Lanová dráha na Petřín, dlouhá
510,4 m, je pozemní lanová dráha zajišťující přepravu osob na
vrch Petřín v
Praze. Je nejstarší pozemní lanovkou v ČR, jezdí od roku 1981, s dvěmi delšími přestávkami v provozu. V roce
1965 došlo na
Petříně k
rozsáhlým sesuvům půdy, které trať lanovky zničily. Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla
začleněna do systému MHD.
První lanovka uplatňovala princip vodní převahy
Zajímavý byl pohon první lanovky. Byl tady uplatněn
systém vodní převahy. Vozy měly ve své spodní části nádrž na vodu. Vždy v horní stanici byla nádrž naplněna vodou a takto zatížený vůz vytáhl druhý vůz nahoru. V dolní stanici se voda vypouštěla.
Oba vozy vyrobila smíchovská
Ringhofferova továrna. Měly čtyři oddíly a mohlo se v nich svézt až
50 cestujících. Byly dlouhé 6 metrů a široké 2 metry. Jízda po trati trvala 6 minut. Provoz lanovky byl zahájen 25.července 1891 a probíhal řadu let bez významnějších změn. Až n
a počátku první světové války musela být doprava zastavena. Po válce bylo podniknuto několik marných pokusů o obnovení provozu, naposledy v roce 1921. Na svoje vzkříšení si musela petřínská lanovka ještě mnoho let počkat.
Druhá lanová dráha použila jak první na světě nový systém brzdných lan
V roce
1931 byla lanovka převedena do majetku
Elektrických podniků hlavního města Prahy a okamžitě se přistoupilo k její zásadní rekonstrukci podle projektu firmy ČKD. V dolní části byla trať lanovky částečně přeložena a
zaústěna do barokního domu čp. 412-III, který byl
upraven na stanici. Vozy vyrobili opět u Ringhoffera. Byly velmi elegantní, 12 m dlouhé a 2,4 m široké. Přepravit mohly až 70 stojících a 35 sedících cestujících. Vozy byly uváděny do pohybu
tažným lanem o průměru 35 mm, které bylo
ukotveno na vozech. Hnací
elektromotor o výkonu 106 kW poháněl pomocí ozubených převodů dvoudrážkový lanový kotouč a byl napájen 500 V ze soustrojí Ward-Leonard. Na lanovce byl
poprvé na světě použit nový systém brzdných lan Pohlig, který umožňoval v případě nutnosti zachytit a zastavit vůz na své brzdné lano kdekoliv na trati.
Lanovka třetí – mimo provoz
Lanovka zahájila provoz 5. června 1932 a byla dlouhá léta vyhledávanou turistickou atrakcí. Bez úhony přežila i druhou světovou válku. Avšak 7. července 1965 došlo pod vlivem dlouhotrvajících dešťů k silnému podmáčení trati a jejímu vážnému narušení. Provoz musel být okamžitě zastaven. Teprve v roce
1981 bylo po rozsáhlých sanacích petřínského svahu a několika odborných expertizách rozhodnuto o zahájení rekonstrukce.
Strojní a pohonné zařízení lanovky bylo ve skvělém stavu a po pečlivé kontrole bylo i po dvacetileté přestávce použitelné k dalšímu provozu. Nové vozy vyrobila podle návrhu Výzkumného ústavu kolejových vozidel
Vagónka Studénka, ale přece jen bylo použito něco z původních vozidel – nápravy včetně jejich uložení a také zařízení bezpečnostní
brzdy.
V září 2024 ukončily provoz lanové dráhy silné deště, které narušily trať. Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) počítal s výstavbou nové lanové dráhy na jaře 2025, proto se rozhodl poničenou trať již nerekonstruovat.
Oba vozy budou k vidění v muzeích, jeden v
Národním technickém muzeu a druhý v
Muzeu městské hromadné dopravy.
Lanovka čtvrtá – předpoklad výstavby rok 2025
V listopadu a v prosinci 2024 DPP plánuje zahájit přípravné práce k samotné rekonstrukci tratě. Staveniště bude předáno vysoutěžené stavební firmě. V následujících týdnech DPP objedná již vysoutěžené nové vozy pro petřínskou lanovku a zahájit tak jejich faktickou výrobu. Podoba vozů vzešla z designové soutěže, ve které uspělo studio
Anna Marešová designers.
Vyrobí je ve Švýcarsku rakousko-švýcarská skupina Doppelmayr/Garaventa. Vozy budou
více prosklené, takže nás čekají lepší výhledy, ale hlavně tým Anny Marešové přišel s hravým detailem, který si návštěvníci Petřína určitě zamilují. Při vzájemném míjení totiž jeden z vozů koketně
zamrká na svůj protějšek problikávajícím světlem a ten druhý se stydlivě začervená.
Lanovka na Petřín navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce
Újezd a je vedena po trase Újezd – Nebozízek – Petřín. Dráha prochází
Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král Karel IV. v letech 1360 – 1362.
Technické parametry:
- délka tratě: 510 m
- počet zastávek: 3
- počet vozů: 2
- překonávaná výška: 130 m
- největší sklon tratě: 298 ‰
- rychlost jízdy: 4 m/s