Málokdo si dokáže představit
Václavské náměstí v
Praze bez impozantní
novorenesanční budovy Národního muzea. Muzeum prošlo dlouholetou rekonstrukcí a historická budova se návštěvníkům znovu otevřela
28. října 2018, symbolicky právě v
den stého výročí Československé republiky. Dnes je historická budova
podzemní chodbou s unikátní multimediální expozicí propojená s
Novou budovou a prostory postupně zaplňují nové expozice. Před dvěma sty lety by se možná všechny sbírky vešly do jediné budovy, dnes je to však nemožné: sbírka čítá na 3,5 milionu inventárních čísel, což ve skutečnosti představuje více než 20 milionů sbírkových předmětů.
Národní muzeum a 200 let dlouhá historie
Počátky
Vlasteneckého muzea Království českého, dnešního
Národního muzea, byly podobně jako jinde v Evropě spojené s dary velkých soukromých sbírek, především přírodovědeckých. Provolání o založení muzea z 15. dubna 1818 potvrdila vídeňská vláda a panovník v roce 1820.
Národní muzeum od samého počátku řešilo otázku, kam muzejní sbírky uložit. Protože v čele přípravných prací k založení muzea stál
hrabě Kašpar Maria Sternberg (1761–1838), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie, zpočátku muzeum sídlilo ve
Šternberském paláci na
Hradčanech (dnes si tu můžete prohlédnout část sbírek
Národní galerie). Roku 1846 se sbírky stěhovaly do
Nostického paláce v ulici Na Příkopě a teprve od konce 19. století je Národní muzeum „doma“ v nově postavené
muzejní budově v horní části
Václavského náměstí v
Praze.
Její slavnostní otevření proběhlo 18. května 1891.
Co musíte vidět?
O
podzemní chodbě spojující historický objekt s
Novou budovou už byla řeč,
Národní muzeum ale provází
řada dalších zajímavých příběhů. Po rekonstrukci se vůbec poprvé v historii otevřela pro návštěvníky
kupole, odkud si můžete vychutnat pohled na celou
Prahu. Za bližší seznámení stojí i
pomník Jana Palacha a Jana Zajíce před historickou budovou, ale víte, že už za minulého režimu vznikl kousek odtud
tajný pomník Jana Palacha? Jedinečné je i
sousoší Géniů na průčelí
historické budovy anebo
fontána před ní. Je umístěna na místě, kde měla původně stát
socha sv. Václava. Nad jemnými pramínky vody se tyčí
sochy Čechie, Moravy a Slezska od sochařů Antonína Pavla Wagnera a Čeňka Vosmíka z let 1889–1891, autorem fontány pak je
Josef Schulz, stejný architekt, který projektoval celou budovu.
Velryba se vrací – a není sama!
Po
slavnostním otevření v roce 2018 se do obou budov na
Václavském náměstí postupně začaly stěhovat expozice. Expozice
Dějiny 20. století v
Nové budově přibližuje dějiny českých zemí v letech 1914–2004. V
Sále minerálů si prohlédnete více než 4000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa, v muzeu je také několik
heren pro děti a odpočinkových zón.
S velkou slávou se po několika letech také do muzea vrátil jeho symbol, proslulá
velryba – plejtvák myšok. Rekonstrukci sice neskladná kostra strávila přímo v budově, ale pak prošla rukama restaurátorů a vrátila se do nově pojaté
přírodovědné expozice Zázraky evoluce.
Plejtvák č. 2, dinosaurus a krakatice
Národní muzeum se navíc rozhodlo nechat vyhotovit ještě jednoho zbrusu nového plejtváka: nikoli však kostru, ale
realistický model v životní velikosti dospělého jedince plejtváka malého, který nyní doprovází svého většího příbuzného.
Důstojným „kolegou“ pro oba plejtváky je
přesný model jediného českého dinosaura. Objevíte ho ve
foyer před vstupem do paleontologické části a byl zhotoven podle unikátního nálezu z roku 2003. Tehdy byla v pískovcích poblíž
Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno
Burianosaurus augustai. Pozornost si ale zaslouží i pestrobarevný korálový útes, nad kterým se vznáší
sedmnáctimetrový model krakatice obrovské, a další úžasné detaily.
Národní muzeum není jedna budova
Ačkoli když se řekne
Národní muzeum, řada lidí si představí právě
novorenesanční sídlo na
Václavském náměstí, zdaleka nejde o jedinou budovu. V
Praze kromě historické a
Nové budovy spadají pod Národní muzeum také
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na
Betlémském náměstí,
České muzeum hudby na
Malé Straně,
Národopisné muzeum v letohrádku Kinských na
Smíchově,
Národní památník na
Vítkově,
Lapidárium na
holešovickém Výstavišti,
Muzeum Bedřicha Smetany,
Muzeum Antonína Dvořáka,
Památník Jaroslava Ježka a
Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Mimo
Prahu pak muzeum spravuje
Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích,
Památník Josefa Suka v Křečovicích,
Muzeum české loutky a cirkusu v
Prachaticích a
zámek Vrchotovy Janovice.
Třikrát o Britském muzeu
Britské muzeum v Londýně není nejstarší na světě, ale s rokem založení 1753 bylo vůbec prvním národním veřejným muzeem. Jeho základem se stala sbírka lékaře a vědce sira Hanse Sloana a „všem pilným a zvědavým osobám“ bylo otevřeno 15. ledna 1759. Tehdy sídlilo v Montagu House v Bloomsbury, na místě, kde se nachází současná budova muzea.- Britské muzeum pečuje o více než sedm miliónů předmětů ze všech kontinentů, dokumentujících historii lidstva od počátku až do současnosti. Také tato instituce bojuje s nedostatkem místa, a tak k vidění je jen pouhý zlomek, většina pokladů je uschována v depozitářích.
- Britské muzeum je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších muzeí na světě; je přístupné zdarma všem.