S
Kudy z nudy můžete zažít neskutečná dobrodružství. Třeba v
Pevnost poznání v
Olomouci můžete přímo po mozku šplhat a podívat se dovnitř, anebo s mozkem oslavit jeho svátek. Podíváme se také do
Národního muzea v
Praze, které ve svých sbírkách uchovává vzácný exponát: mozek
Františka Palackého. Poradíme vám také, jak udržet mozek fit, co mu dělá dobře anebo co se dá dělat, když někdo ztratí hlavu.
1. Úžasný mozek
Lidský mozek fascinuje vědce už celé věky, takže se podařilo zjistit a upřesnit spousty faktů a zajímavostí. Například že průměrně váží přibližně 1300 až 1500 gramů, a to spravedlivě u všech lidských jedinců, že spotřebovává 20 % veškeré naší energie a využívá 20 % krve kolující v těle. Jen cévy v mozku měří asi 640 kilometrů. Tím to ale nekončí! V mozku se nachází přibližně 100 miliard neuronů, tedy nervových buněk, které se specializují na přenos informací po celém těle. Každá buňka vytváří až 20 000 spojení a tahle síť v jediném mozku dosahuje délky asi pěti milionů kilometrů. K tomu všemu platí, že na celém světě neexistují dva stejné mozky. Každý se vyvíjí jinak, ukládá informace jiným způsobem a vytváří jiná spojení. Protože pro nervová propojení mezi mozkovými buňkami je klíčové to, co kdo v životě dělá, právě v mozku tkví základ naší osobnosti.
2. Největší mozek: model v Pevnosti poznání v Olomouci
K pamětihodnostem
Olomouce patří barokní
Korunní pevnůstka v
Bezručových sadech. Vznikla v době panování
Marie Terezie, v 19. století sloužila jako dělostřelecký sklad a v roce 2015 ji
Univerzita Palackého proměnila v interaktivní muzeum,
Pevnost poznání. Kromě stálých tematických expozic a planetária si tu užijete řadu doprovodných akcí pro všechny generace, a také velmi zajímavé exponáty. Znáte například jinou budovu, kde by jednotlivá patra propojoval
devítimetrový dřevěný model šroubovice DNA? Je tu i velké oko a mozek, do nichž se dá vstoupit a seznámit se s jejich fungováním.
Obří mozek na jednom místě zakrývají zvláštní „koberečky“ – jednotlivé vrstvy, které náš mozek chrání. Názorně tu uvidíte jak mozkové pleny, přiléhající k mozkovým závitům, tak kosti lebky, několik vrstev kůže, a nakonec bujnou kštici. Podle autorů modelu má navíc vyobrazení jednotlivých vrstev nejen edukativní, ale i estetický důvod: za kůží, lebkou a vlasy je totiž dovedně schovaný dřevěný sloup, který musel zůstat na původním místě.
3. Kdy má mozek svátek?
Evropský den mozku si připomínáme
11. března, oslavy pak provází takzvaný
Týden mozku. Jde o mezinárodní festival nejnovějších objevů a trendů ve výzkumu mozku a neurovědách. Poprvé byl vyhlášen v roce 1988, v České republice jeho tradici založil o deset let později lékař-neurofyziolog a vědec, profesor
Josef Syka. Akci zaštiťuje
Akademie věd České republiky a každý rok ji provází spousta akcí pro odborníky i pro laiky, pro dospělé i pro studenty.
4. Doktor Jan Janský, krevní skupiny a likvor
Odborný termín
liquor cerebrospinalis spoustě lidí neřekne vůbec nic. O nic lépe na tom ale není ani výraz
likvor. A přece: v hlavě ho máme všichni. Lidský mozek se totiž trochu podobá nasáklé mořské houbě, plovoucí ve zvláštní tekutině – likvoru či mozkomíšním moku. Nauka o čiré, bezbarvé tekutině, která stále cirkuluje, obměňuje se a mozek hýčká a chrání jako v bavlnce, se nazývá
likvorologie a ke světově uznávaným odborníkům v tomto oboru patřil
Jan Janský, objevitel
krevních skupin. Jeho jméno dokonce nese jedna z chorob,
Janského-Bielschowského nemoc.
5. Mozek Františka Palackého v Národním muzeu
„…Tělo silného, souměrného vzrůstu, zvláště pozoruhodná byla krásná forma nohou i rukou. Tuku podkožního dosti, avšak ne příliš nastřádáno. Lebka byla teprv čtvrtý den po smrti otevřena, když byla mrtvola den před pohřbem z katafalku sejmuta. Mozek podle udaných průměrů hlavy nad obyčej velký, ztuhlý tak, že z lebky vyndán skoro pranic nesplaskl…“ Tak zní popis pitvy
Františka Palackého v Časopise lékařů českých roku 1877. Pitvu vedl
Václav Steffal, rodák z
Rodvínova na
Jindřichohradecku, který výzkumu tělesných orgánů zasvětil celý svůj život. Proslavil se právě podrobným zkoumáním mozku
Františka Palackého, velikána českého národa.
Den po jeho smrti v roce 1876 přišel sochař
Josef Václav Myslbek, aby sejmul sádrový odlitek obličeje a pravé ruky,
„jež psala historii českou“. Po poledni odvezli tělo k balzamování, pak bylo vystaveno na
Staroměstské radnici v
Praze, a následovala pitva. Jak napovídá povzdech Palackého vnučky
Marie Červinkové-Riegrové v jejích soukromých zápiscích
„Líto mi bylo, že s dědečkovou mrtvolou tak zacházeli, jako by jim náležela“, o tom, co bude následovat, se s rodinou zřejmě nikdo moc nebavil. Podle historiků ale příbuzní o všem museli vědět. Palackého mozek byl po pitvě uložen do fixační tekutiny, umístěn do skleněné nádoby a pak převezen do
Národního muzea. Dodnes je uložen v jeho sbírkách, i když se opakovaně objevují názory, že by měl být uložen k dalším ostatkům v rodinné hrobce.
6. Jak udržet mozek fit?
Také si občas nemůžete vybavit slovo nebo jméno, které už už máte na jazyku? Je to celkem normální, stává se to i mladým lidem, ale jak stárneme, mozek stárne s námi. Jak omladit myšlení a omezit výpadky paměti? Vědci se shodují, že stárnutí mozku urychlují stres, vysoký tlak, obezita a nedostatek fyzické aktivity. Což je vlastně dobrá zpráva, protože většinu rizikových faktorů můžete vyřešit sami.
Mozku rozhodně prospěje péče o fyzické i psychické zdraví, pravidelný pohyb i odpočinek. Ovšem pozor, aby toho odpočinku nebylo příliš: v situaci, kdy nemá dostatek pohybu a není pravidelně zaměstnáván, totiž náš mozek strádá a degeneruje!
7. Co dělat, když ztratíte hlavu?
S mozkem se musí zacházet hodně opatrně: stačí, aby se na osm až deset sekund zastavil přívod krve a člověk ztratí vědomí. Bez kyslíku začne mozek rychle umírat, nenávratně ho může poškodit jen pár minut.
Naději všem postiženým dává moderní medicína a pokrok v oblasti transplantací. Zní to jako sci-fi, ale podle některých odborníků se úspěšný přenos hlavy na jiné tělo dá očekávat už kolem roku 2030. Jiní ale varují, že k přenesení vědomí člověka do jiného těla je během operace potřeba transplantovat nejenom hlavu, ale i celou míchu.
První pokusy už proběhly, i když šlo o transplantaci hlavy na tělech zesnulých lidí; zákrok provedl italský neurochirurg
Sergio Canavero v Číně v roce 2017. Podle něj se prokázalo, že je možné oddělenou hlavu znovu napojit na páteř, nervy a krevní oběh, nicméně většina odborníků zákrok odsoudila jako nemorální a kontroverzní. Bezhlaví rytíři si zkrátka ještě budou muset pár let nebo desetiletí počkat.