostory a menší propastí. Nejde zde o krasové jevy, ale spíše o zvláštní zážitek – poznáte, jak se v jeskyních cítí jeskyňáři.

Barokní sídlo v místech, kde již koncem 13. století stála vodní tvrz Beneše z Choltic. Dnes tu potkáte pozoruhodné zvířecí hosty. Na půdách odchovávají mláďata vrápence malého a netopýra brvitého. Park a obora skýtají potravu i úkryty, podzemí patří k nejvýznamnějším zimovištím na Pardubicku.

Zámek býval sídlem šlechticů, významných podnikatelů i nezvedených dětí, dnes na půdách sídlí letní kolonie vrápence malého a netopýři zimují v zámeckém podzemí. V roce 2023 byl přístup do zimoviště upraven tak, aby okřídlení zámečtí hosté mohli bezpečně proletovat bývalou ledovnou.

Klasicistní zámek je spjat se známým rodem Silva-Tarouca a rodina stojí i za současnou podobou zámeckého parku, který patří k nejcennějším v ČR. Zámecký areál si oblíbili také netopýři. Letní kolonie vrápence malého obývá půdy zámku, sklepy bývalé lesní správy slouží jako zimoviště.

Barokní zámek v Kravařích obýval v minulosti významný alchymista Michal Sendivoj ze Skorska, či bohatý šlechtický rod Eichendorffů. Návštěvníky zde čeká prohlídka dobových interiérů a tematických expozic, k procházce láká anglický park který si oblíbili letouni, žijí tu 4 druhy netopýrů.

Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m) v Rychlebských horách, 2 km severně od Lipové-Lázně. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence.

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.

Hrad Holštejn byl postaven na vápencovém ostrohu, ve kterém se nachází jeskyně Hladomorna, ve středověku zazděná a sloužila jako vězení. Nejvíce se patrně uplatnila v době markraběcích válek, kdy se Vok III. a Vok IV. zapojovali nejen do válečnické činnosti, ale i do loupežení.

Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938.

Vypravte se do jiného světa podzemních prostor a nahlédněte do světa netopýrů. V Zeleném dole, uprostřed přírodní rezervace Klokočských skal, najdete jeskyni Postojna.

Valdštejn je nejstarší hrad Českého ráje. Pro svoji malebnou polohu v pískovcových skalách se stal také druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Dnes je oblíbeným výletním místem v Českém ráji a také třetí nejnavštěvovanější památkou Libereckého kraje.

Tvarožné díry jsou nejdéle známou jeskyní krasové oblasti Králického Sněžníku. První zmínky o nich pocházejí již z konce 17. století. Podle pověsti si zde zlatokopové ukládali nářadí.

Netopýří stezka je 1,5 km dlouhá vycházková trasa z náměstí v Kašperských Horách stromovou alejí až ke kostelu sv. Mikuláše, v průběhu informační panely o fauně v okolí Kašperských Hor; od května do září stezku můžete začít návštěvou radničního podzemí s naučnými panely o životě netopýrů.

Dnes jsou zpřístupněna tři stará důlní díla ve správě regionálního muzea, kde se lze seznámit s historií těžby zlata – štola sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a Halíře.Každoročně tu zimují netopýři velcí, řasnatí, vodní a ušatí, v menších počtech i další druhy.

V rozsáhlém zámeckém parku v Žihobcích si můžete projít jeden kilometr dlouhou naučnou stezku, která vás seznámí s bohatou historií bývalého lamberského panství, ale především se životem rozsáhlé letní kolonie netopýrů. Ta žije na půdě zdejšího zámku.

Jeskyně Netopýrka se nachází nedaleko obce Ochoz u Brna, v jižní části Moravského krasu, v údolí Říčky. Za vstupní částí se nalézá větší prostora, pod níž pokračuje nízká a úzká plazivka, klesající až k podzemnímu toku. Vstup do jeskyně je volný, na vlastní nebezpečí.

Klášter premonstrátek, založený již na počátku 13. století, si za dobu své existence prošel bouřlivými časy. Bývalé sídlo řádových sester si dnes oblíbili netopýři. Ve sklepích konventu a prelatury každoročně zimuje až sedm druhů těchto vzácných létajících savců.

Největší hradní zřícenina v Čechách se tyčí nad údolím řeky Otavy. Místo, kde slavný velitel husitských vojsk, Jan Žižka z Trocnova, přišel o své pravé oko, je dnes útočištěm letounů. Na hradě pravidelně tráví zimu několik druhů netopýrů a někdy také vrápenci.

Bergfritová věž hradu Šelmberk u Mladé Vožice nabízí krásný rozhled do krajiny a na podzim se zde lze setkat s netopýry ušatými tváří v tvář.

Bečov proslul poklady nesmírné historické hodnoty, především relikviářem svatého Maura či sbírkou vín z konce 19. století. Skrývá však i poklady živé. V podzemních prostorách tu každoročně tráví zimu až 10 druhů netopýrů.

Palác, obývaný v průběhu staletí mnoha pozoruhodnými osobnostmi, je dnes letním útočištěm netopýrů velkých. Prastará sklepení pak slouží jako zimoviště pro dalších sedm druhů letounů.

Ve staré jeskyni pod hradem, ve sklepeních a na půdách nad obnovenými prostorami hradu našli své celoroční útočiště vzácní vrápenci malí. Ti jsou zde pravidelně sledováni a sčítáni od roku 2009.

Hladomorna (někdy nazývaná Lidomorna) je jeskyně, která se nachází ve skále pod hradem Holštejn v oblasti Moravského krasu. Ve středověku sloužila jako pochmurné vězení. Provinilci, které do ní házeli z nádvoří hradu, zemřeli buď při pádu dolů nebo hladem.

Puklinová pseudokrasová jeskyně, jediná svého druhu v České republice, v níž led vydrží po celý rok, se nachází na severní návětrné straně Suchého vrchu v CHKO Lužické hory nedaleko osady Hamr u Naděje.

Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Největší ozdobou této jeskyně nejsou krápníky, ale barevné stěny a stropy rozmanitých tvarů.

Na strmém suťovém svahu Opuštěného meandru Dyje se nachází možství podzemních prostor, které vznikly skalním zřícením ortoruly. Díky specifickému mikroklimatu se v podzemí vytváří ledová výzdoba, která zde obvykle vytrvá až do pozdního léta.

Jeskynní systém v severním podhůří Hrubého Jeseníku býval odedávna příležitostným útočištěm poutníků a již v 19. století byl jako jeden z prvních v České republice zpřístupněn veřejnosti. Dnes je toto podzemí vyhledávaným cílem návštěvníků nejen dvounohých Jedná se o významné zimoviště netopýrů.

Součástí hradu Týnec je románská rotunda, která je nejstarší kulturní památkou na okrese Benešov z 11. století. K rotundě přiléhající hranolová věž slouží jako rozhledna a je zároveň uznávaným evropským sídlem netopýra velkého.

Týnčanská jeskyně (zvaná též Divišova) je součástí Týnčanského krasu – systému, který se skládá z 19 jeskyní o celkové délce 270 m. Jeskyně vznikly ve skoupských vápencích devonského stáří. Jeskyně je příležitostně otevřená turistům, nachází se zde speleologická základna.

Sídlo vystavěné slavnými mistry ve službách pana Jana Šembery Černohorského z Boskovic je unikátní ukázkou italského renesančního stavitelství u nás. Na prohřátých půdách tu každé léto o svá mláďata pečují samičky netopýra velkého.

Sídlo vystřídalo v průběhu staletí mnoho podob – původní gotický hrad se stal renesančním zámkem, později rozšířeným o barokní dostavby, aby se nakonec proměnil v romantickou zříceninu. Zdejší rozvaliny lákají kromě lidských návštěvníků také netopýry. Celkem zde bylo zjištěno 9 druhů.

Jeden z nejrozsáhlejších krasových systémů ve stř. Evropě Navštívit lze jen malou část objevených prostor. Jeskyně veřejnosti otevřené i ty přístupné jen odborníkům patří k nejvýznamnějším zimovištím letounů u nás. Každoročně zde svůj zimní spánek tráví tisíce netopýrů a vrápenců.

V Zoo Zlín se nesetkáme jen s exotickými zvířaty, ale i se vzácnými létajícími savci z naší přírody. V areálu zoo se nachází zámek Lešná, jehož půdy si oblíbili kriticky ohrožení vrápenci malí a další dva druhy netopýrů. V blízkém okolí zámku byl potvrzen výskyt celkem osmi druhů letounů.

Barokní zámek obklopený romantickým parkem a honosící se sochařskou výzdobou od slavného Matyáše Bernarda Brauna skýtá po celý rok útočiště ohroženým netopýrům. Zaznamenáno tu bylo 12 druhů. Zimu přečkávají v historických pivovarských sklepích jde o nejvýznamnější známé zimoviště Doupovských hor.

Kostel ze 13. století s unikátně zachovalými několik set let starými prvky interiéru láká návštěvníky na prohlídku půdních prostor a vyhlídku z věže. Kromě prastarého hodinového stroje se tu lze seznámit i se vzácnými okřídlenými obyvateli – sídlí zde letní kolonie vrápenců malých.

Královský strážní hrad ze 13. století nabízí ukázky rané hradní architektury a místních archeologických sbírek, vyhlídková věž skýtá romantické výhledy na lesy České Kanady. V místních sklepích pravidelně zimuje několik druhů netopýrů – nejčastěji netopýr velký, vodní, ušatý a černý.

Rodiště slavného přírodovědce a filosofa J. E. Purkyně obklopené rozsáhlou zahradou a parkem dnes poskytuje útočiště vzácným a tajuplným obyvatelům. Zámecká sklepení si za svůj zimní úkryt vybrali vrápenci malí.

Romantická zřícenina s rozhlednou láká poutníky nádhernými výhledy do kraje. Ale ani v zimě není úplně opuštěná, obývají ji tajuplní noční tvorové. Ve zdejších sklepích každoročně tráví svůj zimní spánek vrápenci malí a několik druhů netopýrů.

Zřícenina gotického hradu opředeného mnoha pověstmi je obklopena krásnou přírodou Hostýnských vrchů. O pokladech ukrytých v hradním podzemí se můžeme jen dohadovat, o jeho obyvatelích však víme více. Každoročně tu totiž zimují netopýři – nejčastěji netopýr černý, ale i další druhy.

Jeden z nejrozsáhlejších podzemních obranných systémů v Evropě, vybudovaný Josefem II. u Jaroměře. Unikátní pevnostní město přitahuje nejen mnoho návštěvníků, ale rovněž vzácné okřídlené savce. V rozsáhlých podzemních chodbách tu každoročně zimuje více než tisíc jedinců – zejména vrápenců malých.

Jedna z prvních veřejnosti zpřístupněných jeskyní na území Čech a Moravy bývá někdy příznačně přezdívána Malovaná. K zimnímu spánku se tu ukládá až deset druhů netopýrů a jde o jedno z největších známých zimovišť netopýra řasnatého u nás.

Komplex dómů, chodeb, propastí a puklin v několika výškových úrovních je unikátní i z pohledu živočišné říše. Jedná se o jedno z největších zimovišť netopýrů u nás. Zaznamenáno tu bylo 14 druhů, nejpočetnější jsou vrápenci malí (5000 jedinců).

Nejrozsáhlejší krasový systém v krystalických vápencích v ČR se nachází na Jesenicku. Návštěvníci obdivují bohatou krápníkovou výzdobu s poetickými názvy a tajuplní okřídlení tvorové zde každoročně tráví svůj zimní spánek. Jde o významné zimoviště vrápence malého a dalších až čtrnácti druhů netopýrů

Unikátně zachovalý středověký důl na území obce Rovná na Sokolovsku patří mezi nejvýznamnější technické památky svého druhu v Evropě. Cínové štoly jsou zároveň sídlem vzácných živočichů. V době podzimního rojení a během zimování tu bylo zaznamenáno celkem 10 druhů netopýrů.

Největší důl historického těžebního revíru Zlatý Kopec, kde se vzácné kovy dobývaly od 16. století patří mezi významná místa podzimního rojení a zimování netopýrů. Zaznamenáno zde dosud bylo devět druhů těchto pozoruhodných živočichů.

V nejslavnějším cínovém dole na české straně Krušných hor se kutalo takřka bez přerušení po celých 400 let. Zdejší podzemí navíc každoročně hostí vzácné savce z řádu letounů. Podzim a zimu tu tráví stovky netopýrů více než deseti druhů.

Unikátní důlní dílo, zpřístupněné pro veřejnost od července 2020, přivádí návštěvníky do Krajiny břidlice v Nízkém Jeseníku. Největší lákadlo tu představuje tzv. Oderská vrása. Štoly jsou významným zimovištěm letounů. Dosud zde bylo zaznamenáno sedm druhů netopýrů a jeden druh vrápence.

Starobylé sídlo proslulých Trčků z Lípy či pánů z Říčan dnes láká návštěvníky putující za romantikou a výhledy. Malebná zřícenina gotického hradu vprostřed lesů si oblíbili netopýři – několik druhů se sem každoročně slétá v době podzimního „rojení“ a občas tu i zimují.

Působivé pozůstatky hradu Berků z Dubé se nacházejí 8 km severovýchodním směrem od Nového Boru nedaleko obce Svor na skalnatém hřebeni v Lužických horách. Od středověku se v okolí hradu těžil pískovec pro mlýnská kola.

Středověká tvrz známá již od roku 1045 se postupně změnila v sídlo renesanční a nakonec v barokní zámek. Půda zámku, ve kterém se dnes nachází škola a muzeum s infocentrem, se stala domovem pro velkou letní kolonii vrápence malého.

Pozoruhodný hrad, jenž byl vlastně spíše zámkem, je otevřen všem návštěvníkům vyhledávajícím nevšední historické, duchovní i kulturní zážitky. Zdejší podzemí pravidelně k zimování využívají čtyři druhy netopýrů.

Na Starém zámku v Jevišovicích lze spatřit archeologické či umělecké sbírky. Areál skrývá i jedno tajemství. Na půdě zámecké kaple sídlí největší známá letní kolonie netopýra velkého na jihozápadní Moravě. Na prohlídkové trase lze nyní díky kamerovému přenosu pozorovat, co se v úkrytu odehrává.