Skalní fanoušci geologie ví, že prozkoumávání
národního geoparku Barrandien může být zábava, která se protáhne na celý život. Největší geopark v České republice totiž má rozlohu 4 316 kilometrů čtverečních a sahá od
Prahy přes
Berounsko, Křivoklátsko, Brdy a
Rakovnicko až na
Plzeňsko. Ani
Joachim Barrande (1799–1883) nestihl probádat všechno, co chtěl, ale stihl toho dost a díky němu je
Barrandien pojem známý v celém světě. Jeho jméno ale připomíná více míst, namátkou
pražská čtvrť Barrandov a
Barrandovské skály s modro-zlatou pamětní deskou s nápisem Barrande,
Barrandovský most anebo
muzeum ve
Skryjích. Právě tam, v malebném údolí
řeky Berounky, výlet za trilobity začíná.
Trilobiti ze Skryjí
Málokterá obec v Česku je s trilobity spojená tak jako
Skryje. Kromě
Památníku Joachima Barranda v budově staré školy a
speciální naučné stezky má obec zvláštního živočicha dokonce ve znaku. A není to jen tak obyčejný anonymní trilobit, ale právě rod
pojmenovaný podle Skryjí, Skreiaspis. Důvěrně vás s vládcem prvohorních moří seznámí naučná stezka, která začíná v centru obce u
kostela sv. Archanděla Michaela a prochází přes lokality, kde dodnes můžete objevit nejrůznější zkameněliny. Informační panely doplňují odpočívadla, socha trilobita, komiksy, prolézačky, kukátka a jiné atrakce pro děti.
Zajímavostí jsou zejména
suťová pole, kde se v zeleně, modře a šedavě zbarvených břidlicích dají úlomky trilobitů najít snad všude. Na panelech objevíte vzorky nejčastějších objevů, ovšem pozor: platí tady stejná pravidla jako jinde v Barrandienu, tedy že v suti se smíte kutat po libosti, ale narušovat skalní stěny, kamenné bloky a vylamovat je z vrstev je přísně zakázáno. Štěstí můžete zkusit i v okolí či na kamenitém dně
Skryjských jezírek anebo v
meandrech Berounky pod nedalekou
zříceninou hradu Týřova .
Koněprusy a Holubův lom
Pěkný výlet spojený s hledáním zkamenělin si užijete u
Koněpruských jeskyní na okružní
naučné stezce Zlatý kůň. Měří něco málo třes tři kilometry, začíná u východu z podzemí a kromě informačních panelů mapujících geologickou minulostí, faunu a flóru
Českého krasu nabízí i pěkné výhledy do okolí, na
lom Kobyla či na
velkolom Čertovy schody. Užijete si tu ale hlavně naleziště zkamenělin. Nejlepším místem, kde můžete strávit třeba celý den, je
opuštěný Houbův lom, zaříznutý do jižního svahu
Zlatého koně; právě v jeho stěně byly v roce 1950 objeveny Koněpruské jeskyně.
Na dně lomu a na jeho svazích se v bohatých nánosech vápencové suti vyskytují
zkameněliny, tedy otisky pravěkých živočichů zachované v kameni. Pro přebírání suti kladívko nebudete potřebovat, může se ale hodit k rozbití větších kamenů. I tady je ovšem povoleno sbírat pouze v suťových polích, zasahování do skal a stěn lomu je naopak
přísně zakázáno.
Hledání na dně pravěkého moře
Na dně pravěkého teplého
mělkého moře se hromadily schránky odumřelých organismů žijících v okolí
korálového útesu (jeho zbytky se nachází uvnitř návrší Zlatý kůň) a postupně je překrývaly další vrstvy usazenin; zbytky pravěkých živočichů se tak v naplavených vrstvách zachovaly ve formě zkamenělin.
Vápence, v nichž budete
zkameněliny hledat, pocházejí z období prvohor a jsou staré až 400 milionů let. Populární trilobiti se v okolí
Koněpruských jeskyní vyskytují méně než u
Skryjí, spíš máte šanci objevit zkameněliny ramenonožců, které vypadají jako
škebličky, plžů či lilijců, živočichů tvarem podobným rostlinám.
Najít trilobita prý není žádná věda
Alespoň to tvrdí odborníci z
Muzea Českého krasu v Berouně: prý stačí vystoupit z vlaku kdekoliv na trati mezi
Radotínem a
Berounem, v
Jincích,
Koněprusech, Loděnici či ve
Svatém Janu pod Skalou, a pustit se do pátrání. Pověstné jsou také lokality kolem
Felbabky nebo u
Rejkovic. Z lokalit starších prvohor uznávaných po celém světě je nejvýznamnější hranice silur/devon na
Klonku u Suchomast, geologicky zajímavá je i
Jindřichova skála v Brdech.
Co ale víme o zvířatech, která se stala symbolem prvohor?
Trilobiti byli členovci, kteří žili v mořích v době před zhruba 600 miliony lety. Žili po celém tehdejším světě, vyhynuli na konci prvohor zhruba před 251 miliony let během přírodní katastrofy, a z dnešních živočichů se nejvíc podobali svinkám nebo stínkám – stejně jako ony se například v případě ohrožení dokázali stočit do klubíčka.
Název
trilobit pochází z latinských slov tres / tři a lobus / lalok. Kdyby tehdy existovali lidé, do ruky by je zřejmě nechytali: shora sice měli trilobiti pevný krunýř, ale zespodu měli ostré nožičky, různé třásně a žábry. Existovali v mnoha druzích; nejmenší trilobit nalezený v Česku měl několik milimetrů, největší asi 40 centimetrů. Našli byste mezi nimi všežravce i dravce, v mořích plavali vzhůru nohama, aby mohli aktivně lovit.
Výlet do prvohor
- Francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande se zkamenělinám trilobitů, ramenonožců a hlavonožců systematicky věnoval řadu desetiletí a publikoval nejrozsáhlejší dílo, jaké kdy vytvořil jediný paleontolog. Popsal více než 3500 druhů zkamenělých organismů a proslavil česká naleziště v celém světě. Monumentální sbírky včetně 10 000 zlatých, určených na dokončení svého díla, odkázal dnešnímu Národnímu muzeu v Praze.
- Geopark není jen zkamenělá minulost. Skrývá v sobě příběhy českých dějin, rozvoje průmyslu a osídlení území. Barrandien je klenotem české geologie a paleontologie, a podle odborníků jej geologická rozmanitost předurčuje k zápisu na seznam geoparků UNESCO.
- V roce 1909 objevil paleontolog Charles Doolittle Walcott v kanadských horách zvláštní zkameněliny. Napřesrok se vrátil, pokračoval v hledání a během následujících let nashromáždil desítky tisíc vzorků. Zásadní význam oblasti nazývané Burgesské břidlice / Burges Shales v Britské Kolumbii byl odhalen až v šedesátých let 20. století. Na rozdíl od jiných míst, kde paleontologové nacházejí pouze kosti, schránky nebo ulity, v Kanadě se dochovaly vzácné otisky měkkých tkání, a to i u živočichů, kteří žádnou pevnou část těla neměli.