Tipy na místa, kde objevíte poslední kousky naší divoké přírody

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Rezervace Vidnavské mokřiny v Javornickém výběžku, těsně u státní hranice s Polskem, se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu Jeseník – 222 metrů nad mořem. Ve starší literatuře je území zmiňováno pod názvem "Vidnavské loučky" a historicky patří městu Vidnava.

Atypická pozorovatelna Durch vznikla roku 2018 dle návrhu architekta Zdeněk Fránka. Zdáli může vypadat jako rám k obrazu této krásné krajiny. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí nebo jako úkryt před nepřízní počasí.

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Divoký kaňon vyhloubený v pískovcích a opukách. V rokli došlo v zimě 2024 k masivnímu sesuvu pískovcové stěny, cesta roklí je uzavřena.

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

V lese mezi obcemi Hrachov, Hojšín a Drážkov se nachází uskupení menších menhirů, nesoucí označení Hrachovské menhiry. Už sama cesta k nim je však dobrodružstvím, neboť k nim nevede žádná značka.

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Přírodní památka Vysoký kámen se rozprostírá na skalnatém hřbetě nad obcí Kámen v Přírodním parku Leopoldovy Hamry. Jedná se o impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy při státní hranicí s Německem v nadmořské výšce 773 m. n. m.

Údolí Loučky a Bobrůvky se táhne mezi vesnicemi Strážek, Střížeš a Skryje (cca 10 km severozápadně od Tišnova). Přibližně v polovině tohoto údolí se nachází Trenckova rokle.

Arniková, orchidejová, hořcová a smilková – to jsou názvy čtyř farmářských stezek vedoucích po krkonošských loukách. Jmenují se podle význačných lučních druhů, které cestou můžete vidět. Na místních farmách si také můžete zakoupit výrobky na tamních loukách vyprodukované.

Trasa naučné stezky je vedena východní částí Lužických a Žitavských hor, částečně po linii významné geologické poruchy tzv. lužického zlomu. Na 27 zastávkách seznamuje návštěvníky s přírodovědnými i kulturními zajímavostmi zdejšího kraje.

Königsmühle, Königův mlýn nebo také Králův mlýn je zaniklá osada nedaleko Háje u Loučné v Krušných horách. V osadě stávalo šest domů, dnes po domech zbyly jen ruiny obklopené krásnou přírodou horského údolí. V osadě žila padesátka lidí, kteří museli po roce 1945 odejít.

Nad Slapskou přehradou se tyčí vrchol Drbákov, komplex suťových lesů a květnatých hájů. Chráněným územím se tato oblast stala v roce 1933 pod názvem Drbákovské tisy. V roce 1977 byla ochrana rozšířena také na sousední Albertovy skály. Jedná se o jedno z nejkrásnějších míst středního Povltaví.

CHKO Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Pokud jste v mládí četli dobrodružné knížky a toužili poznat romantické, civilizací nedotčené kraje, nemusíte jezdit daleko, vaše Amazonka vás čeká na Liberecku a jmenuje se Ploučnice. Pramení na svazích Ještědu a vtéká do Labe.

Jestřebí hory, součást Žacléřské vrchoviny, jsou většinou zalesněný asi 19 km dlouhý hřeben. Probíhá ve směru od východu k západu mezi údolím Metuje u Hronova a údolím Petříkovického potoka. Nejvyšší vrchol Žaltman se stejnojmennou rozhlednou nabízí nádherný pohled do širokého okolí.

Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku. Chrání ze severu Broumovskou kotlinu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká řeka Stěnava. Pokud hledáte klid v lůně lesů a hor, tady budete na tom pravém místě.

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Řeka Odra je evropský veletok, o celkové délce přibližně 854 km, který pramení na Moravě pod vrcholem Fidlův Kopec ve výšce 634 m.n.m. a ústí v Polsku do Baltského moře.

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Pokud byste chtěli hledat Popelku mezi českými pohořími, pak jsou to nepochybně Vraní hory, které se vypínají východně od známých Krkonoš. Osmikilometrové pohoří s nejvyšším vrcholem Špičákem (887 m n. m.) se rozkládá na východ od Žacléře.

Původní lesy Jaronínské bučiny patří k nejstarším porostům na území CHKO Blanský les. Nejstarší stromy zde dosahují staří přes 270 let. Převládají zde listnaté dřeviny, z nichž je nejvíce zastoupený buk a jilm, a z jehličnanů je to především jedle.

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Dnes zaniklá osada bývala nedaleko dosud existující Staré Knížecí Huti. Před válkou zde bylo 29 usedlostí, v 50. letech zničených. Dnes zbývají pouze nevýrazné zbytky základů a starý kámen, připomínající stavbu silnice Pavlův Studenec-Waldheim, při níž osada ležela.

Přírodní památka Babinské louky zahrnuje vlhké podhorské luky s pestrou květenou. Hlavním předmětem ochrany je především populace zvonovce liliolistého, najde se tu ale i mnoho dalších druhů rostlin – bleduli jarní, prvosenku vyšší, kosatec sibiřský, prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.

Rezervace Dolnoněmčanské louky ochraňuje bělokarpatské květnaté louky se spoustou solitérních stromů, převážně dubů. Roste zde na 268 druhů vyšších rostlin, na které je vázáno mnoho živočichů, především hmyzu.