Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 na
pražském Smíchově, kde měl jeho tatínek zavedený obchod. Jan absolvoval
smíchovské akademické gymnázium, Smíchov reprezentoval i v cyklistických závodech a po maturitě se zapsal na
Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.
Byl vynikající student, ale bez známostí, a tak místo vysněné chirurgie či gynekologie nastoupil na
pražskou psychiatrickou kliniku v Kateřinské ulici, nazývané U Kateřinek. Vedl ji psychiatr a neuropatolog
Karel Kuffner (1858–1940), považovaný za zakladatele české vědecké psychiatrie. Zavedl komplexní vyšetřování nemocných a na klinice během svého působení založil
biochemickou, histologickou a likvorologickou laboratoř. Ve své době patřila k nejdokonalejším – a právě tady Jan Janský v roce 1907 objevil čtyři krevní skupiny. Zemřel v září 1921 v pouhých osmačtyřiceti letech.
Má duševní nemoc vliv na kvalitu krve?
Jako k řadě dalších revolučních objevů i u Janského sehrála roli náhoda. Když jedna z pacientek kliniky U Kateřinek v noci rozbila okno a podřezala si žíly, sice přežila, ale ztratila dost krve. Její manžel se nabídl jako dárce. Oficiálně zakázaná transfuze dopadla dobře, pacientka přežila. Jenže ve stejné době se Janský dozvěděl o praktickém lékaři v Černošicích, který krev zdravé matky dal jejímu zraněnému synovi, ale ten zemřel. Janskému začaly transfuze vrtat hlavou: někdy dopadaly dobře, u řady pacientů se ale dostavily problémy a někteří dokonce zemřeli. Proč? A nemohla by na úspěšný přenos krve míst čistě náhodou vliv duševní choroba?
Janský v laboratoři
A tak se doktor Janský pustil do zdlouhavého průzkumu vztahu mezi aglutinací čili shlukováním krve a duševními poruchami.
Od 3 160 pacientů a zaměstnanců kliniky odebral několik kapek krve, opakovaně mísil sérum nemocných a zdravých lidí a pečlivě zaznamenával výsledky. Po dlouhých pokusech sice došel k závěru, že vztah mezi duševní nemocí a krví neexistuje, ale podařilo se mu klasifikovat čtyři krevní skupiny. Také narazil na pacienta, jehož krev se srážela se všemi ostatními vzorky, a mimoděk odhalil existenci do té doby neznámé čtvrté krevní skupiny, dnes označované jako AB.
Své poznatky shrnul do vědeckého pojednání a v listopadu roku 1906 před členy Spolku českých lékařů zveřejnil jeho závěry – a tím pro něj bylo téma krve uzavřené. Nadále se věnoval psychiatrii a neurologii, ve světovém měřítku patřil k průkopníkům likvorologie, tedy nauky o mozkomíšním moku. Podle něj nese jméno
Janského-Bielschowského nemoc, dědičná smrtelná porucha, při níž je porušen metabolismus tuků ovlivňující psychomotorický vývoj dítěte v předškolním věku.
Nobelova cena
Díky Janskému tak nyní v lékařských slovnících je u
hesla transfuze uvedeno
„…podání krve získané od jednoho člověka dárce druhému člověku příjemci. Předpokladem převodu je kompatibilita v krevní skupině AB0 systému a Rh faktoru.“
V té době Janský nevěděl, že téměř ve stejné době se stejných výsledků dobral vídeňský lékař
Karl Landsteiner (1868–1943). Také v jeho okolí transfuze z neznámých důvodů příliš často končily smrtí, a tak se od roku 1896 začal zabývat imunitním chováním krve, odebrané od kolegů a dokonce i své vlastní. Odhalil tři krevní skupiny, A, B a C (dnes 0), ale protože vycházel sice z menšího počtu vzorků, na vzácnou skupinu AB nenarazil. Ostatně i Janský ji objevil jen v několika vzorcích.
Čtvrtou skupinu do Landsteinerova výzkumu po čase doplnili jeho kolegové Decastello a Sturli, v roce 1940 pak Landsteiner spolu s Alexandrem Wienerem objevil
Rh faktor. Význam Landsteinerova výzkumu vyjádřilo v roce 1930 udělení
Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.
Je to jen hra na možná, ale
kdyby Janský v roce 1930 ještě žil, patrně by Nobelovu cenu převzali společně. Jako silný kuřák ale trpěl anginou pectoris a předčasně zemřel v roce 1920 při pobytu v
Černošicích, kde s rodinou rád trávil volné chvíle.
Jak to s tou krví vlastně je?
- Klíčem pro určení krevní skupiny je antigen, který reaguje protilátkami. Antigeny se u jednotlivých krevních skupin liší a pokud krvi chybí antigen, který obsahuje krev dodaná při transfuzi, odmítne ji.
- Stručně řečeno: skupina A obsahuje protilátky anti B, skupina B protilátky anti A. Skupina AB neobsahuje žádné protilátky, a je tedy univerzální příjemce, ale nikoli dárce. Skupina 0 obsahuje protilátky anti A i anti B; člověk s krví 0 je univerzální dárce, ale sám může dostat jen 0.
- U nás se nejčastěji vyskytuje krevní skupina A.
- Objev krevních skupin pomohl zachránit spousty životů, bohužel ale nezachránil životy tisíců vojáků na bojištích první světové války. Když se Janský v roce 1914 nechal naverbovat jako vojenský lékař a chtěl provádět transfuze přímo na frontě, rakouské úřady mu to zakázaly. Není se čemu divit, bylo to riziko a na následky transfuze do té doby umíraly asi tři čtvrtiny pacientů.
- Pro označení krevních skupin se od třicátých let 20. století užívá Landsteinerovo značení A, B, AB a 0.
- O životě Jana Janského natočil v roce 1953 natočil Martin Frič film Tajemství krve s Vladimírem Rážem v hlavní roli, a to na motivy stejnojmenné novely Vladimíra Neffa.
- Janský byl velkým propagátorem dárcovství krve. Na jeho počest je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována medaile prof. MUDr. Jana Janského.
- Výročí 100 let od smrti doktora Janského jsme na portálu Kudy z nudy zařadili jak do přehledu fascinujících objevů české vědy, tak do reprezentativního výběru stovkových výročí roku 2021.