ÚvodAktualitySametová revoluce 1989 krok za krokem
Památky

Sametová revoluce 1989 krok za krokem

Poslechněte si audio verzi článku
Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal.

Procházka Prahou: krok za krokem po místech, kde probíhala Sametová revoluce 1989

 

Václavské náměstí

V každém městě najdete místo, kde se lidé spontánně scházejí při demonstracích a neformálních akcích. Pro Prahu je to Václavské náměstí, nikoli náhodou považované za jeden ze symbolů české státnosti. Ostatně pod jezdeckým pomníkem svatého Václava byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika, Češi tu demonstrovali proti nacistické okupaci i proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. V lednu 1969 se před budovou Národního muzea upálil Jan Palach – a právě takzvaný Palachův týden, který připomínal 20. výročí studentovy smrti, dění roku 1989 rozhýbal. Na Václavském náměstí se v lednových dnech i přes úřední zákaz scházely stovky lidí, demonstrace ale byly opakovaně brutálně rozehnány s použitím obušků, slzného plynu a vodních děl. V listopadu už bylo vše jinak a od neděle 19. listopadu se tu lidé během sametové revoluce scházeli téměř každý den.
 

Albertov

Studentská manifestace, která vyšla 17. listopadu 1989 z univerzitního areálu na Albertově, měla původně připomenout jen nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války. Šlo o úředně povolenou akci, která ale místo do centra města měla mířit na Vyšehrad a poté na Karlovo náměstí. K tomu nakonec nedošlo a z nevinné akce se stala demonstrace volající po svobodě a změně politického ovzduší v zemi. Účastníci pochodu zamířili na nábřeží Vltavy a pak podél řeky na Národní třídu. Jinam jít nemohli, další trasy stihla Státní bezpečnost zatarasit.
 

Národní třída

Proč se o revoluci mluví jako o sametové? Protože se obešla bez násilí a nikdo během státního převratu nezemřel. Jedinou výjimkou byl zásah na Národní třídě večer 17. listopadu, kde na bezbranné studenty čekal pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti s dalšími policejními složkami. Brutální zásah, bití a zatýkání demonstrujících se pro celou společnost staly pověstnou poslední kapkou, která o měsíc a půl později vyústila v mnohokrát požadovaný „konec vlády jedné strany“. Počátek sametové revoluce dnes na Národní třídě připomíná pamětní deska na Kaňkově domě.
 

Letenská pláň

Sametová revoluce měla několik klíčových momentů: ve středu 22. listopadu poprvé po dvaceti letech mohla Marta Kubišová veřejně zazpívat píseň Modlitba pro Martu. Následující den se k demonstraci na Václavském náměstí přidalo několik tisíc dělníků z vysočanských továren. Zároveň však počet manifestujících přesáhl tři sta tisíc a Václavské náměstí začalo být sametové revoluci malé. V sobotu 25. listopadu se demonstrace přesunuly na Letenskou pláň a už první den se při nich sešlo přibližně milion lidí. Setkání pokračovala i v následujících dnech a týdnech.
 

Divadla

Zprávy o brutálním zásahu na Národní třídě se šířily rychle. Už večer 17. listopadu dorazily do divadel, která následující den společně se studenty vstoupila do stávky. Kromě toho, že požadovala vyšetření a potrestání osob zodpovědných za tvrdý zásah, také poskytla prostor pro diskuze se zajímavými osobnostmi, lidem přinášela aktuální zprávy a ty se odtud šířily dál do dalších měst a do světa. V neděli 19. listopadu se v Činoherním klubu sešli představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Malé a velmi populární divadlo se ocitlo v centru dění. V následujících dnech a týdnech se stalo neformálním zázemím pro jednání Občanského fóra, občansko-politické iniciativy, která se stala hlavním koordinátorem při jednáních s vládnoucími komunisty, a to až do 19. prosince 1989, kdy byl disident Václav Havel zvolen československým prezidentem.

Tipy na zajímavé akce z celého Česka
Fenomén devadesátky: retro, lidé, móda, hudba, UNESCO a oblíbená místa, která byste nepoznali

Fenomén devadesátky: retro, lidé, móda, hudba, UNESCO a oblíbená místa, která byste nepoznali

Devadesátky: doba před třiceti lety, kterou nedávno připomněl televizní detektivní seriál. Nasedněte na portálu Kudy z nudy do stroje času a vraťte se do časů, kdy spousta dnešních populárních turistických cílů byla teprve v plenkách, případně vůbec neexistovala. Do časů, kdy si České republiky všimlo UNESCO, kdy ještě neexistoval internet a mobilní telefony, zato jsme měli pracovní soboty, telefonní budky a další pohrobky starého režimu. Co z toho, co tehdy vzniklo, funguje dodnes?

Korzo Národní – Den boje za svobodu a demokracii na Národní třídě 2024

17. 11.
Korzo Národní – Den boje za svobodu a demokracii na Národní třídě 2024

Každý rok 17. listopadu zaplní Národní třídu program k oslavám Dne boje za svobodu a demokracii. Korzo Národní zve na živé podcasty, debaty, koncerty, výstavy, divadlo, edukativní programy a tradiční Havlův obývák. Zazní i Modlitba pro Martu.

Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí

17. 11.
Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí

35. výročí sametové revoluce završí na Václavském náměstí 17. listopadu 9. ročník Koncertu pro budoucnost. Od 16:30 do 22 hod. se na pódiu vystřídají desítky umělců, aby oslavili demokratické hodnoty. Letos se akce koná ve spodní části náměstí.

Praha – Nové Město Památky

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí Památky

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Státní opera Praha – přední pražská operní scéna Kultura

Státní opera Praha – přední pražská operní scéna

Státní opera Praha, divadlo s operním a baletním souborem, patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Hlavní událostí operní sezony 2020 bylo znovuotevření Státní opery po její několikaleté generální rekonstrukci.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Muzeum komunismu v Praze Kultura

Muzeum komunismu v Praze

V muzeu jsou vystaveny pečlivě vybírané originální materiály a zajímavě zpracované instalace. Uvidíte záblesk historie z originálních filmů, archivních fotografií, projekcí, rozhovorů, maleb, historických dokumentů a velkých zařízení které dohromady přivádí celou tuto kapitolu historie k životu.

Noc divadel 2025

29. 3.
Noc divadel 2025

Od roku 2024 se Noc divadel nově koná vždy v sobotu nejbližší Světovému dni divadla. 13. ročník Noci divadel proběhne v sobotu 29. 3. 2025.

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

7 věcí, které nevíte o… pražském metru

7 věcí, které nevíte o… pražském metru

Metro je bezkonkurenčně nejrychlejší, nejpohodlnější a nejvyužívanější dopravní prostředek v Praze. V provozu je denně od pěti hodin ráno do půlnoci, a přestože zpoždění prakticky neexistuje a v dopravní špičce vlaky jezdí po dvou až třech minutách, hlášku „promiňte, mně nejelo metro“ používají školáci po celém městě. Samozřejmě, dokonce i ti, kteří jím jezdit vůbec nemusí.

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

5+1 tip na pražské akce 17. listopadu, které jsou zdarma

5+1 tip na pražské akce 17. listopadu, které jsou zdarma

Zůstáváte na Den boje za svobodu a demokracii v Praze? Přinášíme několik tipů na aktivity, které můžete podniknout, aniž byste tím zatížili rodinný rozpočet. K návštěvě láká mimo jiné den otevřených dveří Hrzánského paláce nebo zdarma otevřené expozice Národní galerie. V centru města si navíc užijete spoustu "sametových" akcí oslavující letošní 34. výročí listopadové revoluce 1989.

Most Legií – novobarokně secesní most Památky

Most Legií – novobarokně secesní most

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.

Národní třída v Praze Památky

Národní třída v Praze

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

17 tipů, jak si připomenout 17. listopad

17 tipů, jak si připomenout 17. listopad

17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, současně také Mezinárodním dnem studentstva, si každoročně připomínáme řadou zajímavých akcí. Na státní svátek se otevřou dveře vládních paláců, Národní galerie a dalších institucí. Na společné setkání zve nejen Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí, ale také každoroční satirický průvod masek Sametové posvícení.

Lennonova zeď na pražské Kampě Památky

Lennonova zeď na pražské Kampě

Na pražské Kampě nedaleko Karlova mostu stojí pestrobarevně pomalovaná zeď, symbolizující hrob slavného frontmana legendární hudební skupiny The Beatles, ale je také místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Geofun – 17. listopad 1989 ožívá v mobilních telefonech Zážitky

Geofun – 17. listopad 1989 ožívá v mobilních telefonech

17. listopad je jedním z nejvýznamnějších dní historie naší republiky. Faktem je, že čím dál více lidí neví, co se přesně událo. Sametová revoluce? Pád komunismu? Vznik Občanského fóra? Nějaké demonstrace studentů? Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin aplikací Geofun.