Lanovky ovšem nenajdete jen na
horách, ale i v místech, kde byste je možná nečekali. Příkladem je
sedačková lanovka v
zoologické zahradě v Praze. Je držitelkou zajímavých rekordů: se 110 metry je totiž z našich lanovek
nejkratší, a mimo jiné také nejpomalejší. V
Praze ale ještě chvíli zůstaneme:
lanovka na Petřín,
nejstarší pozemní lanovka v České republice, už několik let drží titul
nejnavštěvovanějšího místa v Česku: jen v roce 2022 ji využilo 1,7 milionu lidí.
Uhodli byste ale jiná
NEJ našich lanovek? Třeba že
nejdelší lanovka bez podpěrných sloupů je
lanovka na Větruši v
Ústí nad Labem,
nejdelší kabinová dráha je
lanovka Černohorský expres na
Černou horu v
Krkonoších a naopak
nejkratší kabinová lanovka u nás vás vyveze od vchodu do
Punkevních jeskyní k vyhlídkovým můstkům do
propasti Macocha.
Svůj rekord má i
lanová dráha na Komáří vížku v
Krušných horách: s délkou 2 348 metrů je to vůbec
nejdelší lanovka ve střední Evropě bez mezistanice.
Nejstarší sedačková lanovka pochází z roku 1940: jde o
lanovku na
horské sedlo Pustevny v
Beskydech. Naopak k nejnovějším patří
kabinová lanovka na Sněžku. Při modernizaci se klasické sedačky vyměnily za pohodlnější kabinky, navíc jde o
nejvýše položené dopravní zařízení v České republice.
Největší koncentrací lanovek v České republice se pyšní
Špindlerův Mlýn v
Krkonoších. Poslední tip nás pak zavede k sousedům na Slovensko: Lanárna ŽDB Drátovna v
Bohumíně pravidelně vyrábí tažné
lano pro populární lanovku na Lomnický štít v Tatrách. Jedná se o
nejdelší lano ve střední Evropě pro dopravní lanovku, které měří více než čtyři kilometry a s průměrem 26,5 milimetrů váží 10 710 kilogramů.